Zásah do srdce

Mně tohle rozum moc nebere .. vraždit svého souseda kvůli náboženským důvodům .. pro padesát let starou křivdu . děs . Je mi jasné, že na Balkáně se za druhé světové války děly strašná zvěrstva, ale v roce 1992 a za přihlížení modrých přileb ??? … Úděsné selhání lidské rasy … Místy realistické a místy naopak ještě dost citlivě podané .. jestli je vůbec možné tento obrat u tak strašných skutečných událostí použít, (19.07.2010)

Etnické boje na Balkánu si vybraly krutou daň v podobě mnoha nevinně zabitých lidí a v Shot Through the Heart jsem viděla asi jen zlomek toho, co se tam skutečně dělo. Nepochopitelné a z mého pohledu přímo zoufalé, co to dokázalo s lidmi, kteří byli tak velkými kamarády udělat a na konci jsem měla pocit, že i to moje srdce bylo zasaženo v tom velmi smutném slova smyslu. (20.03.2016)

Vynikající námět, který by si býval zasloužil pořádnou filmovou produkci. Ale i s omezeným televizním rozpočtem dokázali tvůrci natočit hodně výmluvný pohled na válku v bývalé Jugoslávii. O to cennější, že tuto válku nahlížíme komorní optikou dvou přátel rozdělených událostmi v jejich zemi, událostmi a politiky, kteří se zkrátka neptají... (04.06.2011)

Námet filmu bol pre jeho tvorcov veľkou príležitosťou. Stvárniť proces vzniku a eskalácie etnického konfliktu, ktorý sa odohral blízko nás pred niekoľkými rokmi je príťažlivé, pretože etnické konflikty pripomínajú vulkanickú činnosť - o žiadnom z nich sa nedá povedať, že je vyhasnutý. Najmä ak sa príbeh opiera o skutočnú udalosť. Problém nastane, ak tento typ príbehu nakrúti niekto zo zámoria, do úlohy bosenského moslima obsadí blonďáka z Anglicka a do úlohy bosenského Srba obsadí herca s výzorom Sandokanovho syna. Aj cez to by som sa nejako dokázal preniesť. Film však pôsobil ako dve úplne rozdielne látky spojené zipsom. Selankovité časti a hranie sa na vojakov sa prudko striedali s realisticky stvárnenými obrazmi odstreľovaných civilov a to som už nedokázal stráviť. Na konci som pociťoval iba znechutenie. (03.08.2010)

Zásah do srdce určitě není klasická hollywoodština v tom smyslu, že by si film nezatěžoval hlavu politickými a historickými reálilemi a vykonstruoval melodramatický příběh na hony vzdálený od reality. Přesto to není snímek, který by mně udělal radost a se kterým bych se dokázal ztotožnit. Základní téma, tedy rozdělení tří blízkých přátel válečným konfliktem, kteří skončí na opačné straně barikády, bylo už v kinematografii mnohokrát zpracováno, a to nepoměrně lépe. V případě Jugoslávie stojí za to připomenout Okupaci ve 26 obrazech, která byla výrazně propracovanější, temnější a emotivnější. Zásah do srdce je televizák s malým rozpočtem a tomu odpovídajícím vizuálem, což by nemuselo vadit, protože souboj ostřelovačů může mít i statický rozměr a přece kvalitní scénář a režisér dokážou vybudovat obrovskou dávku napětí. Jenže chování hlavního hrdiny a jeho morální dilema je nevěrohodné a reálie Bosny zachytili tvůrci jen tak na dálku a byli přitom hodně ovlivnění mezinárodním veřejným míněním, které v příčinách konfliktu a jeho průběhu mělo až příliš jasno. Tady nejde o to, že by se Srbové nedopuštěli válečných zločinů, ty jejich byly mimochodem vzhledem k vojenské převaze větší a systematičtější, ale válečných zločinů se tam, kde to podmínky dovolovaly, dopouštěly všechny válčící strany. Nemluvě o kořenech války, které film řeší způsobem kde se vzala, tu se vzala. Zásah do srdce je nakonec jen průměrný televizní kousek, který zaujme několika emotivními scénami zásahů civilistů kulkami ostřelovačů v ulicích Sarajeva. Celkový dojem: 45 %. (20.09.2010)