Zakázané ovoce

Dlouho jsem uvažoval, kam zařadit tento film. Obsahuje jisté poselství - ukazuje dva typy lidí podle toho, jak se staví k víře První poslušná ovečka držící se toho co jí je vštěpováno dokud neochutná svět... Druhá hledající, ochutná svět a pochopí... Nicméně film nemohu dál doporučit, protože místy zabíhá do detailů až příliš. A protože je psáno: Kdokoli by ale svedl jednoho z těchto maličkých, kteří ve mne věří, bylo by pro něj lepší, kdyby mu na krk pověsili veliký mlýnský kámen a utopili ho v mořské hlubině. (Matouš 18:6) jsem nucen zařadit film do "rádobykřesťanských". O několik scén méně a film mohl být čistý a krásný. Tak mě napadá - jaký byl vlastně autorův záměr...? (31.05.2012)

Laskavost bez lásky činí člověka pokryteckým, spravedlnost bez lásky činí člověka tvrdým, vlastnictví bez lásky činí člověka lakomým, povinnost bez lásky činí člověka mrzutým, pravda bez lásky činí člověka kritickým, víra bez lásky činí člověka fanatickým. Základem veškerého lidského štěstí je prostě láska ve všech podobách a kdo jí nejsme schopni, stáváme se spotřební nádobou s děravým dnem a je celkem jedno, jakým extrémem jsme masírováni, nakonec si stejně musíme vybrat sami, kterému z vlivů, jež na nás útočí po celý život, podlehneme. Ani příběh Marie a Raakel nepřináší rozhřešení, jen dá za pravdu úvodním slovům - zatímco jedna prahne po zakázaném ovoci a hledá jen zážitek pro zážitek, druhá jej začne prožívat - a to je sakra rozdíl - to je ona prázdnota, co nezaplní, jen proteče a pak je jen dobře, že je kam se vrátit... Nicméně okusit dřív, než řeknu fuj a následně chuť zhodnotit, se zdá být rozumnou a zároveň i třetí možnou cestou, a to se patrně, ač dost nešikovně a nepřesvědčivě, snažil tento snímek sdělit... Jen by mě ještě zajímalo, jestli pro role duchovních byl výběr takové skvadry nechuťáků záměrem. Dávám za dvě - nejen proto, že jsem u projekce dostala obrovskou chuť na Frisco a doma jako naschvál žádné nebylo. Viděno během Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií (16.04.2015)

Filmy na tému v čo (v koho), prečo a ako intenzívne verím ma nikdy neprestanú fascinovať asi preto, že túto otázku riešim celý svoj život. Mohol by som na tomto filme hľadať chyby, ale on bol tak krásne seversky melancholický, tak dojemný a z môjho hľadiska obsahovo hlboký a úprimný, že nemám slov. Ako som už raz napísal, pre takéto filmy o zmysle života má filmový priemysel zmysel. Pár tipov na podobnú tému o hľadaní vzťahu k Bohu a svetu: 1. http://www.csfd.cz/film/246364-to-verdener/ 2. http://www.csfd.cz/film/249240-ivetka-a-hora/ (21.09.2009)

Kouzlo zhlédnutí uprostřed noci je vykoupeno subjektivním hodnocením nakopávající to objektivní o několik desítek procent nahoru. Porovnání s Oddělenými světy mi přijde nepřesné, jednak je toto o trochu víc romantyčka než drama, druhak je do očí bijící geografická rozdílnost tvůrců a jejich konkrétní pohled na podobnou tématiku. A ještě mě to přivádí k dalšímu srovnání, tady jsem se mnohem více sžil s postavami. (14.05.2013)

Finských filmů jsem mnoho neviděl a na tenhle jsem narazil úplně náhodou. Téma dopadu náboženství na život obyčejných lidí (mladistvých zvláště) je pro dramatický snímek velmi vděčné. Snímek utíká svižný tempem. Taky je fajn zase vidět po čase Helsinky, byť jen na obrazovce. Obě hlavní představitelky si zaslouží pochvalu za svůj výkon, tvůrci za výborný výběr hudby. Španělská písnička mě doslova vzala za srdce. Jen ta finština je jako jazyk z jiné planety. (13.12.2013)