Higaši no Eden

Styl Kamyiami zbožňuju. Je sice o něco ukecanější než ostatní scénáristi, ale všechny ty dialogy jsou perfektně promyšlené a zapadající do celku. Navíc jeho vize budoucnosti jsou v realističnosti vždy o kus před jakoukoli sci-fi konkurencí. Mám dojem, že se dokonce zajímá o nové technologie a trendy :-) Každopádně se rozhodně ničím nesnaží ohromit tak, že by řekl: "A teď se diváku posaď a sleduj, jak jsem skvělej!". Je cool, má spousty dobrých nápadů, známá klišé jsou mu očividně silně proti chuti, jde mu o udržení příjemného tempa a hlavně chce příběhem něco velmi nenásilně říct. Původně jsem chtěl dát kvůli menší vyváženosti dílů nižší hodnocení, ale pak jsem si uvědomil, kolik už jsem viděl nezáživných filmů, které se snažili říct něco špatného o společnosti a přitom nepřišli s absolutně ničím. Higashi no Eden mě bavil celou dobu a až se podívám podruhé, věřím, že to bude ještě lepší. Mimochodem lepší opening jsem už dlouhou dobu neviděl. Ve spojení se seriálem tak skladba Oasis získala další rozměr a i po stránce vizuální je opening pořádně nadupanej... ostatně jako seriál. (15.09.2009)

Akú moc majú peniaze? Necíti sa človek ako nadčlovek, keď ich má veľa a nepokladá ostatných za mravce? Hlavný hrdina a ďalší vybraný "selecao" dostanú mobilný telefón na ktorom je veľa peňazí (10 billion yen). Takizawa sa ocitne pred bielym domom v USA nahý a v jednej ruke drží pištoľ a v druhej mobilný telefón. Aby toho nebolo málo Takizawa (má aj záľubu v pozeraní filmov) stratil aj pamäť. Stretnutie s druhou hlavnou hrdinkou Saki je teda veľmi zábavné. Hlavný hrdina však nie je jediný "selecao", ale vlastníkov telefónov s veľkým finančným obnosom je dvanásť. Tieto peniaze im boli venované aby zachránili Japonsko, lenže každý vlastník telefónu má svoju vlastnú cestu a využíva peniaze inak. Nápadito to veľmi neznie, ale využitie tohto nápadu je maximálne. Príbeh je dostatočne kvalitný, aby človeka pohltil a ten si ani nevšimne kedy uplynie jedenásť dielov. Napätie sa stupňuje a z anime, ktoré na začiatku vypadalo ako romantický príbeh sa stáva napätá dráma. Hlavný hrdina totiž musí odhaľovať aj svoju minulosť, kedže stratil pamäť (Amnézia). Zároveň sa snaží byt správnym "kladným hrdinom". V pozadí celého je strach z toho, že za zlými vecami stojí aj on a dôvod vymazania jeho pamäte je zaujímavý. Pokračovanie sú dva filmy The King of Eden a Paradise Lost. Opening v Angličtine je dosť dobrý - Oasis - Falling Down. Záverečné rozuzlenie je veľmi zaujímavé a celé anime v ňom graduje (v 11 diely) napriek tomu, že sú k dispozícii ešte dva filmy, ktoré príbeh uzatvárajú a vysvetľujú. (19.05.2015)

Ak by som mal vystihnúť toto anime a jeho príbeh jediným slovom, bola by to atraktivita. Od prvej minúty je totiž Higgurashi no Eden nesmierne zaujímavý a príťažlivý ako gravitačné pole našej matičky Zeme. Rovnako to prináleží aj postavám (Takizawa, ktorému veľa vecí pripomína filmy, ktoré videl, je pre mňa ako milovníka filmu vytúženou postavou). Dej sa plynule rozvíja a naberá na obrátkach, zvratoch, postavách aj... atraktivite. Jednoducho neviem čo je pre tento seriál výstižnejšie. Zároveň sa toto anime veľmi blíži západnému štýlu, čo je vidieť mj. na zápletke okolo hlavnej postavy. Bohužiaľ, po výbornej prvej polovici seriál až pričasto odbočuje od hlavnej linky, zaoberá sa nedôležitými vedľajšími postavami a ich vzťahmi až to nakoniec mierne prekombinuje a ešte sa mu podarí stratiť body aj na mierne upadajúcej atmosfére. A to je veľká škoda. A zároveň som za to na tvorcov dosť naštvaný, lebo stačil len kúsok, aby sa z toho stal ďalší malý klenot. (01.10.2013)

Tohle mě hodně bavilo. Má to spád, atmosféru, skvělou zápletku a vůbec hodně zajímavých nápadů, trochu té romantiky a hlavního hrdinu, který mi po celou dobu dělal neskutečnou radost, protože to byl prostě sympaťák. Já si to užil a těch 11 dílů mi uteklo neskutečnou rychlostí. Konec se sestřelováním raket je velmi povedená a efektivní podívaná, která se mi velmi líbila, no a už jen za "Johnny Huntera " tomu nemůžu dát špatné hodnocení, jinak si mě najde a usekne mi... U mě 8,8/10 (30.12.2016)

Kenji Kamiyama poprvé režíruje svoje vlastní dítko - ale ne podle svého scénáře - a víc než co jiného drží prst na tepu doby. Tedy přesněji řečeno na tepu japonské současnosti, která není z hlediska sociálního zdaleka tak utěšená jako bychom si z té dálky, ze které vidíme jen mrakodrapy a technologickou vyspělost, mohli myslet. Ideově i jinak vykořeněná mládež, předobraz google glass, spousta námětů k přemýšlení - a do toho chytlavá zápletka se sympatickým hrdinou trpícím ztrátou paměti a disponujícím všemocným utrženým sluchátkem poháněným magickou mocí tvrdé japonské měny. Postupně se dostáváme blíž a blíž pravdě, a najednou je tu vrchol v podobě jedenáctého dílu... kdy se dozvíte, že na skutečný vrchol budete muset ještě počkat... a nutno říct, že ten v Gekijobanu nepřijde (je tam jen konec;)), protože nejsilnější moment je závěr téhle "sezóny". Za samotné Higashi No Eden si Kamiyama zaslouží pevných 80%. (17.01.2014)