Honba za pokladom Nibellungov

Tak k podobným německým filmům přistupuji celkem skepticky, protože se vždy jedná o chabé napodobování amerických originálů. Ani zde se nejedná zprvu o vyjímku a dost věcí je podobných jak z Lovců pokladů, tak Šifry mistra Leonarda. Ovšem film má i svoje osobní "kouzlo" a např. hudba by mohla klidně konkurovat americké tvorbě. Zkrátka je to je to celkem poutavý film, který určitě překvapí. Sice nevím, zda se na něj někdy ještě podívám, ale na zpříjemnění odpoledne stačí. (11.08.2009)

Strhující německý dobrodružný mysteriózní film. To druhé slovo je podstatné a hovoří za vše. Tahle blbost je dobrá pro slaboduché diváky, kteří dokáží ocenit dechberoucí způsoby, jak geniální hrdinové zázračně vydedukují, kde hledat poklad. Tak například, když někde najdou obrázek dvou oválů, hned mají jasno. To přece vypadá jako prdel a prdelí se sere, takže je jasné, že poklad je schovaný na hajzlu, protože tam se sere nejčastěji. Pokud vám podobně vykonstruované pátrání příjde zajímavé, tak doporučuju tento film. Jednu hvězdičku si film zasloží za snahu točit to v úchvatných krajinných exteriérech a za scénu, ve které se Bettina Zimmermann sprchuje a jde jí vidět malinký kousíček kozy. (14.02.2014)

Jedna hvězda za Sadlera, který se fajnově mihnul ve stejně patetickém televizním filmu Vesmírná exploze, druhá za Bettinu, kvůli které jsem viděl nemálo těhle německých vykradaček poněkud stále normálních amerických dobrodružných děl a třetí jen tak ze soucitu za to, že film alespoň rychle utekl. Takové Ztracené město mě ale bavilo o poznání více. (24.03.2018)

Další německá „Indy-Jones“ vykradačka, ale rozhodně patří mezi jejich povedenější dílka. Jako obvykle nevalné herecké výkony - padouchové jsou opět za partu zoufalých nýmandů. I tak se na to dá koukat a pokud od toho nic moc nečekáte (kdo by byl tak naivní) na ukrácení nudy se film „přežít“ dá ... třeba se i pokocháte krajinou či objekty - ze všeho nejhezčí je jednoznačně Bettina. (26.11.2009)

Eco pri potulkách v pražskom cintoríne naznačil z historických faktov, že Nemec to je „tvrdý“ národ bez štipky kultúry s hrozným jazykom (súhlasím, mal som ho 13 rokov a neviem z neho nič). No vyviesť z vašej komfortnej miery môže fakt, že Nemci v poslednom európskom prieskume vyšli ako najsympatickejší národ. V globálnom pohľade na súčasné pretvarovanie sa v šetrení , alebo práceschopnosti a hlavne nášho odbytového trhu môžeme súhlasiť. Vo filme je to horšie. Na megatony katastrofy, čo dokážu Nemci vyprodukovať, sem-tam zablyskne nádej ( lola, 3.ríša, životy tých druhých). Nemci tak skúsili, že po Croftke, Indymu, Hunterovi, Quatermainovi, knihomoľovi, nájdu aj svojho archeológa. Našli, mal by mať však skôr vlastnú pizzeriu. Dejová a napäťová(?) linka nefunguje, zlo neexistuje, trojica muž žena debil je nemecko-herecky trápna. Jediný uznanlivým faktom zostáva, že zbytočne sa nepoužívajú lacné digitálne triky (ako príšery, zjavenia, sopky....), ktoré skôr špatia lacnejšie výpravné archeologické americké či britské filmy. Pocit smiechu človek zažije mnohokrát, no v jednom som sa nesmial. Čo by som ja ako slovenský archeológ hľadal? Stopy po škaredom Štúrovi a jeho tajomnej (a určite zle napísanej ) zbierke básní ? Ovčie rúno zo zakliateho liptovského salaša? Pravdivý text Matušku, ktorý zázračne vyvolá pocit patriotizmu? A kde by som nachádzal stopy: v zhorenej Krásnej hôrke, v dezolátnom Betliarskom parku , či v bratislavskom humne (ten akože štvorcový hrad)? Nefunkčnej dargovskej veži, alebo zhrdzavenej bebravskej mohyle? Je to ojedinelé, že takéto kauzality sa objavujú pri sledovaní tohto nedostatočného nemeckého pokusu. (13.06.2013)