Milionová bankovka

Jako studie charakteru člověka je to ploché. Jakožto společenská kritika poněkud vykonstruované a zjednodušené. Což je samozřejmě v pořádku, vzhledem k době vzniku a faktu, že to má být lehká komedie. Tento film bych společně s Císařovy nové šaty, pouštěl jako Pohádku o penězích žákům základních škol. Aby viděli jak to funguje. Aby pochopili, že mnohdy má větší sílu to čemu lidé věří, nežli pravda. A aby pochopili jak je společnost prorostlá pokrytectvím a předsudky. Ano, i dnes po sedmdesáti letech je mnohé z toho aktuální. Stačí vytvořit pouhý dojem ekonomické síly a vše se kolem vás začne ohýbat. Tohle Twain popsal už před téměř sto lety... . (24.03.2024)

Předlohou tohoto filmu je satirická povídka Marka Twaina. Henry Adams, americký námořník (Gregory Peck), který nemá ani vindru, bloumá bez cíle po ulici, když ho osloví dva bohatí gentlemani s žádostí, aby jim pomohl vyřešit jejich spor, týkající se milionové bankovky. Jde o to, zda je člověk schopen žít jeden měsíc s milionovou bankovkou v kapse, aniž by z ní utratil jediný halíř ( penny, sorry). Adams na to přistoupí a zjišťuje, že ať projeví zájem zakoupit nebo podniknout cokoliv, v okamžiku, kdy chce platit milionovou bankovku, je v restauracích, obchodech, hotelech a nakonec i ve společnosti zahrnován nejen až královskými poctami, ale všechno, na co si jen vzpomenene, dostává zdarma. Nakonec, když Adams málem ztratí svoji důstojnost a dívku, kterou miluje, se ukáže, že peníze způsobují víc problémů, než jakou mají hodnotu. (18.01.2007)

Příjemná komedie, trochu připomínající o mnoho let později natočenou "Záměnu"  s Eddiem Murphym :) Docela bych řekl že se zde i inspirovali, minimálně v té sázce... Jinak určitě velmi zajímavé a snad i nadčasové, nebo spíše pořád aktuální téma... Nezáleží jací jste ve skutečnosti, co máte, ale na tom co si o vás ostatní myslí.... 82% (12.02.2023)

Úsmevná rozprávka, na ktorej sa už podpísal čas i keď si myslím, že aj v dobe vzniku bolo príliš veľkou odvahou nakrútiť podľa Twainovej poviedky poldruha hodinový film. Je pravda, že šarmantný Gregory Peck zachránil vo filme mnohé, ale strihačove nožničky zachrániť nemohol. Výsledkom je pomerne priemerný film, na ktorý sa celkom príjemne pozeralo v polovici minulého storočia a ktorý neurazí ani dnes. (22.02.2018)

Celkový počet hodnocení i nepočetnost komentářů a jejich poměrná bezradnost naznačují, že starobyle natočený takřka šedesát let starý film vyvolává nevyslovené rozpaky celého fóra. Že Gregory Peck patří k absolutním hereckým světovým špičkám, se zdá být nesporné. Že režisér Ronald Neame tu dosáhl zenitu svých schopností a scénáristka Jill Craigiová dokázala Twainův satirický nadhled žensky citlivě rozvést, v jistém smyslu dokonce vychutnat a navíc vystupňovat v působivých výstupech vstřícně pojaté staropatriarchální dvorné mužnosti předminulého století, je rovněž zřejmé. Ano, naše doba, současnost, v níž žijeme, má své kořeny a poměrně přesné časové ohraničení v ropných šocích sedmdesátých let a nástupu tzv. postmoderny. Ale ještě minimálně první polovina padesátých let alespoň navenek žila v nostalgii 19. století a v nostalgizující idylizaci doby, která sice uměla být sociálně krutá, nepoznala však takřka půlstoletí (měřeno pamětí a rozměry průběžně pociťovaného lidského života dneška zhruba 70-80 let) válku; to všechno vystresované Evropě i Americe let 1914-1951 připadalo jako ztracený svět, jako kulisa dobra, ráje, který je nenávratně ztracen. Teprve v takto celostně pojaté paletě ekvipáží, krásných šatů a starosvětského humoru doceníme nejen Peckův výkon, ale i neméně dobrý výkon jinak neznámé Ann Gudrunové v roli Peckova ženského protějšku. Americký hřebec, sedlaný suchou britskou ostrovtipnou noblesou, se proto ani divákovi, ani autorům nevzpírá ani dnes. A proč by konec konců také měl? (07.02.2011)