Réžia:
Jitka RudolfováScenár:
Jitka RudolfováKamera:
Michael KabošHudba:
Zdeněk HrubýHrajú:
Simona Babčáková, Jakub Žáček, Zuzana Zlatohlávková, Václav Neužil ml., Pavlína Štorková, Michal Kern, Jaroslav Plesl, Jiří Havelka, Lucie Žáčková (viac)Obsahy(1)
Ako byť spokojný a zároveň nebyť sám? Komédia o šestici bilancujúcich tridsiatnikov.
Je ich šesť, pochádzajú z Jablonca nad Nisou a všetci sa skôr alebo neskôr ocitli v Prahe. A všetci tvárou v tvár Kristovým rokom zisťujú, že nie sú so svojimi životmi spokojní.
Dagmara, matka dvoch malých detí, trpí po boku navonok príjemného, v skutočnosti však tyranského partnera. Sekretárka Silvie ráno zbabelo uteká pred tvárou toho, s kým sa v noci vyspala. Večný študent Radim netuší, či jeho priateľka ešte chodí s ním alebo už zase so svojím bývalým. Sociologička Linda by chcela dieťa, a tak bez vedomia partnera vysadí antikoncepciu a čaká, čo sa stane. A homosexuáli Tonda a Otakar boli kedysi párom, ale doteraz si ani jeden z nich nedokázal nájsť nového trvalého partnera. Po jednej pijatike v rodnom meste sa taxíkmi dajú vyviezť za mesto, kde si v stave silnej opitosti sľúbia, že si splnia dávny sen – budú žiť spoločne na vidieckom statku. Je na zmenu príliš skoro, alebo skôr neskoro?
(TV JOJ)
Videá (1)
Recenzie (266)
Líbily se mi mnohé dialogy, které působily jako ze života a ani moc nešustily papírem. Zajímavá byla práce se zvukem a střihem, dobří herci a zvláštní režijní koncepce, díky níž to celé leží v širokém prostoru mezi dokumentem a karikaturou. Tahle civilně vypadající hořká komedie naštěstí dost vyčuhuje mezi těmi všemi stále podobnějšími českými filmy. Jen tak dál, a větší kapky! ()
Dalo by se ocenit mnoho vtipů a nápadů, herce, ale ve výsledku je vše zabito divácky velmi nevstřícnou formou. Pomineme-li, že se v podstatě nic zajímavého nestane a na konci jsme svědky něčeho ve filmové naraci skutečně zvláštního, tak zpracování se jeví být nesnesitelným. Prapodivná kamera (která se mnohým líbila) a střih mě moc nepomáhaly v tom film snést. A nejhorší je dle mého názoru celkový koncept, kdy šest lidí je na podobný způsob vyprávění dle mého názoru moc. To všechno pro mě činilo stopáž nesnesitelně dlouhou. ()
2007 - PUSINKY, r. Karin Babinská. 2008 - KULIČKY, r. Olga Dabrowská, 2009 - ZOUFALCI, r. Jitka Rudolfová. Zdá se, že vedle mladé generace filmových tvůrců, u nichž je styl nositelem významu a výpovědní hodnoty (Najbrt, Sláma, Ševčík), se v české polistopadové kinematografii objevuje linie mladých tvůrkyň, které dokončily či dokončují studium na FAMU a jde jim především o postihnutí mentality různých generací. Zatímco Babinská a Dabrowská ve svých debutech hledaly suverénní formální výraz, což na druhou stranu ale korespondovalo s tématy jejích snímků, Rudolfová se představila formálně svébytnou prvotinou, u níž je ale problém někde jinde. Stylistická preciznost, kdy vyniká především práce se zvukem, jeho zdroji a "asociativní" montáž, spolu s vyprávěním s nespolehlivými flashforwardy pro mnohé diváky zastře vykonstruovanost, diváckou podbízivost a lživost toho, o čem se vypráví. ZOUFALCI nemají trojrozměrné, živoucí a skutečně dýchající postavy, nýbrž několik sociologických typů a karikatur (existuje český film, který mj. tematizuje homosexualitu a přitom postava gaye NEodpovídá pouze heteronormativní představě?), na nichž se demonstruje jednoduchá teze vyjádřena již na plakátech věnovaných konkrétním figurkám. Na místo toho, aby se o mentalitě lidí v určitém věku něco sdělilo, zde máme sled divácky vděčných scének na určitá témata - tloustnutí, alkohol, přiznání homosexuality rodiči, výlety s bývalým přítelem ad. Film tak neříká něco o generaci třicátníků, ale spíš prozrazuje mnohé o divácích, kteří se s takovými chcípáčky cestujícími z města ztotožní. A postavit jeden polistopadový trend v české kinematografii, tj. cestu z města, na hlavu tím, že posílím jiný, tj. chcípáčkovství, mi přijde jako vytloukání klínu klínem. Přestože je Rudolfová žačkou Věry Chytilové a v ZOUFALCÍCH odkazuje na DĚDICTVÍ a HEZKÉ CHVILKY BEZ ZÁRUKY, má bohužel blíž k pozérskosti jednoho z představitelů některými novináři vykonstruované "nové nové vlny 90. let" - Davidu Ondříčkovi. 5/10 ()
Podobnost s filmem Clerks mi nepřijde ani minimální. Jediné co se mi opravdu líbilo na tomto filmu byla myšlenka sbalit se někam s pár přáteli a nebo sama a odjet daleko kde mě nikdo nenajde a zaručeně hledat nebude...Takže jako myšlenka super...Ale jako perspektivní zábavný nebo jakkoliv poutavý film?to ne děkuju.. ()
Pro mě trochu kontroverzní film, diskuse s tvůrci po promítání ještě na kontroverzi přidala. Věkově patřím do skupiny "zoufalých třicátníků" dnešní doby. Ačkoli popisy k filmu slibují, že každý třicátník se ve filmu najde, nestalo se tak. Dokonce ani nemám pocit, že bych už musela bilancovat svůj život, s tím počítám až tak v padesáti. Ale komedie je to docela dobrá. ()
Galéria (6)
Zaujímavosti (7)
- Černobílá ukázka ve filmu je ze seriálu Byli jednou dva písaři… (MTHRFCKR)
- Film o rodilých Jablonečácích byl natáčen v Jablonci nad Nisou, konkrétně v Klubu Na Rampě, na Mírovém náměstí a na sjezdovce na Dobré vodě. (Dr. Hawkeye)
- Zoufalci vznikli ako absolventský film Jitky Rudolfové na FAMU v dielni Věry Chytilovej. (Arsenal83)
Reklama