Hlava-ruce-srdce

Zručné, promyšleně fragmentární a matoucí, místy náramně vtipné, ale po celou dobu strašně chladné a mechanické. Co skvěle funguje na "odlidštěném" jevišti Divadla Komedie působí v secesní a rustikální výpravě dost sterilně. A Viktorie Čermáková, i když vyzařuje eleganci muchovských plakátů, je herecky strašně nevýrazná. Suveréni jako Zach či Finger si s tím rady vědí, ona je takovou kráskou v oblaku kouře za studenou výlohou. Škoda, i tak si Jařabova příspěvku k filmu cením. Jen to není tak přesvědčivé a řízné jako na prknech divadla. P.S. Tak časté výčitky, že film nemá vůbec žádný smysl, jsou spíše smutným důkazem současné divácké "gramotnosti". (22.11.2010)

V naprosto nejzásadnějším momentu (scéna se sovou!) byla přerušena projekce. "Kdyby tady byl lev..." mi pak znělo v hlavě ještě asi dva dny. Nevím, co mi tím chce osud zase naznačovat. Prozatím snad to, že se mám podívat ještě jednou. Ono to za to možná i stojí. ...O měsíc později: Na druhý pokus už jsem se dozvěděla, jak je to s tou sovou i se lvem, dospěla až k pointě a jsem spokojená, i když se mi také potvrdilo, že jinakost tohoto filmu je poněkud vykalkulovaná, taková přísná. Ale rozhodně to má smysl. Hlavně ten vnitřní. (27.07.2011)

David Jařab stále stojí osamocen mimo jakékoli směry české kinematografie. Něco tak originálního v kinech nebylo... od doby jeho Vaterlandu. Scénář není nejpevnější a občas zbytečně opakuje už vyřčené, ale jako autorská hra s divákem to opět funguje výborně. Už od úvodní titulkové scény režisér stanovuje vlastní (velice pomalé) vyprávěcí tempo a divák má dost času, aby se s tím srovnal. Herecky film stojí na výkonu pro mne neznámé Viktorie Čermákové, která to ustála se ctí. Postava Romana Zacha mi připomínala hlavního hrdinu novely Příběh jedné nohy od Igina Uga Tarchettiho, tak nevím, jestli to je jen náhoda (a co za houbičky to kouřil v lese, či jaký je výskyt lvů na Moravě). Pohádkovost, rozdrobená vyprávěcí struktura, černý humor, všechno sedí. Výborná je práce kameramana i pečlivá výprava a rekvizity. Navíc málokterý plakátový slogan je tak přesný jako tenhle. Ale Vaterland mi přišel celkově trochu lepší. (03.01.2011)

Už dlouho jsem v žádném filmu neviděl tak špatný a amatérský výkon hlavní herečky, jako tady předvedla Viktorie Čermáková. Do toho filmu se hodila max. tak obličejem, hlasem vůbec. Co se děje týče, není až tak těžké pochopit, o čem to celé vůbec je, během filmu se objevují náznaky a pokud by nepomohly, finální scéna to dokonale shrnula. Starý svět (Rakousko-Uhersko) končí a začíná nový (Nacistická říše), ve kterém bude jedinec tvrdou rukou vládnout nad ostatními, jako kohout vládne svému hejnu slepic. A nedá se tomu zabránit, vše se tak vyvíjí. Filmařsky je to vyhrané, má to skvěle vybranou hudbu, kamera je jak z Dealera, aspoň je mu podobná stylem a i tak je povedená, dokonce to má i nějakou atmosféru, díky které ten film (aspoň do určité části než začne působit moc dlouze) je zajímavý. No jo, jenže to samé měl i Vaterland a neměl nic navíc, stejně jako Hlava-ruce-srdce. Teda takhle, Vaterland tu vidím jako lepší (asi jsem jediný) film, protože byl aspoň trochu mysteriózní. Hlava-ruce-srdce má vlastně ty samé klady a zápory, co má Vaterland (tudíž Jařab se nikam neposunul) a nic navíc. Celé to vidím tak na 2*, byť to něco do sebe má, ale pořád tomu dost chybí. Ale i tak jsem rád, že tenhle film vznikl, kolik je v Česku filmů, co by se nějak odlišovali od těch ostatních? Kolik lidí se tu pokusí o něco "jiného"? 2* (10.08.2019)

Viktorie Čermáková je dekorativní a herecky zdatná pouze do té doby, než promluví. Její poněkud unylý hlasový projev mi zážitek z tohoto snímku částečně pokazil. Je pravdou, že vnitřně drží film pohromadě možná o něco lépe než VATERLAND a rozhodně je hezčí na pohled. Pozitivum zároveň je, že pokud divák chce, tak se nemusí jednat o takovou ujetinu, jak se to na první pohled jeví. Přičemž rozhovor Romana Zacha s jeho rukou, (ne jeho) sovou a (ne jeho) lvem, je v prostředí české kinematografie jednou z nemnoha polistopadových ukázek výtečného scénáře......Je pravdou, že iniciační záležitost snímku (smrt von Haukwitze) slouží opravdu pouze jako spouštěč dalších příběhových linií a s výsledným smyslem filmu nemá až tak mnoho společného (ve své metafyzické rovině). Ale vše, co se odehraje poté a točí se již kolem Haukwitzových končetin a herečky Knabelové drží pohromadě velmi pevně. Klíčové pro pochopení filmu (alespoň podle mého mínění) je sledovat jej "za" ironickou rovinu a naopak (i když je to paradoxní) brát vše co se v něm stane zcela vážně. Poté není tak složité pochopit, proč se Roth v lese baví se lvem a žádá jej, aby sežral jeho ruku, proč následně spolu s Vranou popraví všechny kohouty/slepice, nebo proč nakonec oba dva mužští antihrdinové Knabelové nafackují.......HLAVA - RUCE - SRDCE je prapodivný film, který mate diváka tím, že se tváří tak podivně, až jej nutí k tomu hledat zde pokus o ironii, a přitom by publikum leckdy mělo vůči podobnému pocitu zůstat imunní. (25.08.2011)