8 hláv šialenstva

Experimentální životopisný film vyzobal pár střípků ze života ruské básnířky a při veškeré jeho hravosti mi to připadá málo. Lágrové scény byly pojaty jako reálné drama, jinde vítězí výrazná stylizace často ruku v ruce s animací. Aneta Langerová není herečka, takže těch několik scén, ve kterých to vadí, je třeba házet na hlavu režisérce. Práce s neherci má svá specifika. Také to, že se mluví česky, ale básní rusky, ještě více zvýrazňuje filmovou umělost. Výborná je ovšem hudba, ruskou lágrovou píseň a závěrečnou píseň Vladivojny La Chii nevyjímaje. Tenhle film má prostě dost světlých míst, ale úplně se nepovedl. :-/ (13.12.2019)

Snímek s nosným a skutečně zajímavým tématem, jehož zpracování ovšem budí značné rozpaky. Nevadí mi jako mnohým jiným, že Marta Nováková místy kráčí ve stopách Karla Zemana, ale chronologická i formální roztříštěnost vyprávění mi nepřipadá právě nejsdělnější a naopak zavání rádobyartovou samoúčelností. V paměti mi tak nejvíc utkvěla výborná hudba a obří mašle Anety Langerové. (29.03.2018)

Už z princípu fandím každému českému filmu, ktorý nie je chcípácka tragikomédia o robotníkoch (ako 90% českej produkcie), ale na toto sa skoro nedalo kukať. Aj cez všetky nápady a halušky nezaujímavé, šedivé, nesympatické, nevyvážené a zle zahrané. A hlavne nemám najmenšiu chuť si teraz od Barkovovej čokoľvek prečítať. (10.07.2022)

Opravdu netradičně natočený životopis pro mě dříve neznámé ruské básnířky. Je z toho cítit jistá snaha a film zaujme svojí výraznou výtvarnou stylizací, ačkoli, tam to někdy funguje a někdy to vypadá otřesně. Jenže je to celé natočené tak, že to prostě nezaujme a nudí. Aneta Langerová se taky snaží, ale občas jí to prostě nejde, ačkoli, do role Anny Barkovové se celkem hodí. Je tu pár artových záběrů, které jsou ale naprosto prázdné a vyšumí do prázdna. V tom případě jsou naprosto zbytečné, kdyby tady fungovaly (jako třeba tady), tak by to aspoň v sobě něco mělo... Hvězdička za snahu, občas dobrou stylizaci a trošku i za jedinou, trochu povedenou Pátou hlavu. Slabé 2* (05.05.2018)

Po Unaveni sluncem jsem chtěl tématicky navázat dalším filmem, vždyť se to časově skoro kryje, ale skok to byl i tak... Už jsem se na něj chystal déle. Ale bylo to jak přesednout z BMW do Trabantu. Nevím koho napadlo a proč do hlavní role obsadit Anetu Langerovou, ale byl to krok zcela mimo. Aneta je výborná textařka, dobrá zpěvačka ale bídná herečka. Její kukuč bubáka, který nosí i obvykle mně ve filmu, kde jej ještě zdůrazňovala mračením vysloveně prudil. Její častý oční kontakt s kamerou (byť evidentně záměrný) mi vadil, rušil a prostě mi Langerová do filmu nesedla i když s přihmouřením všech očí a s notnou dávkou chtění (hlavně díky svému nosu) Anně Barkovové lehce podobná byla. Film se odehrává v osmi kapitolách a každá z nich mapuje (nechronologicky) část života této mně neznámé ruské básnířky. První hlava začínala poměrně slibně, když si to vlak uháněl stepí kamsi na daleký východ... Pak ale začaly další hlavy s graficky upraveným obrazem, který byl sice nápaditý, ale mně tam nesedl. Nevím jestli to mělo být takto záměrně ártové, nebo si tím tvůrci kompenzovali nedostatečný rozpočet, prostě to bylo celé podivné... Jednotlivé scény z gulagů díky mému zájmu o toto období chápu a snad chápu i to co tím vším tvůrci chtěli říci, zpracování bylo ale ubohé i herecké výkony. Bylo to prostě takové vymydlené Vyprávěj z gulagu, kde všichni herci mají vizáž zdravých a dobře živených lidí, jen jim pod oči nakreslili v kostymérně kruhy a řekli jim ať se tváří smutně, tupě zírají do země a ať se jakoby třesou zimou - tedy krom Anety, která naopak občas měla zprudka kouknout do kamery. Tvorbu Barkovové neznám. Mám ale v úctě všechny ty miliony zabitých, odvlečených, utýraných v ruských lágrech pro nic za nic jen proto, že nějakému odpornému bolševikovi či udavači se dotyčný znelíbil. Proto si myslím, že všechny filmy o těchto zločinech pojednávající mají svůj velký smysl. Je jen škoda, že když už se točí a věnují se tomu peníze a čas, není to děláno srozumitelnější formou pro širší diváctvo, pro které už tak jsou dnes perzekuce nevinných lidí za Stalinistického Ruska samy o sobě velmi okrajová záležitost jejich zájmu. Pokud vůbec. Dvě nasolené ryby. Jedna za snahu a druhá z jen z úcty. * * (25.03.2018)