Zbohom, pán profesor !

Až nepochopitelně "britský" americký muzikál o lásce subrety a profesora. Škoda, že ho hodnotí i kolega Wandrwall, který ho neviděl. Jinak by si nemyslel, že Petula Clark hraje studentku a hlavním tématem příběhu jsou písničky. A také by, a to hlavně, nemohl dát filmu tak nízké hodnocení. Film má vše, co by správný film o profesorovi měl mít: lásku se špetkou ironie, nezlomnost vůle v dobách válečných, slizkého sponzora školy, podrazácké a zbabělé členy školské rady i roztomile infantilní zástupce umělecké scény. Tenhle remake původně britského filmu "Sbohem, pane Chipsi" z roku 1939 se velmi povedl. A všichni herci v něm byli naprosto fantastičtí. (30.07.2011)

Toto je příběh lásky. Nikdo neví, proč pociťujeme náhle neodolatelnou náklonost k určitému člověku bez rozumné příčiny a pro jiné máme v lepším případě jen lhostejnost. Je to jakési souznění duší, které trvá a nemůže je změnit nic, často ani smrt. Koho potká takováto láska, má v životě velké štěstí. Tento film popisuje, jak se takový cit rodí mezi dvěma lidmi z naprosto odlišných prostředí, nelogicky a proti všem pravidlům. Příběh plyne pomalu, tiše a nenápadně se rodí hluboký cit mezi profesorem a subretou. Zdánlivě se nic neděje a přece se děje všechno. Umět vyprávět strhující příběh bez velkých slov a kulis je projevem velkého filmového umění. Pro mě jeden z naprosto nezapomenutelných filmů, který mohu vidět vždy znovu a znovu, protože je lidsky pravdivý a uvěřitelný. (21.11.2012)

"You must have been all over place looking for me." "Here and there. I demanded and took a fortnight's leave."     Emotívna romantická muzikálová dráma, na ktorej ma príjemne prekvapilo to, ako citlivo a do hĺbky sú vykreslené hlavné postavy (nie iba ako povrchné karikatúry, ako je to v muzikáloch bežné). Snímka je krásne založená na kontraste dvoch úplne protikladných charakterov - upätého a suchopárneho profesora Chippinga "Chipsa" (skvelý Peter O'Toole nominovaný na 0scara), bez zmyslu pre humor, zato ale veľmi citlivého a bezprostrednej a emotívnej kabaretnej speváčky Katie (roztomilá Petula Clark). Obe postavy pôsobia veľmi sympatickým dojmom, je medzi nimi parádne iskrenie a obe sú aj veľmi presvedčivo stvárnené, pričom Petula Clark navyše aj krásne spieva. Škoda len, že ju v najmladšej podobe jej postavy potvorí ten nemožný účes (či skôr parochňa?) - paradoxne, po strihu o 15 rokov neskôr, už s účesom, ktorý jej pristane podstatne viac, vyzerá o 15 rokov mladšia. Okrem ústrednej dvojice ma mierou vrchovatou bavila i postava žoviálnej umelkyne Uršuľy (výborná Siân Phillips), ktorá vždy, keď sa objavila na obrazovke, si ukradla celý film pre seba. Zaujalo ma, že v kolónke "hudba" je uvedený aj môj obľúbenec John Williams (s jeho prvou nomináciou na Oscara), ako som však zistil, robil "iba" orchestráciu a autorom všetkej (veľmi dobrej) hudby je Leslie Bricusse. V snímke, ktorá je väčšinu času ladená do veselých tónov (ten humor je inak výborný), zaznejú v závere nečakane aj tóny smutné.     "Of course, you two are married or something, aren't you?" "Married, madam, and quite definitely not something." "I adore this man. When you're finished with him, Katie, lend him to me." (12.01.2024)

Nemôžem sa bohužiaľ stotožniť s nadšenými recenziami takmer dvadsiatky užívateľov. Film, ktorý som práve dopozeral je predovšetkým dlhý. To nie je výčitka, iba potvrdenie poznania, že pred 50 rokmi sme žili pomalšie a pokojnejšie, takže sme si mohli dožičiť aj pomaly plynúci dej. K staromilstvu prispievali aj starobylé stavby, vycibrený jazyk a úzkostlivo dodržiavané kastovnícke vzťahy. Nestotožňujem sa s označením výkonu Petra O'Toola za vrchol jeho herectva.  Stačí spomenúť filmy ako Becket, Ako ukradnúť Venušu a Lev v zime. Petulu Clark poznám od doby keď hviezdila s piesňou Downtown na houpačce manželov Černých. Napriek tomu, že ani jedna z jej pesničiek ma nijako zvlášť neoslnila a ani film ako celok, považujem za užitočné si ho pozrieť, ak má divák dve a pol hodiny času k dispozícii. (18.03.2022)

Muzikály miluji každým coulem a tohle je jeden z mála, který se mi tolik nelíbil. Postavu pana Chipse jsem si musela oblíbit postupem filmu, nezačnete ho mít rádi hned od začátku na rozdíl od jeho vyvolené krásné a hlavně talentované zpěvačky (bože ten hlas má nádherný!). Na mě byla postava Chipse až moc strohá, upjatá, nudná, ale chápu, že takový měl opravdu být a proto tleskám Peter O'Toolovi za výkon, který byl bezvadný. Hudba je krásná, písně trošku jednodušší hudebně, složitější na slova, takže vám neuvíznou v hlavě, ale jsou hezké. Co mě na tom mrzelo nejvíce byl konec, opravdu jsem trpěla a brečela jak želva, v tu chvíli jsem si uvědomila, jak moc jsem si Chipse za ty 2 hodiny oblíbila. I když je film krásně natočený, má skvělou hudbu a herce, tak je příběh trošku roztahaný a ne tolik zajímavý, aby mě na takovou délku dokázal zaujmout a proto je to pro mě lepší průměr. (27.03.2018)