Réžia:
Federico FelliniKamera:
Otello MartelliHudba:
Nino RotaHrajú:
Marcello Mastroianni, Anita Ekberg, Anouk Aimée, Yvonne Furneaux, Magali Noël, Alain Cuny, Riccardo Garrone, Evelyn Stewart, Lex Barker, Annibale Ninchi (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Felliniho slávna kronika dekadentnej bohémskej spoločnosti, v ktorej sú jedinými hodnotami sláva, alkohol a sex. Sprievodcom po tomto svete je mladý playboy a bulvárny novinár Marcello, ktorý strávi niekoľko dní v spoločnosti filmovej divy Sylvie. Marcello sníva o tom, že raz vykoná niečo skutočné a dobré, zatiaľ je však lapený v pasci nočných klubov, večierkov a extravagancií. Hoci hovorí o tom, ako sa chce venovať serióznemu spisovateľskému remeslu, stráca sa vo víre sladkého života. Príbeh je členený siedmimi svitaniami a siedmimi súmrakmi, ktoré oddeľujú jednu preflámovanú noc od druhej. Film je plný alegorických výjavov na pomedzí sna a skutočnosti, pozemského a posvätného, skutočného a iluzívneho. Získal Zlatú Palmu na MFF Cannes, Oscara za najlepšie kostýmy a iné ocenenia. Do dejín filmu sa zapísal najmä slávnou scénou nočného kúpania vo fontáne Di Trevi. (RTVS)
(viac)Videá (1)
Recenzie (285)
Možná dám La Dolce vita někdy druhou šanci, ale asi to hned tak nebude. Děsně mně to nebavilo. Mastroianni ano, Old Shatterhand ano, ale jinak ne. Možná na to měl vliv i fakt, že jsme koukali v italštině s anglickými titulky, ale nechápal jsem, oč jde, kde se tam jednotlivé postavy berou, kam mizí, proč dělají to, co dělají a tak podobně. Jediným přínosem bylo poslouchání italštiny a radost, když jsem ji rozuměl. Po hodině patnácti jsem to vypnul, neměl jsem sílu... 40% ()
Ať se snažím sebevíc zařadit mezi sofistikované znalce umění, tak veškeré snahy a cílené soustředěné úsilí mi zkazila nadměrná délka filmu. Jakkoli kvalitní zážitek z nadčasové problematiky a vysoce inteligentních dialogů na svou dobu, mi totálně přebil frustrující pocit, že TO snad nikdy neskončí. Jinak platí, co bylo uvedeno, ale přesto přese všecko ze mě zřejmě kulturní atašé nikdá nebude.☺ ()
Na třetí pokus jsem konečně dokoukal Sladký život až do samotného konce. S neskutečným vypětím sil. Mám rád vícero Felliniho filmů, jak těch klasických (Silnice), tak i poněkud experimentálních (Zkouška orchestru), ale tahle jeho tříhodinová mozaika ze života bohaté smetánky zůstane pro mne hlavně nekonečným strašákem, kde bizardnost jednoho směšno-trapného výjevu je vzápětí poražena bizardností výjevu dalšího. Trošku jsem čekal, že se to obrátí časem na pořádné drama, kdepak, i taková chvilka vyšetřování sebevraždy je vzápětí vystřídaná dalším divokým večírkem plným onoho mravního rozkladu. Omlouvám se všem obdivovatelům filmu, moje hodnocení nevyjádřuje jeho kvalitu, jenom můj osobní přínos a subjektivní dojem. Vnímám sice myšlenku, dokonce bych dal i tři hvězdičky, kdyby to mělo možná poloviční stopáž, neboť byly spočátku i chvíle, kdy mne film dost bavil (tisková konference s hereckou hvězdou a brzy na to malý hudební koncert venku na terase). Ale sledovat 3 hodiny smršť večírků snobské společnosti bez celistvého příběhu, zato plnou pseudo-intelektuálních keců a dobové provokace bylo na mne vážně moc. Dokonce mne časem přestala bavit i jinak sympatická hudba 60. let, tak mne to úplně rozčarovalo... Jedna hvězdička z čiré úcty, druhá za půvab Anity Ekberg. 40% (# Challenge Tour – 52 roků filmu za 52 týdnů) ()
Nejpříjemnější film. Asi se tu už o něm říkalo všechno, tak pod dojmy sladké a dobré nálady mám pocit, že bych si aspoň třeba chtěl tuto náladu, a pohodu, uchovat v sobě na pořád:) Doufám, že to na vás taky zapůsobilo. A vlastně si myslim, že to je nejlepší soundtrack pro příjemé chvíle, pátky, soboty, a doufám, že si teď Dolce vita budu takto přehrávat a v pokoji poslouchat co to jen půjde:D Spíš než to, jaký dopad a cíl měl mít, a tedy proč taky vznikal, ke mně prostě hovoří forma - a nádherná síla a jemnost -, kterou jí Federico natočil. Grazie tante.:) ()
Mistr Federico Fellini a jeden z jeho nejznámějších filmů. Marcello se ve své profesi pohybuje se stejnou elegancí jako James Bond ve službě jejího Veličenstva. I on je tak okouzlující ve svém obleku, ve stylovém autě a i on se rád nechává obletovat ženami. Miluje je všechny, stejně jako miluje krásu a přepych. Herečka Sylvie. Tělo vnadné bohyně a duše pubertální dívky. Nechává na sebe stékat vodu z fontány v jedné z nejerotičtějších filmových scén vůbec. Pak také jeho snoubenka, zamilovaná a trpící Ema (…pomatená…). Bohémská Magdalena. I andělská Paola. Ten sladký život… Snobská smetánka. A fotografové „paparazzi“ parazitující na problémech ostatních. Sladký život? Spíše pěkně trpký… Zdánlivě nesouvisející střípky ze života jednoho bulvárního novináře. Občas trochu rozvláčné, ale jako celek vynikající. ()
Galéria (123)
Fotka © Pathé Consortium Cinéma
Zaujímavosti (23)
- Pro hlavní hudební téma použil skladatel Nino Rota píseň "The Ballad of Mack the Knife“ z muzikálu Kurta Juliana Weilla podle "Třígrošové opery" Bertholda Brechta. (Aelita)
- Democrazia Cristiana, italská křesťanská strana, společně s představiteli Vatikánu proti filmu silně protestovali, protože vykresloval obyvatele Říma jako zkažené. Jeden z protestních článků, „La schifosa vita” (v překladu nečistý život), prý napsal Oscar Luigi Scalfaro, pozdější prezident Itálie. (Coldrex)
- Slavná scéna ve fontáně “Trevi“ se točila v březnu. Anita Ekbergová vydržela podle Felliniho ve studené vodě bez problémů hodiny jen v šatech. Marcello Mastroianni však musel mít pod oblekem neoprén a přesto mu byla zima - vyprázdnil tedy láhev vodky a ve scéně ho tak vidíme zcela opilého. (džanik)
Reklama