Má ma rád, nemá ma rád

Navodilo to ve mě dojem sobotního dopoledne, protože v tu dobu takové filmy v TV dávají. Už mi chybělo jen kakao. On ten film sám o sobě byl sladký dost. Marně jsem doufala, že to neskončí tak jako x podobných filmů. A tak si teda budu představovat, že jim to vydrželo max. rok, pak Bryce zjistil, že ho Juli jaksi fyzicky nepřitahuje. Že ho nepřitahovaly vlastně nikdy ženy (důkaz ve filmu) a že by byl nejradši s Garrettem (někde za tělocvičnou). Bryce bude chvilku na převýchově v blázinci, pak se napraví, vezme si nějakou husičku od vedle. Juli to vezme všechno statečně a odjede meditovat do Indie, pod strom bódhi. Bryce se nakonec oběsí na tom stromu, co jsme viděli ve filmu v závěru, že. :o) (09.02.2011)

Reiner už do žánru retro příběhů o dětství a dospívání přispěl klasikou STůJ PŘI MNĚ a tímhle filmem dokazuje, že o svůj cit pro inscenování podobných příběhů ani po čtvrt století nepřišel. Tentokrát se neřeší klukovské přátelství, ale první láska, o které nám originálně střídavě vyprávějí oba protagonisté žijící přes ulici, ale vycházející z odlišných poměrů, přičemž hrdina je průměrnou, konvenční a de facto nezajímavou postavou stojící v protikladu k osobité hrdince. Dobře obsazení dětští i dospělí herci, extrémně příjemná záležitost. (23.01.2013)

Milou atmosféru klukovského dobrodružství v retro balení nabídl Rob Reiner už před téměř třiceti lety v dramatu Stůj při mně. Byla to taková příjemná filmová kýčovitost v celé své kráse. Tady se dá říct (a celkově za jeho poslední dva tři filmy), že chytil druhý dech. Ona ho miluje (hlavně pro jeho krásné oči) a sní o tom, že první políbení bude právě s ním. On je trochu plachý a jí považuje za poněkud podivnou a otravnou sousedku. Udělá pár nerozumných gest a karta se rázem obrací. Najednou chce hlavně on jí. Reiner napsal dětským hercům podle předlohy velmi solidní dialogy a hlavně, když je vybíral, měl sakra šťastnou ruku. A nejen na ně. Oba mladí hrdinové jsou totiž obklopení několika suverénními postavičkami, až má divák chuť sledovat je přímo u jídelního stolu. Tenhle milý kousek, který se odehraje na americkém předměstí, sice nezanechá hlubší dojem, ale i tím, že je (jeho zásadní situace) vyprávěný pokaždé z jiného pohledu, si své diváky určitě najde. Už jenom pro tu líbivost a „opravdovou“ atmosféru. 75% (05.10.2014)

Vše, co zde bylo napsáno, je pravda. Tohle je opravdu pohodový snímek, který je, dalo by se říct, unikátní, protože to, co se stane, vidíme dvakrát (z pohledu dívky a kluka). Někdy jsou ty pohledy na stejnou událost totožné ("Mám ho ráda.", "Mám ji rád.") někdy odlišné ("Přesvědčila jsem se, že ho už nemám ráda.", "Potvrdil jsem si, že ji miluju.") a tohle se mi strašně líbilo. Jinak tento snímek jsem si sehnal hlavně kvůli faktu, že to někdo přirovnal ke snímku Stand by Me. A ano, oba filmy natočil stejný režisér, odehrávají se v podobné době a jsou o pohledu na svět očima dětí/dospívajících. Nicméně Stand by Me se mi líbilo o něco více, proto nemůžu tomuto snímku dát tak vysoké hodnocení. Ale pořád si myslím, že tenhle film (hlavně ke konci) své kouzlo má a právě kvůli němu si jej určitě někdy zopakuju. 80 %. (12.06.2011)

Nevím, čím si mě Flipped získalo, protože od první chvíle je jasných několik věcí, které mohou být jednoznačně brány jako negativa. 1) je evidentní, že film není původní formát vyprávění tohohle příběhu. 2) nízký rozpočet je bohužel až příliš vidět, jakmile má kamera zabrat něco většího než průčelí domu, a ty barvy krajiny jsou opravdu děsivě kýčovité. 3) příběhů o tom, jak se on a ona hledali a během toho se několikrát minuli, už tu byla hromada.... Naštěstí Rob Reiner, ostřílený veterán působivých vyprávění někdy o lásce (někdy až za hrob, muhehe), někdy o přátelství, se vložil vedle režie i do scénáře, a dal ve spolupráci s prověřenými dospělými a výborně vybranými (a hrajícími) "dětskými" herci vzniknout dalšímu zdobnému zářezu na pažbě své fotopušky. Nevěřte tomu, že jste "tohle" už mnohokrát viděli, v případě Flipped to není pravda. Tedy trochu ano, ale víc se s tím už asi opravdu udělat nedalo. Škoda, že nebyla dotažená ještě linie s Bryceovým otcem, ale s tím se dá docela bez problémů žít. Flipped není dětské ani dětinské, na pár místech mne dojalo, a každopádně mi zlepšilo náladu. Navíc i bez potoků slz a šestákového blábolení z červené knihovny. A takových filmů není nikdy dost. 80% (15.07.2015)