Casanova Federica Felliniho

PPP vs. FF. Saló, aneb 120 dnů Sodomy vs. Casanova, jedna nula. Co mají oba filmy společné? Je to snaha jít skrze alegorii a podobenství až na nejzazší mez zobrazovaného tématu, pomocí metafory prozkoumat samotné limity věci a jít dokonce až těsně za ony limity, kde se teprve vyjevuje pravá podstata věci. Oba filmy vyobrazují marnost a pokleslost zdánlivě vznešeného života (vyšších vrstev, ale pro Felliniho tento detail asi nehrál roli), skrytou esenci lidské zábavy, která se rychle změní v škleb a zpustlé orgie atp. Ale zatímco Pasolini měl odvahu podstoupit tuto filmovou hru na hledání totální krajní meze, kam až společnost i film mohou ve své podstatě dojít, aby toto vše metaforicky zobrazily, Felini končí někde v půlce. Jeho Casanova tak není v ničem překvapující film, vlastně by to celé mohli natočit i Američani, jen by museli sehnat Evropana, který by film zabalil do barviček a pozlátek á la rokoko. Inu, není divu že FF získal několikrát v kariéře Oscara, zatímco Pasoliniho potkala rok předtím jiná pocta, která však o jeho umění vypovídá mnohem více, než Felliniho pozlacený panák (a jsem zpět u toho pozlátka, pane Fellini, kdepak jen ty vaše dřívější filmy jsou...). (03.01.2015)

Nejvetsi sukal historie a jeho sukani napric Evropou? Tak nejak to na me pusobilo. Vizualne, vypravou i stylisticky (Oscar za kostymy) to patri k Felliniho vykvetu, vyborne namaskovany Donald Sutherland v hlavni roli a jeden z nejlepsich soundtracku Nino Roty ve spojeni s Fellinim, vlastne by to melo nekompromisni nabeh na status mozna nejlepsiho Felliniho filmu, kdyby to obsahove nebyla tak totalne nudna kravina roztahnuta skoro na 3h. 5/10 (09.10.2011)

Chápu Felliniho, když si v době premiéry myslel, že jde o jeho nejlepší práci. Bohužel ale stejně tak chápu diváky, kteří ho vyvedli z omylu. Casanova je plný vynikajících scén a Felliniho tak častý mix nostalgie a dekadence funguje naplno. Bohužel se film vůbec nevyvíjí. Po prvních pár minutách víme o hlavní postavě vše, a do konce už pak jen chodí bezútěšným světem a potvrzuje si to stále dokola. Casanova je svým způsobem silný film, ale nemůžu mu dát nad tři hvězdy. Stejný záměr se povedl několikrát lépe - například sovětský Ivan Hrozný, ke kterému má Casanova blízko, je o několik řádů lepší. (07.11.2012)

...Veľký F.F. ma tu asi najviac ohúril tým, ako zachytil obdobie DEKADENCIE 18. storočia, keď jestvoval okázalý TALIAN Giacomo Casanova, ktorý sa majstrovsky vyžíval vo všelijakých sexuálnych orgiách, že množstvo kamerových sekvencií neostali jeho povesti nič dlžných, lebo Giuseppe a Federico, s „bravúrnym hereckým stvárnením charizmatického herca, čo nikdy nezískal oscara” , Kanaďana D. Sutherlanda, v taliansko-americkej produkcii, tak títo všetci tvorcovia, na čele s odborníkmi na výpravu a úchvatné kostýmy, nás divákov nezvyčajným spôsobom prenášajú do čias, keď „európska smotánka” , celková spoločnosť bola takpovediac strašne = zvrátená, zhýralá, úchylná a perverzná ! _ Sledovať to takmer 3 hodiny, nie je nič príjemné, ale vskutku to patrí do tejto historickej etapy, keď človek mohol očakávať fakt hocičo... ? (03.11.2018)

Casanova jeko mistr mechaniky lásky, mistr prázdných mechanických literárních frází, mistr fyzikální mechaniky... A tak musí nakonec zákonitě skončit v náručí mechanické loutky, zatímco skutečná živá žena, mistryně chaosu, mu zákonitě musí unikat. Fellini na podkladě jeho knihy vytváří v ateliérech magický svět dekadence doby, která se pyšnila znalostí harmonia mundi, a přesto ji chybělo to nejpodstatnější - duše a emoce. (29.10.2011)