Nezabudni na mňa

Patyzón pronáší "moudra", Patyzón zevluje, Patyzón oblejzá nějakou pipku, Patyzón hystericky ječí na svýho fotra, atd... Dohromady to nějak nedává žádnej smysl, ale hlavně je tam pořád Patyzón. Tento film byl zřejmě určen pro obdivovatelky Patyzóna, aby se na něj mohly podívat taky jinde než v Twajlajtu. Nakonec bylo nutný, aby to do Patyzóna napálil Boeing, aby si jeho fanynky taky pobrečely. Následkem toho se ta jeho pipka zbavila svýho strachu jezdit metrem, což asi byla jediná pointa celýho filmu. Za zmínku stojej ještě tak ty fotři (Pierce Brosnan a Chris Cooper), ale paradoxně mi asi přišel jako nejzajímavější osud Patyzónovy 11-letý sestry, přestože obvykle dětský postavy ve filmech nesnášim. (26.07.2012)

Silný príbeh, v ktorom sa dvaja mladí ľudia musia vyrovnať so svojou minulosťou. Je dobré, keď má človek pri sebe niekoho, kto mu rozumie.... Začiatok taký pomalý, ale potom sa to rozbehlo. Dejová linka sleduje mini príbehy niekoľkých ľudí, ktorí sa vzájomne ovplyvňujú, alebo potrebujú a tiež udalosti, ktoré ich obklopujú. Ďalší z filmov, ktorý nám pripomenie, čo je v živote naozaj dôležité a čo má skutočnú hodnotu. Koniec prekvapivý a emotívny. Veľká spokojnosť. 75/100 (14.10.2017)

Velmi intenzivní a traumatizující zážitek, zvláště také proto, že hned po dechberoucím (no jo, mám senťošku) konci jsem zjistila, že nemůžu odemknout dveře od zahradní chaty, kde jsem se na film dívala, a jsem tam tudíž vyloženě uvězněna. Což bylo asi před pěti minutami. Pomóc, já chci ven! (PS: Občas mám dojem, že moje komentáře připomínají spíš blogové zápisy, snad to není zakázané.) A teď, když už jsem se snad dosytosti vyhysterčila a znovu našla našla ten kout chaty, kam dosáhne wifi, se mohu blíže vyjádřit k filmu. Především kvituji s povděkem, že ze všech možných typů postav byly vybráni spíše ti outsideři. Rebel Tyler, toť věčný a vděčný filmařský objekt, introvertní dítě - génius, které netráví svůj volný čas kňouráním, vzýváním aktuálních popových hvězd a otravováním rodičů (jako to dělají všechny děti z rozvrácených rodin ve všech amerických filmech a skoro vždycky je hraje Dakota Fanning), a ta holka Ally je taky divná, protože když zrovna nerandí s rebelem, tak se učí nebo se věnuje svému otci, to přece vůbec nejsou činnosti vhodné pro film. Musím pochválit i styl zvoleného soundtracku, sama podobné srdceryvné podklady nemám příliš v oblibě, ale k tomuto filmu mi přišly naprosto adekvátní. Co se týče herců, tak staří zkušení harcovníci představující rodiče se drží spíš zpátky a všechno zůstává na mlaďoších, kteří se tak musí opravdu snažit. Emilie de Ravin má moc pěkný hlas a její postava mi přišla dobře zahraná. Když si například vzpomenu na nějaké "normální, ale traumatizované" holky, které hrávala Winona Ryder, tak to bývaly většinou slepice, u kterých jsem si říkala, že nechápu, proč je jejich osudoví mužové pořád milují. Tady to nebyl ten případ, postava Ally se mi opravdu líbila, nepřekročila žádnou hranu, ale ani na ní nebalancovala. Fajn. No a co se týče Roberta, tak na toho já trochu držím, protože mi přijde fascinující, jak se z někoho tak škaredého může stát takový idol týnejdžerek.Já ho miluji též, to přiznávám, protože má krásné zuby a velký předkus (ať si kdo chce co chce říká, prostě ho má), ale když se dívám na jeho tvář, přijde mi v postatě taková divná. Nesouměrná, brada je příliš výrazná a celá spodní čelist jakbysmet, oči daleko od sebe a ještě poměrně malé a úzke, neohrabané až ploché rysy tváře, nepříliš či vůbec smyslné rty, křivé čelo--- prostě kromě zubů na něm není nic moc ke koukání, tak co ty fanynky blbnou?! Z herců tady dostává nejvíc prostoru a já pořád nejsem schopná posoudit, jestli to zvládá, nebo ne. Nic mi na jeho výkonu nevadilo, ale co když jsem byla jenom ovlivěná těmi zuby? Nevím, ale nejspíš bude mít ještě dost času přesvědčit mě v dalších filmech a dalších rolích, že opravdu umí hrát. I když, jak praví poselství filmu, kdo ví, co se může stát. Carpe diem! (03.07.2010)

Překvapivě ne tak špatný film, který sice většinu času padá na provařené romantické linii, režisér se s tim ale popral celkem dobře. Celý film si drží celkem pochmurnou atmosféru, jenom to tempo bylo místy dost pomalé. Hlavně se to ale snaží hrát přes psychologii postav, kterou první polovinu pomalu načrtává (takže se toho zde moc nestane), aby se to pak hodně příjemně rozjelo. Celé to pak korunuje celkem šokující závěr, který mě osobně dost potěšil a nikterak samoúčelným útokem na diváka mi nepřišel. Naopak mi do dosavadní atmosféry filmu sednul. Herci hrajou většinou svůj kvalitní standart. Teda kromě Roberta Pattinsona, který hraje opět svůj nekvalitní standart. Ten kluk, ať už s bílým make-upem na ksichtě nebo bez něj, hraje prostě úděsně a dnešní puberťačky by na něj už měly sakra rychle zapomenout. To se potom může sympatická Emilie de Ravin snažit jak chce, ale sama tu chemii mezi nima prostě nevybuduje. I tak je to ale vcelku příjemné romantické drama, u kterého jsem čekal podstatně horší výsledek. (14.06.2010)

Pattinsona veľmi nemusím, ale v romantike Voda pre slony ma herecky dosť prekvapil, preto bude ešte zaujímavé sledovať ako dopadne jeho snaha dostať sa z pre mňa nezaujímavej "Twilight škatuľky". Príbeh sa mi nezdal nijako výnimočný, aj keď sa to pozeralo fajn, no prekvapilo ma posledných 5-10minút. Absolútne som nečakal, že to bude mať niečo spoločné s 11. septembrom. Záver bol dojímavý, výborne natočený, kde som ocenil, že napriek tomu, že nič podstatné nevidíme, dej je iba naznačený, divák presne vie, čo sa stalo. Aspoň ten, ktorý vie, čo sa stalo 11. septembra. Nevzdelanci a hlavne tí mladší, budú asi chvíľu nechápavo čumieť...Prikláňam sa k štyrom iba kvôli silnému záveru, inak skôr priemer. 70%. (23.09.2012)