Terapia

V jádru vtipné, dobře zahrané drama, které je taky docela komedií. Ač o ochrnutém člověku, přesto netlačí na emoce a snaží se věc brát jak je, i když v zájmu koukatelnosti nás šetří běžných denních činností, poznáme jen ty pohodovější chvíle. Takže je to jen taková jednoaktovka o lásce a sexu ...a náboženství...70% (09.08.2013)

Zřejmě musí záležet i na rozpoložení, v kterém se dívám na takové filmy jako je The sessions, protože zpočátku jsem byla v rozpacích a jak už tady někdo píše, tak jsem nevěděla, kam tím Ben míří. Ale i sexuální touha a její naplnění patří k životu a ne všem se tohoto příjemného odvětví lásky dostane. Příkladem je ochrnutý Mark a já si vážím Bena za to, že tohle citlivé téma předložil nepodbízivě a vyhnul se veškeré vulgárnosti, která s tím bývá spojovaná. Druhá polovina byla naladěna víc na strunu srdce ženy, ke kterým se hlásím, ale zase ne tolik, aby to bylo příliš patetické. Přiznávám, že Johna Hawkese vůbec neznám, ale zahrál to přesvědčivě a vždy s citem pro danou chvíli a stejně tak Helen, která je snad stále stejná a léta jí míjí. Ovšem největší radost mi udělal asi kněz v podání William H. Macyho. S tím šátkem kolem hlavy, hárem a pivkem, to nemělo chybu. Citlivé, jednorázové The sessions. Filmová výzva 2016 (18.01.2016)

Z takovýho scénáře nebo nápadu by se dalo vytřískat o tolik víc! Jak skafandr a motýl tak Intouchables bohužel tenhle film přebíjí o třídu. Helen Hunt bohužel prošvihla šanci svlékat se před kamerou asi tak o 15 let a jediný kdo mi utkvěl v paměti je úžasná postava kněze. Něco tomu chybí, film žene docela rychlým tempem, všechny důležité, případně dojemné chvíle jsou okamžitě pryč a konec který na mě měl zapůsobit mě nechal naprosto chladným a to jsem u podobných filmů docela citlivka. I tak ale rozhodně 4*, i díky jinak vytýkanému rychlému tempu jsem se ani na minutu nenudil. (01.02.2013)

když si odmyslíme sex kterému se tam dalo přehršle prostoru (ale jak natočit celovečerní film s chlapem který je totální ležák) má ten film hloubku.pro ty kteří nepochopili jak se asi cítí člověk který se nemůže poškrábat ani na nose.Všechno je v závěrečné básni.Není to kasovní trhák.Ale má cíl.Což se povedlo pokud se aspoň na minutu zamyslíte nad tím jak mohl tehdy pětiletý kluk být tak potrestán a jak se s tím on a okolí muselo naučit žít. V reálu by to asi taková romantika nebyla. (14.11.2015)

NA PRAHU ČTYŘICÍTKY PANICEM. Session už bodovalo na Sundance festivalu, diváci si ho můžou spojovat především s další silnou postavou ztvárněnou Helen Hunt. Session ale ocejchovalo zejména to, že jde o ten film, ve kterém „ten chlapík dokáže hýbat jen hlavou a dýchají za něj železné plíce“ a jak tam ta „letos padesátiletá herečka nejednou odhodí svršky“. Ta citová náklonnost, kterou si hlavní hrdina (výborný John Hawkes) dětskou obrnou upoutaný na lůžko přiláká profesionální sexuální terapeutku, je až moc nahodilá, odbytá, všechno to přišlo jen tak mimochodem mávnutím kouzelného proutku. Naštěstí ale nejde o film, který by hrál vyloženě na jistotu, i když jako zástupce lapače filmových cen ho vidět někdo klidně může. Příběh založený na skutečných událostech je tu oživovaný drobnými konflikty a vlídným (i černým a sarkastickým) humorem, celek je sice příjemně odlehčený, ale bohužel lehce nevýrazný. Třeba síle Hlasu moře se vyrovnat zdaleka nemůže!! (08.02.2013)