Réžia:
Fred M. WilcoxKamera:
George J. FolseyHrajú:
Walter Pidgeon, Anne Francis, Leslie Nielsen, Warren Stevens, Jack Kelly, Richard Anderson, Earl Holliman, George Wallace, Robert Dix, Peter Miller (viac)Obsahy(1)
V roce 2200 přistávají astronauti ve vzdáleném planetárním sytému, kde mají pátrat po přeživších z předchozí kosmické expedice. Setkají se zde s vědcem ze Země (Walter Pidgeon), který se vyzbrojil poznatky již zaniklé civilizace. Žije tu se svojí krásnou dcerou (Anne Francis) a fenomenálním robotem. Planeta však skrývá i jedno strašné tajemství... (Pohrobek)
(viac)Videá (1)
Recenzie (150)
Na sci-fi nadstandardně propracovaný scénář. Nejde jen o to, že se někam letí, tam "něco" je, pár lidí to sežere a pár se hrdinně vrátí zpět. Z dnešního pohledu už vyprchala zvědavost na to, jak by to mohlo vypadat v roce 2200, a přesto má tento film co říci. V kontextu filmů, které však mají krom toho i co ukázat, musím dvě hvězdičky ubrat. ()
V době, kdy je hovorová angličtina běžná v celém vesmíru a pohybovat se násobky rychlosti světla je považováno za prkotinu, tak i přes nutnost zapínat bezpečnostní pásy u vozidel, jsme pořád v době, když se myslelo, že technika zvládne všechno. A podobně i lidé jsou stále považováni za korunu tvorstva, i když jejich arogance a pýcha je znovu a stále přivádí k pádu. Podstatu filmu vystihla ve svém agresivně feministickém komentáři Morien, když uvádí citát z Shakespearovy Bouře: „Ze stejné látky jsme, z níž spřádají se sny, a život je jen ostrůvek, co ze všech stran je obklopený spánkem.“ Ty sny jsou nehmotné a neviditelné, a jmenují se "Id" (latinsky), "Es" (německy), "Ono" (česky). Toto Ono je součástí naší psychické struktury (vedle "Já" a "Nadjá") a obsahuje nevědomé a pudové složky přináležející principu slasti. Jejich součástí je rovněž pud náslilí, agrese (ať již vrozený nebo získaný třeba v důsledku frustrace). Já má tedy těžkou pozici, protože musí koordinovat nejen požadavky z Onoho a Nadjá, ale i z vnějšího světa. A ještě těžší, když se zhmotní do monstra, které ničí a vraždí, a o němž se neví, že je to Id doktora Morbiuse (už to morbidní jméno!). Těmi nejprostšími slovy se dá říct, že monstrum je zbytnělé libido sexuálně abstinujícího doktůrka. Zkrátka jak říká Petr Skoumal: "Freude, Freude, Freude / vždycky na tě dojde". Pozn.: "Zakázaná planeta (Forbidden Planet)" je zvláštní pojmenování. Nikdo o nějakém zákazu neví, ani o něm nemluví. Je tedy zřejmé, že je zakázaná a priori. Tak jako psychika někoho druhého? ()
Z dnešního pohledu možná chvílemi vtipné až parodující svou dobu, ale po chvilce sledování se nepopiratelná kvalita dostává na povrch a velmi příjemné sci-fi ožívá i po letech v plné síle. Speciální efekty i s nominací na oscara samozřejmě dnes nemohou být konkurence schopné, ale stále je to podívaná, která potěší a svůj silně béčkový vzhled jí je jenom k dobru. Postavy jsou zajímavé, herecké výkony také, i když scénář není z nejgeniálnější, ale snaží se o všechny potřebné sci-fi faktory a to se mu daří s přehledem. Řemeslně velmi dobře zpracovaný snímek, který se asi roku 2200 nestihne odehrát:). ()
Má to nápad a kéž by alespoň polovina dnešních sci-fi měla alespoň z poloviny tak dobrý nápad, atmosféru a tajemno, jako Zakázaná planeta. FIlmy bohužel hodně trpí dobou svého vzniku a tedy velmi mizernými triky (hlavně kreslené statické krajiny opravdu nejsou to, na co by se člověk těšil), ale na druhou stranu je fajn viděl Leslieho Nielsena jinak než jako šaška a hlavně zjistit, že byl jako mladík docela fešák ;) ()
Zjevně je mi třeba mozkového posilovače k správnému úchopu vysoce ceněné scifárny, zařazené do 1001 filmů, které mě povětšinou klidně mohou míjet... Autorům nechť je útěchou, že takové kosmické vandry pozemským prosťáčkům nikdy nevyjdou, tudíž se vyfantazírovanému kousku bez možnosti srovnání kromě mě nikdo další nevysměje. Seriously, nežli opakovaně tyto báječné muže s vysílačkou na lanku, robotického brouka Pytlíka, šíleného vědce (jak jinak) a blonďaté boží hovádko v doprovodu kosmických pazvuků horších neviditelné hrozby, likvidující Nielsenovic mužstvo, raději snad znovu volný pád vousatých strejců z Cesty na Měsíc, přinejmenším měli podstatně příjemnější stopáž a čtyřiapadesát let k dobru k tomu. ()
Galéria (104)
Zaujímavosti (27)
- Scénáristé od počátku brali svůj projekt za béčkový a studio Allied Artists je odmítlo. Rozhodli se zkusit svoje štěstí u MGM, které nenatočilo sci-fi od roku 1929, jehož tehdejší šéf Dore Schary projekt odsouhlasil, čímž mu de facto udělil áčkový status. (Dreadd)
- Tvůrce Star Treku (od r. 1966) Gene Roddenberry prohlásil, že Zakázaná planeta mu byla velkou inspirací. (Dreadd)
- V traileru mluví Marvin Miller, který půjčil hlas robotovi Robbymu. (-bad-mad-wolf-)
Reklama