Barneyho ženy

Životopisný příběh muže, hledajícího lásku a činícího chyby. Kdo není dítě ví, že o tohle v životě jde, a podaří-li se to dobře vylíčit, můžeme očekávat silný zážitek. Tohle se podařilo, jinak se o tom nedá mnoho napsat. --- Povolím svojí zálibě v morálních dilematech a pozastavím se nad zlomovým momentem filmu. - Zde se asi sluší varovat před spoilery. - Tak tedy, jak řešit Barneyho nevěru? Pravda, Miriam ho hned na začátku jejich vztahu varovala, že to nesnese. Jenže reagovat takto nekompromisně po dvaceti letech šťastného manželství? Polehčujících okolností je spousta: Šlo o tu nejbanálnější a nejpitomější ze všech nevěr, jaké si lze představit. Barney se evidentně a upřímně kál a hned se přiznal. Navíc byl zmatený, žárlivý a nešťastný, a to právě přičiněním Miriam. Žárlil na Blaira, se kterým jeho žena trávila dovolenou. Ve vší počestnosti? Čemu říkáme počestnost? Miriam nemohla nevědět, že Blair jenom čeká na svou šanci. V takové situaci bylo pro Miriam o poznání snazší být zásadová. Však od Barneyho šla rovnou k Blairovi. Nevěra je ovšem odsouzeníhodná, ale za daných okolností jsem s Barneym cítil. Tohle bylo vůči němu kruté. --- A k tomu konflikt se synem. Dvacetiletý cucák, který ví o těžkostech a složitostech života excrementum magnum, vidí, že otec matce způsobil bolest, i paušálně a hrubě se otce zřekne. Později vidíme, že se vztahy urovnají, ale kdo komu vlastně odpustil? Příběh ztraceného syna je námět prastarý, přímo biblický. Až do moderních časů nebylo zvykem soudit otce, vždy jedině syna. A většinou se kaje a je mu nakonec odpuštěno. Jak to však řešit dnes, kdy neplatí Desatero a jsme oblaženi tou novinkou, že dospělým hňupům i mutujícím chlapcům je soudit a odsuzovat cokoli a kohokoli nejen dovoleno, nejen to nevzbuzuje pohoršení, ale nezřídka jsou k tomu přímo vybízeni? Je to zapeklitý problém, hodně jsem se o něm napřemýšlel, však se mě týkal i v mém reálném životě. A víte k jakému řešení se přikláním? Neodpouštět. Jakmile si fracek osvojí právo rozhodovat se jako dospělý, může mu otec poskytnout už jen jedno, poslední naučení: že coby dospělý musí jednat s vědomím odpovědnosti, že jeho činy mají následky, a že tyto následky musí nést i když se mu přestanou líbit. (30.10.2011)

Dobrý príbeh - v podstate zachytený celý Barneyho život (teda okrem detstva). Len asi prvé dve tretiny sa to nieslo v takom tempe nestabilnom a miestami to bolo priveľmi zdĺhavé. A najmä celý príbeh mi ten Barney prišiel ako strašný debilko, až mi bolo divné, že sa mu darilo tak veľmi ako v osobnom, tak aj v kariérnom živote (aj keď aj reálne to funguje žiaľ podobne). Možno by si niekto povedal, že bol často aj smoliar - no za všetky pády mohol sám pre svoj egoizmus. Potom však prišla záverečná fáza filmu a konečne sa to rozbehlo, alebo lepšie povedané zlomilo. Posledná tretina bola výborná, a keď sa to tak vezme tak ani tá zdĺhavá gradácia nebola až tak hrozná ako sa predtým zdala. Ale aj tak to bolo na môj vkus až moc natiahnuté. Záver bol veru dosť silný, a bola to najlepšia fáza filmu. Keď to tak zhrniem, je to akurát tak na 3*. (17.10.2013)

Těžko říct, kde v tom je ta komedie. Milý film o osudové lásce,tzv. "ze života" (lidí, kteří jsou existencionálně zabezpečeni tak, že musí řešit jenom svoje vztahy), který trpí tím, že se místy utápí v sentimentu. Každopádně ze strany Giamattiho perfektní práce, přestože mi do role něčím nesedl. No vážně, kde by "fešák" jeho ražení vzal takové kočičky? 70% (27.09.2012)

Nesympatický hlavní hrdina, na odstřel už od začátku, se setkává s dalšími nesympatickými lidmi, a sem tam trousí kolem sebe cynická lidová moudra. To už to zpracování židovských anekdot Československou televizí bylo vtipnější, i když si ty historky povídali lidé ve vlaku. Navíc se tady každý chová a mluví jako idiot, nemůžu si pomoct. Nebo mi má přijít vtipné, jak všichni reagují na infarkt nového manžela bývalé ženy hlavního hrdiny, který sám hlavní hrdina způsobil, a děti mu do telefonu řeknou ty ty ty? (15.09.2018)

Poměrně dlouhý snímek plyne hladce, což je důvod, proč se dá téměř bez potíží usledovat až do konce. Milostné a nemilostné peripetie jednoho nenápadného chlapíka jsou o kousínek víc než realistické, takže se divák nemusí utápět v přílišné depresi (i v momentech kdy příběh není zrovna veselý) a mohl by si užívat zábavnou nenáročnou podívanou. Nebýt Barneyho postavy. _______ Barney je totiž odporný sebestředný hajzl, který se o svou první ženu nezajímá, druhá ho otravuje a ze třetí - údajně životní lásky - udělá domácí otrokyni zavřenou za dveřmi luxusního bytu, kde jí zbývá jediné: pečovat po všech stránkách o Barneyho a uctívat ho jako božstvo. V jeho konkrétním případě jako božstvo obtloustlé, nechutné, věčně ožralé, překouřené, necitlivé a protivné na všechny kolem. A já si říkám: Proč? On ji nedal nic, ona jemu všechno a přesto jejich manželství hodnotí jako šťastné?! _____ To, že předlohu napsal chlap, a to ještě dost misogyní exemplář, z filmu čiší na sto honů. /7. 10. 13./ (07.10.2013)