Zatiaľ spolu, zatiaľ nažive

Těm dvěma to šlape i v pokročilém věku, Mangold překvapuje precizním ohlížením přes dobové rameno a scenáristická logika si bere dovolenou přesně v intencích letního výplachu, v němž nejde o to "proč", ale "jak". A v tomhle směru šlape Knight and Day jako na drátkách, kdy je úvodních 30 minut regulérním akčním a komediálním infernem, přičemž ani s nabývající stopáží tempo nikterak závratně nepolevuje. Díky bohu, neboť chvíle oddechu je první schod k přemítání nad věcmi, k jejichž rozlousknutí nepomůže ani vděčný karlovarský dav. 7/10 (16.07.2010)

Ti dva se k sobě absolutně nehodí, navíc ona je mi krajně nesympatická (ale upřímně jsem tomu nevěnovala plnou pozornost, takže jsem se na ten její milý obličejík tolik nekoukala). On v mém žebříčku sympaťáků také není zrovna na vrchních příčkách. Ale jako film, u kterého nepotřebujete víc jak 70 bodů IQ, to krásně obstálo. Bavila jsem se, utíkalo to, obešlo se to bez patetických keců. Řekla bych, že film je slušným zástupce ve své kategorii – nechci přemýšlet, chci se bavit a dát si něco dobrýho na zub. (04.01.2014)

Živá reklama na scientology a paní s výrazem chcípajícího káčátka slibovali neuvěřitelnou jízdu! A místo toho se tenhle film přede mnou skoro dvě hodiny impotentně převaloval, jako frigidní romská prostitutka před obtloustlým Němcem. Opravdu jsem ne(u)věřil! Tomík Zábavníplavba by potřeboval nový audit, protože takovým engramem mohl pana Hubbarda akorát tak nasrat... (20.09.2010)

Toto kinoleto to pozorujem asi najmarkantnejsie. Bud som sa zhladiska vnimania filmu definitivne zasekol v teenage veku, alebo naopak, uz zacinam byt stary. O co viac som bol trailerom "odradovany" z chuti vidiet cely film, o to viac som si vychutnal regulernu celovecernu verziu. Od uvodnych minut som nastupil na linku "back to the edge of 80´s - 90´s" a s usmevom som vystupil z tohto mixu akcie a komedie az s chytlavym songom v zaverecnych titulkach. Mangold a spol (za vyrazneho prispenia Powella) vytvorili film, ktory by som si osobne predstavoval ako odpoved nejakeho studia v roku 1995 na Cameronov flak True lies z roku 1994. Vediac, ze hoc dokonalost spominaneho nedosiahnu, aspon uspesne obslahnu cely koncept, ktory naspat (resp. dopredu) v roku 2010 posobi ako vyrazne pohodova tequila v zaplave umelych splaskov z automatu. Spominany koncept je v svojej jednoduchosti ucinny. "Over the top" sceny v mojom pohlade spolahlivo uvedu do modu a pravidiel hry predkladaneho konceptu, v ktorom som si mix velmi dobrej akcie, spravne casovaneho humoru ale i fungujuceho iskrenia medzi hlavnymi predstavitelmi s radostou vychutnal aj napriek faktu, ze v detailoch na tvar ustredneho dua zub casu neoklames. Apropo nacasovanie -> ta nonsalantna hrava elegantnost funguje nielen na poli humoru, ale vyborne graduje aj spominanej akciu v previazani s hudbou. A na tvrdenie, ze tento film by sa mozno uzivil v dekade 90´s, ale v sucasnosti nema sancu a nema tu co robit, odkazujem iba jedine. Nechajte si svojich Iron Manov, A-Team a spol., ja si s radostou beriem Toma s Cameron. (29.07.2010)

Zvláštne ako s odstupom piatich rokov ostáva Mr. & Mrs. Smith neprekonaný. A pritom z tohtoročných Killers a The Bounty Hunters mal práve Knight and Day na to ich prekonať. No ten sa príliš sústreďuje na ústrednú dvojicu a žiadnej vedľajšej postave nedáva šancu to už ozvláštniť svojimi eskapádami ako to bolo v prípade Killers a The Bounty Hunters, všetko ostáva na smrteľne vážnych agentoch a bezradných záporakoch. (17.10.2010)