Rossija 88

Oi! Oi! Oi! Velmi příjemné překvapení k nám dorazilo z Ruska. Ač tohle točení na handycam zrovna nemusím, protože to nedopadá dobře, smekám. V tomto filmu se podařilo navodit dokumentární pocit autenticity, aniž by se to odrazilo na akci a spádu. Ponurost příběhu je přizpůsobena a podpořena právě tou kamerou. Jasně, i já jsem po prvních pár záběrech poznal, že to je film, fikce, ne video moskevských nácků. Ale i tak byl pocit reálnosti velmi dobrý, zejména proto, že některé scény byly velmi precizně natočeny a režisér měl buď sakra štěstí s improvizací nebo je perfekcionista. Pokud se vám líbil film Romper Stomper, Россия 88 vám nabídne to samé ve zpracování à la Cloverfield (aliens included). Velmi pěkně (ač trochu předvídatelně) ubíhající stopáž si především díky detailům scén zasloužila čtyři hvězdičky. (20.12.2013)

Po pravdě jeden z mála filmů točený stylem found-footage který se mi nelíbil. Taky jeden z mála filmů se skinhead/neonazi tématikou, který mě ničím nezaujal. Na počátku se minimálně nápad může zdát zajímavý, ale náplň, nebo spíš nenáplň filmu, jakýkoli potenciál zabije. Na drama je to příliš nedramatické a jako falešný dokument to působí příliš falešně. Absentuje děj a pointa působí tak našroubovaně a předvídatelně, že člověka nepřekvapí a ani nijak nezasáhne. Rossija by šla klidně sestřihat z propagačních videí Klektákovi skupiny Vombat 18 - rozdíl by byl pouze v hercích, kteří by byli lepší. (23.01.2014)

Pokud máte pravačku výrazně delší než levačku, trpíte častými výpadky pravopysu a s vyděšeným křikem se budíte z hrůzného snu o kadeřích, jste jasnými adepty ke vstupu do klubu. Překvapivě zábavný film o moskevských náccích, kteří prokazují, že chytrost nejsou žádné čáry a mezi jednotlivými kopanci sepisují svůj fundovaný seznam podlidí ze všech Kazachstánů, Turkmenistánů, Tádžikistánů a ostatních Tataristánů, kteří jim berou vysněnou práci metařů, kopáčů a drogových dealerů. Nepochybuji, že pro diváky, co denně netrpělivě čekají, až odejde maminka do práce, aby mohli zuřivě bušit baseballovou pálkou do sklenice cikánské omáčky a za nepřetržitého hajlování bodat pěstní dýkou do plátku cikánské pečeně, bude toto skorodokudrama inspirací. Pro nás osvícené xenofoby se stává Russia 88 detektorem neomylně reagujícím na sračky v hlavách těch milých, holohlavých chlapců. (13.11.2013)

Sice stále nadávám na rozklepané ruční kamery, ale v tomhle případě (fiktivní dokument) se tahle metoda natáčení dá samozřejmě pochopit. Bylo to syrové, zajímavé a řekl bych že i celkem realistické, protože pár skinheadů jsem kdysi dávno znal. Dokážu také samozřejmě pochopit i spoustu důvodů k averzi vůči nepřizpůsobivým a rozpínavým přistěhovalcům, ale jeden z těch prezentovaných důvodů - že "nám berou práci" - byl hodně komický, protože lidé inklinující k pouličním bojůvkám žádnou touhu po chození do práce necítí. Komické bylo i vzhlížení se ruských "skinchedů" v němčině a v symbolice německého nazismu. Do hlav jim sice nevidím, ale přijde mi to jen o málo méně uhozené, než kdyby nosili na rukávech pásky s hakenkreuzem Židé. Němečtí nazisté sice naoko tvrdili, že Rusové jsou čistí Árijci a je jen třeba je očistit od bolševiků, ale není žádné tajemství, co si ve skutečnosti o Slovanech mysleli. Na druhou stranu - každý ví, že mezi skinheady je spousta blbců, ale spousta blbců se najde v každé sociální skupině, tedy i mezi punkery, anarchisty, humanisty, demokraty, intelektuály i voliči Karla Schwarzenberga. Jo a ze všeho nejhorší jsou Tádžici! Ty potvory vám vlezou všude. A strašně rychle se množí. (23.12.2013)

Slabý film, ktorý sa snaží pripodobniť iným, na ktorých čele stojí Kult hákového kríža. Videl som to s titulkami, ale veľká časť z nich nestála za nič a mnohé slová chýbali. Film sa naozaj rozbehne až v druhej polovici, ale nenachádzam v ňom nejakú pointu, všetci iba nenávidia, ale zo svojimi životmi nič nerobia. Ja nie som nacionalista ako tí v tomto filme, ale som vlastenec oddaný slovanskej myšlienke, tolerujúci iné národnosti. Globalizáciu však nepovažujem za najsprávnejšie riešenie, lepšie by bolo keby existovali národné štáty tolerujúce iných a odlišných, ale nemiešali by sa s nimi. Takto by sa mohla zachovať krásna rôznorodosť a nevznikali by miešanini typu napríklad ruský Žid Atilla Moszkovitsch veriaci v Islam chodiaci s číňankou, požívajúc kebab, či hamburger sledujúc v telke Superstar, jazdiaci na Toyote, v dome z dreva alá USA, fandiaci New England Patriots, New Yorku Yankees, Manchestru United, zbožňujúc Tigera Woodsa a popíjajúc Vodku a Whiskey. Trocha som to prehnal, ale chcel som tým poukázať na tú šialenosť straty identity, ktorú sme si vytvorili. Samozrejme ľudské hodnoty sú iné, láska, česť, viera, nádej, priateľstvá, ale neničiť tie krásne odlišnosti by bolo najlepšie, maximálne sa jeden druhému niečomu priučme a odstraňujme takto svoje chyby, ale neničme aj tie dobré veci s nimi. Napríklad od iných národností by sa Slováci mohli odučiť závisti, a my by sme mohli pomôcť iným v pokore, ale tí iní by nám zas nemali ničiť svojimi napríklad čínskymi trhmi naše tržnice, neničiť lacnými napodobeninami tokajské víno, neničiť naše tradície v sklárstve, neurobiť z Tatier jedno veľké lyžiarske stredisko. Toto všetko má spoločné veľa s týmto filmom, týmto som povedal viac než celý film a nemusíte pri ňom stráviť tých 104 minút, lebo vám skoro nič nedá, celkovo je oničom, stojí na 1 myšlienke, prostredie, kamera a všetko ostatné stojí za prd, možno hlavný hrdina to zahral dobre, ale inak toto medzi najlepšiu ruskú kinematografiu nepatrí. (10.02.2012)