Odvážne srdce Ireny Sendler

Formálně je na tom Courageous Heart stejně jako jiná díla na toto téma. Je chladný, ponurý a snaží se zachytit atmosféru holocaustu. Bohužel obsah už takovou sílu nemá. První minuty jsou jen nudným představením toho, co se děje ve varšavském ghettu. Poté následuje rádoby osudový příběh hlavní hrdinky, kterému však jednoznačně chybí emoce. Působení nacistů je v některých chvílích nepřesvědčivé a romantická linie vyzní do prázdna. Snímek je možná poctou Ireně Sandlerové, avšak z hlediska filmového je pouhým suchým béčkem, na němž je televizní produkce až moc znát. 65% (19.06.2015)

Vzhľadom na silnú tému som čakal väčší filmový zážitok. Nevadila mi ani tak tá televízna vizáž ako skôr obsahová stránka a podanie témy divákovi. Príliš mdlé, ploché a dramaticky nezáživné. Anna Paquin sa snažila čo mohla a celkový dojem aj trochu napravila, ale aj tak to nebolo ono. Chcelo to viac sa povenovať dôležitým postavám a ísť do väčšej hĺbky udalostí okolo nich. Priemer. 60/100 (17.04.2017)

Vizuál je solidní a atmosféra ghetta se podařila, ale tím to hasne. Největší handicap vidím v nedostatku emocí, které tu chyběly zejména proto, že se jednalo děti. Nějakou vypjatou scénu s oddělováním dětí od matek atp. jsem tu postrádal. Ne že bych si v takových věcech liboval, ale k podobně laděnému příběhu prostě patří. Chybělo mi tu i napětí pramenící z neustálé hrozby od německých okupantů. A konečně Anna Paquin mě také příliš nepřesvědčila a moc nechápu, že jí za tohle někdo na něco nominoval. Herci ve vedlejších rolích, kteří byli naopak velmi dobří, nedostali tolik prostoru. Bohužel. Vzhledem k silnému tématu trošku přivřu oči, ale víc než 50% dát nemohu. Jinak ještě dodám, že v roce, ve kterém byla Irena Sendler nominována na Nobelovu cenu míru, obdržel ocenění Al Gore. Ať si to každý přebere jak chce. (12.04.2018)

Teď možná hodně (resp. těch pár z vás, co si tento komentář vůbec přečtou) rozlítím a nadzvednu, ale tento komorní Tv snímek o jedné Polce jménem Irena Sendler, která se rozhodla zachraňovat židovské děti před jistou smrtí (aniž by z toho měla osobní profit) a která na dlouhá léta upadla v zapomnění, je mi samotným pojetím a i následným zpracováním v mnoha ohledech bližší než Spielbergův Schindlerův seznam. Začíná to už rozdílností motivů hlavních hrdinů a končí u samotného zpracování, kdy (narozdíl od tohoto snímku) se Spielberg rozhodl převzít dějiny (historii osoby O. Schindler) do svých rukou a pozměnit ji ku obrazu svému a „pánů akademiků“, kdy z tvrdého (neúspěšného) obchodníka „vykouzlil“ lidumila. Tenhle snímek bude především silná káva pro všechny ženy (matky), neboť pouze ty se dokážou vtělit do pocitů zdejších „hrdinek“. Co může být ostatně pro ženu (matku) těžšího, než se vzdát (opustit) své dítě?! Tady se nehraje na efekt, oscary, (to se ostatně od Tv filmu ani nedá očekávat) a pravdou zůstává, že snímek mohl být rozhodně SYROVĚJŠÍ (KRUTĚJŠÍ). Koneckonců i skutečná realita taková byla, nicméně je potřeba jedním dechem dodat, že nedojde ani na žádné podbízivé prvoplánové scény, což je příjemným zjištěním. The Courageous heart of Irena Sendler je „pouze“ komorní (volně plynoucí snímek) (pře)vyprávějící jeden „obyčejný“ příběh ženy jménem I. Sendler, která se rozhodla pro „takovou maličkost a samozřejmost“ a to sice riskovat svůj život pro záchranu „budoucí generace“ (dětí). Tento snímek, to je především civilní A. Paquin, volně plynoucí režie, nevtíravá kamera a citlivý hudební doprovod Jana A.P. Kaczmareka. Síla tohoto snímku nespočívá v konkrétních scénách (jednotlivostech), které by se vám vryly hluboko do paměti a které budou přepisovat filmové anály (popř. se promítat na studentských seminářích), ale CELKU jako takového. Pokud tedy nebudete očekávat megalomanskou podívanou s brutálními scénami masakrů příslušníky SS, (popř. prvoplánovými scénami útočící na divákovi city), ale „obyčejně“ (věcně) podaný (převyprávěný) příběh jedné smutné události, nebudete zklamáni. JÁ tedy nebyl. (12.10.2011)

Atraktivní příběh polské hrdinky - pro mě s pracovním názvem Sendlerův seznam - se nepodařilo přetavit ve film se silným emočním dopadem. Působí usedle, nevyspěle a chladně. Bez schopnosti vyvolat soucit s obětmi a strach z lesku gestapáckých plášťů zůstává za kvalitními tituly o holokaustu o krok pozadu. Hlavně díky zajímavému prostředí rozpadajícího se ghetta to není přímo špatný film, napětí objevující se jen v náznacích a nezáživné konverzace typické pro televizní filmy mu ale jen tak odpustit nelze. (17.09.2011)