Reklama

Reklama

Irena Sendlerová byla sociální pracovnicí ve Varšavě a za pomoci kolegyň a podsvětí zachránila z ghetta různými způsoby 2500 dětí. Dlouhou dobu vše probíhalo hladce, než gestapu začalo zavírat a popravovat jednoho po druhém. Nakonec si přišlo pro samotnou Irenu Sendlerovou. Ta je mučena a musí snášet ta nejhorší zvěrstva od mlácení chodidel po střílení přátel přímo před očima. Zlomí Irenu nakonec nekonečné utrpení? Zachrání svou obětí muže svého srdce? (snoopik)

(viac)

Recenzie (39)

Šakal 

všetky recenzie používateľa

Teď možná hodně (resp. těch pár z vás, co si tento komentář vůbec přečtou) rozlítím a nadzvednu, ale tento komorní Tv snímek o jedné Polce jménem Irena Sendler, která se rozhodla zachraňovat židovské děti před jistou smrtí (aniž by z toho měla osobní profit) a která na dlouhá léta upadla v zapomnění, je mi samotným pojetím a i následným zpracováním v mnoha ohledech bližší než Spielbergův Schindlerův seznam. Začíná to už rozdílností motivů hlavních hrdinů a končí u samotného zpracování, kdy (narozdíl od tohoto snímku) se Spielberg rozhodl převzít dějiny (historii osoby O. Schindler) do svých rukou a pozměnit ji ku obrazu svému a „pánů akademiků“, kdy z tvrdého (neúspěšného) obchodníka „vykouzlil“ lidumila. Tenhle snímek bude především silná káva pro všechny ženy (matky), neboť pouze ty se dokážou vtělit do pocitů zdejších „hrdinek“. Co může být ostatně pro ženu (matku) těžšího, než se vzdát (opustit) své dítě?! Tady se nehraje na efekt, oscary, (to se ostatně od Tv filmu ani nedá očekávat) a pravdou zůstává, že snímek mohl být rozhodně SYROVĚJŠÍ (KRUTĚJŠÍ). Koneckonců i skutečná realita taková byla, nicméně je potřeba jedním dechem dodat, že nedojde ani na žádné podbízivé prvoplánové scény, což je příjemným zjištěním. The Courageous heart of Irena Sendler je „pouze“ komorní (volně plynoucí snímek) (pře)vyprávějící jeden „obyčejný“ příběh ženy jménem I. Sendler, která se rozhodla pro „takovou maličkost a samozřejmost“ a to sice riskovat svůj život pro záchranu „budoucí generace“ (dětí). Tento snímek, to je především civilní A. Paquin, volně plynoucí režie, nevtíravá kamera a citlivý hudební doprovod Jana A.P. Kaczmareka. Síla tohoto snímku nespočívá v konkrétních scénách (jednotlivostech), které by se vám vryly hluboko do paměti a které budou přepisovat filmové anály (popř. se promítat na studentských seminářích), ale CELKU jako takového. Pokud tedy nebudete očekávat megalomanskou podívanou s brutálními scénami masakrů příslušníky SS, (popř. prvoplánovými scénami útočící na divákovi city), ale „obyčejně“ (věcně) podaný (převyprávěný) příběh jedné smutné události, nebudete zklamáni. JÁ tedy nebyl. ()

Kaluž 

všetky recenzie používateľa

Naprosto tuctové a nudné televizní drama s tak vytěženým tématem, až se divím, že to dneska chce ještě někdo točit. Hrdinství Ireny Sendlerové je samozřejmě nepopiratelné, ale je opravdu nutné na motivy každého takového činu dělat televizní estrádu? To, co zde předvedla Anna Paquin, je totiž čirá katastofa. Zásadní chyba v castingu poslala celý film ke dnu. Čekal jsem silné drama, viděl jsem jen rádoby srdceryvnou etudu z židovského gheta. Důvod vzniku tohoto snímku mi uniká. A ne, nejsem necita. ()

Reklama

JASON_X 

všetky recenzie používateľa

Na televizní film slušná výprava, dobré rižské exteriéry, celkově kvalitní filmařina a určitě jeden z těch povedenějších filmů o šoa, i když působivosti třeba takového Pianisty nedosahuje. Může za to hlavně přemíra polopatismů a šablonovitých "dojemných" scén. Ty polopatismy bych ještě toleroval, jakožto užitečnou berlu pro diváka problematiky neznalého. Ale namísto srdceryvnosti a patosu bych uvítal víc faktografické konkrétnosti, která by děj učinila realističtějším, tedy i působivějším. Aspoň tedy já jsem bohužel zůstal jen na povrchu. No a když už byl děj situovaný do Varšavy, rád bych aspoň v ulicích viděl polské nápisy, a ne třeba zhůvěřilosti jako "BAKERY", což mě fakt znechutilo. ()

larelay 

všetky recenzie používateľa

Kazdy jeden clovek, ktory zachrani ludsky zivot alebo sa o to len pokusi si zasluzi uznanie, nasu plnu pozornost a volu sa im priblizit co len najblizsie ako je mozne, aby sme videli, ako vyzera pravy hrdina. Znie to pateticky, ale to, co mnohi dokazali pocas 2.svetovej vojny, to co riskovali, aby nezistne pomohli cudzim ludom je nieco neuveritelne a preto som rada, ze sa neustale tocia filmy, ktore nam zverstva Holokaustu a Hitler propagandy budu stale pripominat. Vynikajuca hudba, vynikajuca kamera, atmosfera, obcas som sa normalne pozrela, ci nemam na nohach blato z Varsavskeho ghetta, pretoze tak autenticky to na mna posobilo. Anna Paqin bola vyborna a nominaciu si urcite zasluzila. Po Gifted Hands dalsi vyborny televizny kusok. ()

gogo76 

všetky recenzie používateľa

Na úvod trailer. Poliaci v koprodukcii s USA opäť dokázali , že ich kinematografia je o niekoľko levelov pred nami a my môžme len s otvorenými ústami slepo závidieť. Príbeh o záchrane židovských detí nám v prvom rade oznamuje, že tu nebol iba Oscar Schindler, John Rabe, Nicholas Winton, Suskind, ale i Irena Sandlerová. Bežný život v židovskom ghete je zobrazený veľmi dôveryhodne a od mnohých podobných filmov sa odlišuje aj tým, že vidíme Židov aj z iného uhlu pohľadu. Pomocnú ruku dostanú, ale mnohí ju odmietnu. Neznesú aby židovské dieťa vychovávali kresťania. Pre mnohých z nich má však život väčšiu cenu a o nich a o ich záchrankyni Irene Sandlerovej je tento film. Záverečný rozhovor so skutočnou Irenou chytí za srdce. Stačí jedna veta z jej úst a viete, že táto žena je stelesnené dobro. Videné v poľskej verzii, čo je myslím vzhľadom k miestu, kde sa film odohráva lepšie. 80%. ()

Galéria (14)

Zaujímavosti (9)

  • Irena Sendlerová byla polská sociální pracovnice, učitelka a jedna z vůdčích osobností protinacistického odboje. Byla zakladatelkou, vedoucí a poslední žijící členkou dětského oddělení Rady pro pomoc Židům. Zorganizovala pod krycím jménem Jolanta záchranu asi 2500 židovských dětí, z nichž řadu osobně vyvedla z Varšavského ghetta. V roce 1965 jí Jad Vašem prohlásil za spravedlivou mezi národy. (Zdroj: Wikipedie)
  • Děti pašované z ghetta byly často uspané, byly pašovány mimo jiné také v rakvích, ukryté v odpadcích nebo přehazovány v dobře vycpaných pytlích přes třímetrovou zeď. (Zdroj: Wikipedie) (Hvězdář)
  • Ukrývání židů bylo trastáno vyvražděním celé usedlosti, životy tak riskovaly celé rodiny nebo společenství v klášterech a sirotčincích. Přesto údajně nebyla pomoc nikde odmítnuta. (Zdroj: Wikipedie) (Hvězdář)

Reklama

Reklama