Obsahy(1)
Jan Budař úspěšně zastoupí manžela a zachrání čest dámy v televizní adaptaci slavné hry Donalda Churchilla. Příběh je prostý: Jane navštíví Marcia, rozzuřená manželka jejího milence, s nímž se Jane schází několik let za manželovými zády. Marcia jí oznámí, že až se manžel vrátí, tak mu celou nevěru neprodleně oznámí. Zoufalá Jane neví, co dělat. Jedinou pomoc jí nabídne natěrač Walter, který pracuje v jejím bytě a scénu vyslechl za dveřmi. Jane s ním domluví, že před Marciou zahraje jejího manžela, jenže netuší, že narazila na zaníceného herce amatéra, který má konečně možnost zrealizovat roli Othella, která je jeho nejmilejší. Rozjede se bláznivá série scén plných nedorozumění a mystifikací. Natěrač, naprostý společenský outsider, se dočká neuvěřitelné přízně obou dam, které si na něm potřebují dokázat, že jedna je lepší než ta druhá. (TV Nova)
(viac)Recenzie (177)
"Kdepak ty ptáčku hnízdo máš" :) LOL. Občas zdlouhavé, ale pak jsem zase místy doslova řval smíchy. Taky se mi líbilo natěračovo poselství, že si člověk musí stát za svým, a to se musí ocenit. Hudební doprovod byl ale směšný, dělal z toho druhořadou frašku. "Ukaž svou tvář, ty falešná běhno!" a JEB! ()
Jan Budař můzou políbeným natěračem matlá svůj herecký part v t(h)eatrální adaptaci pod taktovkou Jaroslava Brabce. Filmy natočené dle divadelní předlohy se špatně komentují, protože pokud je dobrý děj a jeho průběh, téměř vždy se dají zásluhy připsat na vrub originálu, což i vyplývá z logiky věci (proč by taky se adaptovala špatně napsaná hra, že). A tak u filmové verze zbývá zhodnotit, jak se tvůrci popasovali s divadelností předlohy (obstojně, leč nenápaditě), jaké bylo režiserské vedení scény a herců (dostatečné), a hlavně jací byli herečtí aktéři samotní (povětšinou výborní, ačkoliv ta prkennost tam byla - možná záměrně - často zřetelná), popř. ještě kostýmy, hudba a vybrané prostředí (jediná výraznější změna oproti divadlu).Kdybych měl Natěrače hodnotit jakožto televizní promo k nalákání diváků na statickou, leč přístupnější a adekvátnější divadelní hru, tak uspěl. Jako samostatný televizní snímek má omluvenku pro svůj nelehce adaptovatelný původ, ale kvůli absenci hledištního smíchu v dobré kolektivní náladě je filmový Natěrač neúplný a nedopečený. Žádný zázrak, ale proč si stěžovat, když mou jedinnou povinností bylo jen být pohodlně uveleben do křesel a tiše sledovat? ¤ Mému pozadí určitě žádná újma nenastala. ¤ ()
Trochu (nepochybně záměrně) přehrávaná postava natěrače v podání Jana Budaře (opět úmyslně "pře"maskovaného do absudna) je dějově i námětově nesmyslná ptákovina, ale herecký výkon všech (jakkoliv musím Budaře definitivně vypíchnout co by excelent) je brutálně superiosní. Postavy samy jsou z počátku přemírou "herectví" až nesympatické, ale po chvíli divákovi dojde, že právě to ji sluší a to tam patří. Jako normálně lehkodramaticky natočená záležitost by se na to nedalo dívat. A bohužel, tak nějak ve významu dialogů nacházím trochu toho právého češství. ()
mno, tak nevim. myslím, že publikum je už předem zaujatý!! a vůbec tak jako sleduju, že českej film je tady od profesionálních kritiků dost pod urovní... ne všechno, co je amerika a v lesku je to nejlepší, musí se na to taky člověk podívat očima místa, ze kterýho produkce pochází! TAKZE: ano, je to tv film, jednoduchej a lacinej. no a co. podle mě veselej příběh o tom, jak honza ke štěstí přišel. že se u nás neuměj dělat sitkomy atd víme. jako divadlo to asi taky musí mít naprosto jiný kouzlo! to přeci ale nemůžeme srovnávat, bože můj! čvančarová mi taky sedí akorát v roli Dokonalýho světa! a přehrávaj všichni a je to záměr, tím sem si jistá. budař byl skvělej a issová? standardní výkon, přirozená, ujetá. takže na úrovni tv levný film na nedělní večer? dala bych 3, průměr sedí...ale klidně 4*, na protest všem těm děsně dotčenejm a ublinkávajícím, který to museli jít rozdejchávat na vzduch :)) ()
Chtěl jsem napsat svoji oblíbenou myšlenku, že nechápu, proč se lidé, co navštěvují divadla, vyvyšují nad ty, co jen sedí doma u televize. Vždyť ty divadelní kusy jsou na stejné úrovni jak běžné televizní pořady. Ale je pravda, asi jsem trochu křivdil, né všecky divadelní představení jsou jako romeo a julie ze šejkspírovských slavností nebo tenhle natěrač, najdou se mezi nimi i velmi kvalitní kousky, jako např. Smejko a Tanculienka, které jsem zhlédl předminulý víkend. Jak už jsem výše naznačil, tenhle natěrač mě nijak zvlášť neoslovil, ale taky neurazil. Zaujme Issová s rozporem mezi tím, co říká a jak to říká. Čvančarová asi zase dodnes lituje, že ta závěrečná scéna nebyla natočená opačně, tj. Budař zezadu a ona zepředu. Mohla mít zdokumentované ty své čvančary ještě relativně svěží. Takhle je ukázala v jiném filmu až po čtyřicítce a co si budeme nalhávat, zub času už je notně ohlodal. ()
Reklama