Hviezdna brána

Postavy pronášejí věty, kterým ani tvůrci zřejmě nerozumějí, hlavně, aby to vypadalo záhadně a chytře. Příběh je komplikovaný až z toho začínají vstávat vlasy na hlavě. Triky jsou vypiplané, na svou dobu samozřejmě velmi špičkové. Hudba burácí, David Arnold se s ústřední melodií vytáhl. Roland Emmerich si bral inspiraci v klasických sci-fi kouscích i béčkových slátaninách, oproti kterým ovšem dostal zatraceně hodně peněz. Jenže je to právě německý řemeslník, který má mnohdy velké problémy s tempem, který s postavami pracuje tak, že se po čase stávají nezajímavými a chybí jim vývoj, a zaškobrtává také s tím, aby nám až na několik výjimek nabídl trvalejší napětí a zájem o dění v dalších minutách. Není to proto ta typická devadesátka, na kterou by se člověk při četném reprízování těšil. Já rozhodně ne, protože zmiňované tempo bylo zejména v první polovině hodně bídné. (07.01.2017)

Jednoznačně nejlepší Emmerichův film, což asi hovoří za vše. To, že ho za pár let televizní seriál i tak strčil do kapsy nejen díky propracovanějším charakterům a jejich úžasné vzájemné chemii, ale i atraktivnějšími světy na druhé straně brány, mě jen znovu utvrzuje v tom, jak velký je Emmerich břídil. (16.08.2014)

Na Emmericha neobvykle nudný film. Jsem od něj zvyklý, že dokáže udělat i z absolutně pitomého námětu nesmírně poutavou podívanou, ale tady tomu bylo tak nějak přesně naopak. Nápad velmi dobrý, ale nepodpořen žádnými vychytávkami, super akcí nebo nějakými hláškami. Prostě i přes svou slávu tak trochu hluchý film, který mě osobně nenabídl snad žádnou podařenou scénu, která by se mi výrazněji vryla do paměti. (11.10.2011)

Po všech stránkách průměrné sci-fi, tak kde se vzala ta zvýšená oblíbenost? Snad pouze hudba se vznáší lehce nad průměrem. Příběh mě docela zklamal. Je to takové to klasické: ,,Najdeme super vědátora, který za 14 dní rozluští 7 obrázků na nějakém šutru, které otevírají hvězdnou bránu a potom hurá poznat novou kulturu a při té příležitosti je i sebe zachráníme před zlým padouchem. Samozřejmě se někomu z výpravy na nové planetce zalíbí, tak proč tam nezůstat." Docela mě zklamalo mimozemské obyvatelstvo. Ve své podstatě to byli pouze klasičtí Egypťané, kteří mluvili jazykem podobnému tamějšímu mrtvému jazyku, takže pro super vědátora nebyl problém si s nima za chvíli plynule vykládat. Přitom s obyvatelstvem i s živočišstvem té planetky si mohli tvůrci tak vyhrát. Centrálním prvkem nemusel být uhlík, ale klidně něco jiného, tíhové zrychlení mohlo být také úplně jiné, tím pádem obyvatelstvo a živočišstvo mohlo nabrat zcela nové tvary a velikosti. To, že si tvůrci zvolili jako lidi Egypťany a vystačili si s jedím univerzální zvířetem přičítám zaostalé technice tehdejší doby. Trošku mě film zklamal. Né zase moc, protože jsem od něj vlastně nic zázračného ani nečekal. Takže 2* budou tak akorát... (20.07.2012)

Ani sa príliš nečudujem, že film patrí do trojstovky najobľúbenejších. Tvári sa to ako sci-fi príbeh, neohrození americkí vojaci opakovane štrkocú závermi svojich gumipušiek, otvárajú sa pyramídy i srdce domorodej dievčiny a na konci sa spoja domorodí proletári celého sveta, aby zvrhli vládcov. Úžasnejšie, ako fantázia tvorcov môže byť iba rozpočet, ktorý si netrúfam ani približne odhadnúť. Najhoršie na filme bolo, že úžas, ktorý sa ma pri niektorých scénach zmocňoval, bol úžasom nad nekompetentnosťou tvorcov, ktorí prehajdákali veľké peniaze na vytvorenie tohto paškvilu. (09.11.2020)