Legenda o Viy

Poetická naivita zo zaprášených rokov, je tatam. Vezmem to len výlučne ako ruskú produkciu, poňáč ten odbytok mi je participovane uvoľnený. Rusáci proste produkujú a vychytávajú filmársky trend ďaleko úspešnejšie, ako jeho okolitý zbytok planéty. Prepísknuté kam len oko dohľadí, no nevtieravo hravé aj bez dôsledného mikrokukuču filmových radodajcov názoru.Stále menej ignorovaná produkcia si aj takouto formou získava rešpekt, ktorý si už ohľadne "ruského kina" nejaký ten piatok užívam. (17.03.2014)

Prišlo mi to tak, že predloha od Gogoľa poslúžila nie len Stěpčenkovi, či podaktorým iným, ktorí sfilmovali “Vij”, no zrejme bola aj inšpiráciou pre vlastnú variantu Gilliama v podobe “Kliatby bratov Grimmovcov”. Tá paralela v podobe príbehu a jeho znakov, mi v určitých náznakoch prišla nesmierne podobná. Neskutočne mi to pripomínalo najmä tento počin, nie len “Ospalú dieru”, ktorú mnohí užívatelia v komentároch uvádzajú. Spočiatku som mal zo spôsobu spracovania tejto fantasy rozprávky zmiešané pocity, no keď si “hlava zvykla”, nakoniec bol zážitok lepší než som očakával. Výprava, efekty, no najmä masky boli nesmierne nápadité, a tak Ja musím Rusov pochváliť. Za mňa určite lepší priemer, pričom asi sa pýta aj hodnotenie na úrovni štvrtej ⭐️ (11.01.2021)

Vizuálem na Rusko až neuvěřitelně parádní fantasy pohádka, která však padá na hubu ve dvou pózách. První z nich je nerozlousknutelná cílovka, což pramení z pitomé snahy zavděčit se všem, načež doplácí v bodě dva samotný příběh, který teda mně zas až tak zajímavý nepřišel. I přes notnou dávku nesourodosti však budu dlouho vzpomínat na digital madness scénu alá morfujem, takže i s mírnou pachutí zklamání to na silné 3* stačí. 69% (21.03.2014)

Digitální orgie jsou tady! No, orgie to úplně nejsou, což je jasné v prvních několika sekundách, kdy uvidíte zabijácké číslo 12+. Nevím jestli Gogol zrovna psal Vije jako dětskou povídku (vsadil bych pravou ruku, že ne), ale neobyčejně bystří tvůrci z toho udělali impotentní zábavu "pro celou rodinu", což u evropských filmů znamená, že se bude bavit málokdo. Mělo to celkem spád, ale víc než na tři přihlouplé hvězdy to nejde. A navíc, Jenda Pavel Filipenský nehraje ani v závěrečných titulkách a to jsem četl i seznam kaskadérů! A já se na něj tak těšil. 28.7.2016: Po srovnání s předchůdci Vij (1967) a Sveto mesto (1990) sundávám na 2. (16.03.2014)

I když jsem byl spokojen, tak Bavova Maska démona pro mne i nadále zůstává nejlepším filmem podle Gogolovy povídky. Na druhou stranu mě potěšilo, že se snímek nezaměřil pouze na (jako mnohá předchozí zpracování) tři hrůzné noci v kostele. Nevím, jak vypadá snímek v 3D, ale ve 2D je po formální stránce opravdu povedený. Vizuálně připomene nejlepší fantastické filmy z americké produkce (a to je dobře, a kdo mluví o napodobování, pak chce asi film o několik tříd horší, já ne). Dynamická kamera, působivé exteriéry - již úvodní scéna s pouštěním věnců po vodě má pohádkové kouzlo a vydařené efekty (píšu vydařené, některé jsou horší - letecká scéna s babiznou, jiné lepší - čarodějná noc v kostele. No a? Hobit mě trikově také nenadchnul a to měli na efekty balík peněz). Z některých komentářů je cítit odpor k ruskému filmu (já jim samozřejmě naši okupaci nikdy nezapomenu, ale dokážu se nad to povznést.), což se odráží i v blábolech typu - chybí děj. Jak prosím? Dotyční zřejmě sledovali něco zcela jiného. Pěkné momenty - kočár pronásledovaný vlky, oživlý strom v kostele a hostina s monstry. Kostel na skále, mlha, les, vlnící se rákosí, svíčky, hejna vran. Hudební doprovod více než dobrý! Připomenutí Vesnice a Ospalé díry. Kdyby naši takový film natočili, to by se mnozí plácali po ramenou... (06.11.2014)