Réžia:
Roland EmmerichScenár:
Robert RodatKamera:
Caleb DeschanelHudba:
John WilliamsHrajú:
Mel Gibson, Heath Ledger, Joely Richardson, Jason Isaacs, Chris Cooper, Tchéky Karyo, René Auberjonois, Lisa Brenner, Tom Wilkinson, Donal Logue, Leon Rippy (viac)VOD (6)
Obsahy(1)
Rok 1776. Vdovec Benjamin Martin (Mel Gibson) je skromný a predsa charizmatický muž, ukrývajúci v sebe obrovskú silu, odvahu a zodpovednosť. Kedysi spoznal hrôzy vojny, a preto je striktne proti novej a odmieta sa v nej angažovať, aj keď jej cieľom je dosiahnuť nezávislosť od Veľkej Británie. Benjamin nie je priveľkým vlastencom, ale predovšetkým otcom milujúcim svojich sedem detí, ktorý chce v pokoji žiť, farmárčiť a starať sa o rodinu. Nechce bojovať z pocitu vlasteneckého nadšenia a keď príde k boju priamo pred jeho farmou, ošetruje ranených z oboch strán. Až v okamihu, keď arogantný anglický plukovník William Tavington (Jason Isaacs) zákerne zavraždí jeho syna a druhého pošle na popravisko, mení sa farmár na bojovníka. Najskôr je akýmsi temným pomstychtivým prízrakom, ktorý sa v zúfalej snahe zachrániť odsúdeného syna vrhne proti dvadsaťnásobne početnejšej prevahe. Je nočnou morou nepriateľa, ktorý sa so svojimi mužmi vynára z temnoty a neľútostne zabíja. Nebojuje však za veľké ideály, iba mstí smrť svojich blízkych a usiluje sa chrániť rodinu, ktorú vojna bezprostredne ohrozuje. Na pozadí jeho boja proti Britom sa však rozvíja aj tragická láska jeho syna Gabriela (Heath Ledger) a pôvabnej Anne Howardovej (Lisa Brenner) a aj sám Benjamin sa citom neubráni, keď sa zblíži so svojou švagrinou Charlotte Seltonovou (Joely Richardson), ktorá sa obetavo v dňoch vojny starala o jeho deti. (TV Markíza)
(viac)Videá (1)
Recenzie (615)
Zase tak šíleně se, co se patriotismu týče, podle mého na pilu netlačilo. Spíše jsem to vnímal jako osobní pomstu Mela Gibsona - a ten když má ten šílený pohled v očích, je perfektní. V tomto směru se mi především líbila scéna, kdy společně s mladšími synky osvobodí Ledgera. Za povedenou považuji hudbu Johna Williamse (jako skoro vždy). Co mi na filmu vadí, je jeho délka, dvě hodiny by bohatě stačily. ()
Pro mne nejlepší dílo Emmericha. Gibsona jako takového nemusím, ale tady ukázal co v něm je. Příběh je svižný, napínavý, občas hodně dojemný (nejednou mi ukápla slza), povedená výprava nebo herci (především Heath nebo Jason Isaacs). Období koloniální války v Jižní Karolíně je hodně zajímavé, mě to bavilo natolik, abych to jako mladší sledovala neustále dokola a to mluví asi za vše..Když si tak pročítám komentáře, tak většině lidí vadí jen to, že Američani ukazují svůj patriotismus. Achjo. Čirá demence. ()
Tak jako si mě Mel získal ve Statečném srdci, tady tomu není jinak jen s tím rozdílem, že zde se mi v záchvatu breku nedělají bubliny u nosu! Téma válek, kde umírá tisíce lidí, i těch nevinných, mě dokáže vždycky chytit za srdce, že je mi všelijaký americký patos u prdele! Takže všechny srdcervoucí scény probrečím jak se patří a vůbec se za to nestydím, klidně i několikrát do roka :o) ()
První třetina (tedy první hodina) ještě jakž takž ucházející, ale pak nastoupí patos (to mávání americkými vlajkami na konci!, OMG), zpomalené scény co deset minut a dementní dialogy plné klišoidních keců. Film navíc často působí nechtěně opravdu hloupě. Moc tomu nepomáhají ani jindy filmové jistoty- Mel Gibson si nejspíš brzy uvědomil, v jaké sračce se to ocitl a jeho herectví, emoce, jsou hodně minimalistické (čti "seru na to, tady se snažit nebudu"). A hudba klasika Johna Williamse mě začala vysírat zhruba ve dvacáté minutě (což je u tříhodinového filmu docela problém). Zkrátka tuctový, absolutně v ničem neoriginální, zato silně patetický film, který potvrdil, že Roland Emmerich je mizerný filmař. (Univerzální voják, Godzilla nebo Den Nezávislosti jsou možná zábavné, ale přiznejme si, hrozně stupidní filmy. A Patriot je další takový, navíc nezábavný, ale velice nudný). ()
Na Rolanda Emmericha prekvapivo pri zem držiaci sa film a vlastne som za to aj rád. Gibson rovnako ako v Statočnom srdci bojuje za slobodu a prekvapivo znova proti Angličanom. Napriek dĺžke filmu, ktorá má skoro 3 hodiny (a to som videl aj predlženú verziu), film prekvapivo dobre drží po kope a moc zbytočných alebo nudných scén tam nieje. Sila filmu je hlavne v dobrom príbehu a hereckom obsadení s Gibsonom na čele. Prvá pol hodinka je trošku pomalšia, ale hneď ako sa Gibson vydá s Tomahawkom v ruke nasekať pár anglických zmrdov, film výrazne ožije, oveľa lepšie plynie a hlavne rozohrá veľký boj za slobodu Ameriky. Veľkým plusom sú aj záporné postavy (Isaacs, Wilkinson), kostýmy, výprava, hudba, dobová atmosféra a aj samotná akcia, na ktorú sa dobre pozerá, ale pri veľkých bitkách moc nestrhne, pretože stáť oproti sebe a strieľať na seba pre mňa nieje nič zaujímavé aj keď pár brutálnych scén ma zaskočilo. V rámci žánru určite dobrý film. Theatrical Version 80% - 4* / Extended Version 85% - 4* ()
Galéria (82)
Fotka © Columbia Pictures
Zaujímavosti (32)
- Kevin Spacey byl první volbou pro roli Tavingtona (Jason Isaacs), ale poté, co produkce nabídla Melu Gibsonovi (Benjamin Martin) honorář 25 milionů amerických dolarů, si ho už nemohla dovolit. (Karlos80)
- Generál Cornwalis (Tom Wilkinson) se ve skutečnosti bitvy o Cowpens neúčastnil. (cariada)
- Postava hlavního padoucha, plukovníka Williama Tavingtona (Jason Isaacs), je volně založená na skutečném plukovníkovi Banastru Tarletonovi, kterému se přezdívalo krvavý Ban, Řezník a Zelený Dragoun. Přestože podle některých historiků nebyl tak brutální jako jeho filmový protějšek, nechvalně proslul zejména v bitvě u Waxhaw Creek, která vešla do dějin jako Waxhavský masakr. Tarleton byl obviňován, především patriotickou propagandou, že nechal pobít vzdávající se vojáky kontinentální milice vedené Abrahamem Brufordem. Nicméně sám Tartleton tento masakr pravděpodobně nenařídil. Poté, co Bruford vydal rozkaz ke kapitulaci, totiž Tartletonova koně kdosi zasáhl střelou z muškety a mrtvola jej zavalila. Než se mohl dostat ven, jeho muži patrně nabyli dojmu, že kapitulace je falešná, a obnovili boj. Zemřelo 113 Američanů a dalších 203 bylo zajato (z nich 150 bylo těžce raněno, a proto byli zanecháni svému osudu). Tarletonovy ztráty byly 5 mužů. Tarleton na rozdíl od svého filmového protějšku žil až do roku 1833 a stal se členem britského parlamentu. (liquido26)
Reklama