Patriot

Kdyby se všechny spomalené záběry v Patriotovi pustily normálně, film by měl něco okolo půl hodiny čistého času. Emmerich je nejspíš sám dost zpomalený, protože neodolá a každou druhou vlající či běžící věc nám ukazuje v poloviční rychlosti. Oblíbil si jistě americkou vlajku, kterou si v plné kráse můžeme prohlížet asi tak každý třetí záběr, stejně jako vyděšené americké mladíčky, které bolí když to schytají, kdežto robotická armáda angličanů necítí strach ani bolest. A na soubojích muže proti muži také není nic akčního, pokud se pohybují jako po trojité mrtvici a ještě v poloviční gravitaci, kdy se jim při chůzí po měsíci klepou tváře a obličej se stahuje do šílených grimas, ve kterých přetrvává po nekonečné vteřiny. (Těchto vychytávek si dosyta užijete při závěrečném souboji Gibson vs Isaacs, kde Gibson předvádí celé spektrum výrazů jako např. rozzlobený, ublížený, zuřivý nebo slaboduchý). Za co dvě hvězdy? Jason Isaacs hrál svého darebáka s chutí a přece jen jsem se několikrát pořádně zasmála. Škoda, že to neměla být komedie. "Gell Mibson" měl raději zůstat u Statečného srdce a tohle si odpustit. (21.05.2006)

Tohle Gibson přeťáp... Pravda, základ filmu je stejný jako u jeho megahitu Statečné srdce, ale narozdíl od tažení charismatického skotského válečníka Williama Wallace nemá boj o národní nezávislost jistého Benjamina Martina tu pravou "míru". Míru v naplňování šablon historického filmu, míru v kupení klišé. Protože Patriot je až nepříjemně předvídatelný a emotivní náboj generuje natolik lopotně a okatě, že ve chvíli, kdy to má zajiskřit, nestane se nic. Fešácké pózy sošného geroje Gibsona nepomohou. Roland Emmerich, to je podle mého jeden velký dějinný omyl a tímto mu děkuji, že mi to svojí sterilní a neumělou režií opět potvrdil. Scénář je jeden velký fujtajxl, který matlá a hněte potencionálně zajímavé téma tím nejpřežvýkanějším a nejvyčpělejším způsobem. Postavy jsou natolik trapně typizované, že se mi maně vrací vzpomínky na český budovatelský film 50. let. Patos, patos a zase patos. Uprostřed něho už člověk prostě musí ocenit něco tak průměrného, jako je Gibsonův herecký výkon. Alespoň ten povznáší film na lehký podprůměr, jenže ten svou schematičností a tradičním emmerichovstvím ("být emmeričtější než Američan") představuje něco, co už nechci vidět znovu. (10.02.2005)

keby bol film kratší o hodinu bola by to jasných 5*.Ale takto ostal len zbytočne rozvláčny epos o patriotizme zabalený v efektnom kabátiku.Jason Isaacs je vynikajúci a Gibson hrá to na čo sme zvyknutý takže v postate je super tiež.Ale Emmerich mal ostať radšej pri Science - fiction a nepliesť sa do vážnych témat 7/10 (10.06.2003)

Správný název by snad měl znít Patrioti. Mel Gibson se sice během filmu sám označí za patriota, ale je více ovdovělým otcem rodiny, které dává přednost před veškerými jinými (i když z historického hlediska důležitými) událostmi. Patriotem je tu především jeho nejstarší syn, díky kterému vstupuje jeho otec do víru válečných událostí. Závěrečná scéna, kdy Mel Gibson pozvedne v efektní zpomalovačce americkou vlajku, je - spíše než symbolem amerického patriotismu - symbolem hrdého otcovství (kvůli spoileru neuvádím proč). Události boje o nezávislost tvoří spíše kulisu velmi dramatického příběhu jedné rodiny - především tedy otce a nejstaršího syna. Aby bylo jasné, že angličané jsou zde za padouchy, vstupuje na scénu odporná kreatura v podání Jasona Isaacsa, se kterým zde skvěle gibsonovský Gibson svádí svůj osobní souboj. Závěrečná bitva není žádný zázrak. Je hodně pomalá, nemá patřičký švih a říz, ale je zvláštní, že když do ní Emmerich vloží dlouhatánskou zpomalovačku, tak tím přidá na grády. Ještě se musím zmínit o skvělém záběru, kdy jedna dělová koule letí přímo na plátno. Je to velice působivý moment, kdy jsem se ani při opakovaném shlédnutí neubránil škubnutí hlavou směrem vzad. Patriot je o toleranci, co až jste ochotni takovému spektáklu odpustit. Kdo čeká věrný historický film, bude při nejmenším zklamán. (20.05.2003)

Opravdu velká - prosím za prominutí - sračka, na kterou se vyplatí dívat jenom díky skvělé výpravě. Vedle patriotismu Patriota bledne i patriotismus Pearl Harboru. V PH to alespoň docela fungovalo, ale v tomhle filmu ve mě záběry na americkou vlajku vyvolávaly záchvaty smíchu, protože už jsem nevěděla, jak na takovou blbost reagovat. Tenhle hloupý a prvoplánový patriotismus byl i v Gibsonově Statečném srdci (hodní Skoti, Angličani jako hnusní skunkové). Mel to tenkrát zachránil krvavým, emotivním finále. Emmerich od začátku do konce jenom prázdně plácá. (07.04.2003)