Malé dějiny jedné rodiny

Tohle je asi skutečně prapředek - takový australopithékus - sitcomů, alespoň co se ČR týče... Seriál vznikl v době, kdy se Husákovo půlnoční království začalo samo svou tíhou bortit. Lze to vyčíst z letmých závanů kritiky, nebo lehoulinkých narážek na dění kolem ústřední rodiny kde je otcem Švehlík, matkou Dvorská, dcerou vnadnou týnkou Mourková a rádobyvtipným pubescentem synátor Wehrenberg... Většina narážek se ale točí spíše kolem běžného života než režimu... Kdo by přišel v polovině z jakéhokoliv dílu, může nabýt dojmu, že sleduje Muže na radnici či jiný normalizační seriálový skvost... Herci jsou prakticky identičtí, odstup času je však poznat podle módy. Výrazně přibylo plesnivých jeansů či růžových, tyrkysových a jinak barevně výrazných pruhů v oblečení, přesně dle taktu duhového konce osmdesátek... Leckdo se možná zajíkne tou retro vlnou, když sleduje bytelné obývací stěny s gramofonem Tesla a hrajícím Maláskem z LP na klavír...ty pletené svetry s výstřihy do V, trička s anglickými nápisy Surf, Sport :-))) Mne spíše zamrazilo při pohledu na závodní kantýnu s nezbytnými PVC kostičkovanými ubrusy a slánkou a pepřenkou z rudého plastu uprostřed stolku... Že jste seriál neviděli - to vás mrzet opravdu nemusí. Tohle už je pryč. Dávám jeden karafiát k MDŽ za tu zakonzervovanou podobu mého dětstsví. * (18.09.2012)

Nekonečný seriál reagující na aktuální události měl už i u nás svého rozhlasového předchůdce,takže nic nového. Nepodstatná, ale pro mě zásadní maličkost: Při jásání grafiků obhajujících nový, moderní, a zcela zbytečný design( např.windows Vista, velkoplošné "dotykové" obrazovky ve studiích zpravodajství a diskusních pořadů) si často vzpomenu na titulky k tomuto seriálu a jak se tenkrát v československé televizi někdo "nad dopisy diváků" rozplýval a vyzdvihoval revoluční grafický prvek-obrázek v titulcích odpovídající aktuálnímu ročnímu období. (09.06.2012)

Neuvěřitelný socialistický peklo. Scénář a celková dramaturgie je odvar z Husákových fuseklí. Něco tak obludně plytkýho jsem neviděl snad ani v Druhým dechu a Plechový kavalerii a to je co říct. Celkově se to dá parádně přirovnat k jednomu současnýmu fenoménu: výblitkům typu ORZ a RP/VKV. Narozdíl od nich to má ale jednu podstatnou výhodu: kraťoučkou stopáž. I tak je to ale k nepřežití. (15.06.2012)

Pamatuju si, jak jsem tento seriál sledoval jako desetileté dítě a zdál se mi tenkrát nekonečný. Teď vidím, že má 51 dílů, takže už chápu, proč na mě před lety tak působil. Na tehdejší dobu unikátní počet epizod. Po více jak dvaceti letech jsem ho objevil na Barrandově. Je zřejmé, že byl šitý horkou jehlou, nicméně seriál baví. Reflektuje aktuální události té doby, občas se stává i poměrně kritický v rámci tehdejší přestavby a demokratizace (československá obdoba sovětské perestrojky a glasnosti). 20 minuté epizody mají spád, často jsou vtipné, navíc herecké výkony jsou ve srovnání s dnešními nekonečnými ulicemi nadprůměrné. Z mého pohledu velice zajímavý seriál, který nám o konci 80. let může hodně říct. (18.09.2012)

Perestrojková rodinná sága s ústrednou rodinkou v zložení tatík Švehlík, majster vo fabrike, matka Dvorská, redaktorka miestnych novín, dcérka stredoškoláčka Mourková a najmladší synátor Wehrenberg, býva pokladaná za predchodcu neskorších populárnych nekonečných Ulíc a Panelákov. S tými mám skúsenosť nulovú, takže porovnávať nemôžem, ale v tomto prípade sa jedná o krátke príbehy v rozsahu štvrť až pol hodiny, poväčšinou vtipne rozoberajúce trampoty v rodinnom kruhu, problémy v škole, v práci, v meste zhruba v duchu Bakalárov, ba uzrieme aj transformáciu miestnej továrne skoro na spôsob Inžinierskych odyseí alebo Okresov na severe. Súčasťou všetkých epizód je jemná kritika spoločenských aj hospodárskych pomerov a úrovne služieb vo forme krotkej komunálnej satiry, ale keďže sa natáčalo v pokročilej dobe, niekedy sa rýpne celkom do živého. To všetko za účasti veľkého počtu niekedy aj veľkých hereckých mien, hrajúcich v niekedy celkom banálnych príbehoch, ktorých hlavná hodnota je  v zachytení ducha doby. V tej mi to síce ušlo, ale s 35 ročným oneskorením ma to niekedy menej a niekedy viac pobavilo. Ako celok by som to videl niekde medzi dvomi a tromi hviezdami, časti ktoré som videl (všetky sa mi nepodarilo) som zhodnotil jednotlivo. (28.03.2024)