Fullmetal Alchemist: Bratrství

Jeden z mých prvních anime zážitků se téměř ihned stal také závislostí. Z počátku se vám snad může zdát, že reakce některých postav jsou přehnaně afektované, nebo že se hrdinové dostávají do absurdních situací, ale o tom už anime občas bývá. Myslím, že oblíbenou postavu si zde hlavně díky různorodosti charakterů najde každý, děj má určitou hloubku, takže rozhodně nehrozí, že byste se začali nudit. Můj největší problém s tímto seriálem spočíval hlavně v tom, že jsem ho sledovala do brzkých ranních hodin, protože prostě nešlo přestat a pak jsem trpěla nedostatkem spánku. Je opravdu velká škoda, že je jenom 64 dílů, ale pokud se tady najdou nějací fanatici jako já, tak vám mohu doporučit jediné - čtěte manga! Opravdu se tam můžete dočíst věci, které nebyly v seriálu zmíněny a na konci každé větší kapitoly máte krátké vtipné příběhy vašich oblíbených hrdinů. (06.12.2014)

Viděl jsem původního FMA a nebyl jsem si jistý, jestli těhle 64 dílů podobného ale jinak stojí za to. STOJÍ. Pokud váháte, neváhejte. Některé silné scény a skvělé momenty chybí (je tu méně Lust, chybí podzemní město a finální twist je trochu jiný než původní FMA), ale místo nich dostanete skvělé nové velké linky s Hohenheimem a sestrou majora Armstronga. Celé je to ještě více komplexní, provázané a epické. Je škoda, že si autoři ani tady nedopustili občasné komické anime vložky, kdy postavičky vesele poskakují a drmolí - pokud je ale odpustíte, je to fantasticky promyšlený a chytlavý seriál. Díly 1-10 jsou skoro stejné, 11-20 něco je trochu jinak, 20-30 jsou lehce nudnější, ale pak nastává 40-60 jízda, kdy je prakticky nemožné se na to přestat dívat. A na konci to samozřejmě opět chce heart made fullmetal, aby se člověk nedojal. (27.04.2014)

Fullmetal Achemist Brotherhood byla opravdová jízda a to jsem byl ze začátku, asi tak prvních 10 dílů, silně rozladěný. Rychlý start, hodně věcí z původní série chybělo, ale když jste vypustili všechno, co jste znali z minula, začal děj nabírat obrátky. Je až skoro neskutečné, jak si autoři dokázali pohrát se všemi postavami, vytvořit jim takřka dokonalou historii (což asi nebyl až takový problém, stačilo čerpat z komixů), ale právě komplexnosti a rozložení jak v prostoru tak v čase, získává novější zpracování navrch. (04.12.2013)

Nový Hagane no renkinjutsushi není lepší než ten starý, ale také není horší. Je prostě jiný. Oba dva mají své kouzlo. Rozhodně bych budoucím divákům doporučil, ať se podívají na oba. Tady mi vadily první shrnující díly, které byly příliš uspěchané. Chápu, že to chtěli shrnout a rychle odbýt, jenže mohli si dát více záležet, protože to udělali příliš nemastným a neslaným způsobem. Následující děj je stejně chytlavý jako starší a nemám mu co vytknout, krom toho úplně zbytečného opakovacího dílu, a přidal bych jeden díl, který by ukázal osudy postav lépe, než fotky na nástěnce během záverečných titulků. (17.10.2010)

Skvělý temný a komplexní příběh, který ale trochu trpí rozpačitým začátkem rekapitulujícím děj shodný se starší verzí (tak do 14. dílu), relativně konvenčním zakončením a především klasickým šónenovským podáním. Bitky přerušované dlouhými proslovy a vysvětlujícími dialogy, spousta řevu a náhodných odhalení důležitých informací (např. rozšifrování skript Scarova bratra). Mít to celou dobu takové grády jako díly 19 až 26, stejně bych bez rozmyslu dal maximální hodnocení, ale seriál po rekapitulačním dílu už nikdy nedosáhl intenzity tohoto předčasného vrcholu. V těch několika dílech se padouši představí jako schopná, inteligentní a takřka nezastavitelná monstra a divák začne mít o hlavní hrdiny opravdu strach. Co se srovnání s minulou adapatací týče, má nový Alchymista asi lepší a promyšlenější příběh, ale jinak mám starší verzi raději, pravděpodobně hraje roli to, že jsem ji viděl jako první. (05.07.2010)