Deň nezávislosti

"Soudruzi, v naší zemi přistáli oškliví diverzanti z kosmu za účelem vysazování mandelinky barmborové do našich žírných lánů. Soudruzi, my si ale Státy rozvracet nedáme! Navíc máme ten vítězný červenec, tak hrr na ně" Kapitalistický realismus v plné síle, stejně dementní, jako bolševické agitky, stejně okázale patetické. A navíc – ty figurky. Bodrý "nigga", hrdinný prezident-pilot, ožrala se srdcem donského kozáka... jezusmarjá, pardón... neohroženého kovboje... Prostě brilantní výroba smradlavé kuličky z ubohého prdu. Film o ničem s pěknými efekty. Lesk a bída Hollywoodu v plné parádě. Nebylo to vyrobené na zakázku Bílého domu??? Edit 2011: chtě nechtě musím přiznat, že (podobně jako mnohé bolševické agitky) mě tenhle film baví a naplňuje zvláštní rozkoší z absolutní magorie. Takže mu s odstupem času uděluji o hvězdičku navíc, ve srovnání se šmírou jménem Světová invaze je to přímo královská zábava a stejné hodnocení si nezaslouží... (25.01.2004)

6 / 10 Hodiť tento filmu do odpadu by bolo príliš jednoduché a hlavne neprofesionálne, takže sa pripravte na moju vyčerpávajúcu etudu s názvom "Patriotizmus v priebehu vekov", pohodlne sa usaďte do kresla, zavrite oči a nechajte si predčítať : "Kde bolo tam bolo, za siedmimi horami a siedmimi dolami, bola raz jedna Amerika. Kedysi dávno ju založili kolonisti z Európy, ktorí tam prišli hľadať bohatstvo, náboženskú slobodu a plodinu, ktorá sa mala čoskoro stať základom rýchleho občerstvenia. Prvé roky neboli vôbec jednoduché - bola im zima, nemali čo jesť a do cesty sa im neustále plietli podivné červené tvory napádajúce ich rečami typu "Me Vinettou, me lovez you so much!", alebo "Me have food, me give you one!" - po takomto očividnom prejave agresie ich preto žiadny normálny človek nemôže súdiť za to, že všetkých príslušníkov tejto rasy pracne, jedného po druhom vystrieľali. Poriadok musí byť! Samozrejme, že to nebolo zo dňa na deň, ale trvalo to dlhé roky - za ten čas sa kedysi panenská príroda zmenila na nepoznanie : lesy spravili miesto pre prvé osady, prvé osady pre prvé mestečká, prvé mestečká pre prvé mestá a tie zas pre prvé veľkomestá; krištáľovo čisté rieky sa postupne zmenili na zmes zlatokopného odpadu, krvi a ohnivej whiskey a vzduch sa naplnil pušným prachom a telesným pachom. Po dobre odvedenej práci, tj. po pochovaní posledného červeného brata, sa ich zmocnili nepríjemné výčitky svedomia, no zároveň aj pocit hrdosti - hrdosti na všetko, čo vlastnými rukami dokázali. No a odvtedy ju manifestujú na každom kroku : americké vlajky, červeno-modro-biele tričká a čiapky, oslavné ódy, ohňostroje, sošky, plagáty, odznaky a filmy. A tu začína náš príbeh..." Už je vám to jasné? (04.01.2006)

Blbé - leč kupodivu vcelku zábavné... I v rámci žánru však za víc jak za tři hvězdičky nestojí - z toho jedna za zvláštní efekty... Dojemná zde je úloha pohádkové postavy amerického prdzidenta. Obávám se však, že ten současný už jedenáctého v dvoutisícímprvním dokázal, že by se při jakékoli invazi podělal strachy. No, ještě že je to jen taková hloupá hollywoodština... :-) (28.01.2006)

// Dost možná moje první setkání s pojmem "blockbuster" a není to asi náhoda, že u toho byl zrovna Mr. Destruction itself. Ten chlapík se zkrátka nezapře, má prsty pomalu ve všem, co vybuchuje a jako malému škvrněti, zničení New Yorku, Will Smith jako akční geroj nakopávajicí xicht emzákům a Bill Pulman jako nejvíc cool americký prezident ever - to byla zkrátka příliš silná kombinace, než abych jí přežil nepoznamenaný. A díky bohu za to, protože sledovat dnes takové filmy a nebýt schopný si je "užít" naplno... můj život by byl o dost smutnější. Lituji ty, kteří tohle nezvládnou. Independence Day - 90% (07.12.2012)

"Každej rozumnej člověk z Washingtonu utíká, jen my dva pitomci tam musíme jet." V Den nezávislosti pravidelně vypnu mozek, pohodlně zalehnu a pětihvězdičkově se bavím u této americké národní hovadiny. Ve skutečném světě si sice nejsem příliš jist, komu bych ve válce Američanů s Mimozemšťany fandil, ale tady je to snadné. Hrdinů je plná obrazovka, jejich velké činy se mísí s povedenými hláškami a té hromadě amerického patosu se člověk s nadhledem taky může vysmát do sytosti. Tak už sundejte z nebe ty chcípáky, ať můžete začít šířit silou tu svou úžasnou demokracii v Afgánistánu, Iráku, Libyi či Sýrii a zásobit tak Evropu podivnými mimozemšťany pozemského typu. (09.10.2015)