Dostaň ho tam!

Přímočará zápletka stavějící na konceptu různých mýtů o rockových superhvězdách. Bohužel Aldous Snow není žádná rocková superstar, ale mužská dospělá varianta vysmívané Miley Cyrus, přičemž není možné určit, nakolik je tato podoba záměrem scenáristy. Prostoduchý "úkol" hlavního hrdiny - dostat tohohle zhovadilého zpěváka z Anglie na vlastní koncert, je prokládán hlavně ke konci neuvěřitelnými dějovými zvraty. Celkově snímku dominuje přehršel více či méně povedených vtípků točících se kolem sexu a drog (kterých je na můj vkus občas až moc). Scenárista si asi myslel, že vtip bez sexuální narážky a pěti sprostých slov není dost vtipný, ale v téhle smršti jsem byl docela vděčný za jakékoliv zvolnění. Tím je například všude citovaná chlupatá stěna a nejrůznější camea (Tom Felton, Lars Ulrich). Ta působí zprvu jako vítaná zpestření, ale jsou vlastně hrozně samoúčelná, skoro jako by podtrhovala, jak je film chatrně vystavěný - hlavně na tom setkání s Malfoyem je to dost vidět. Vždyť to ve filmu nemá vůbec žádné místo! Ale dost paradoxně si právě tohle divák asi dobře zapamatuje. _____ Různé narážky na černochy mají asi dokazovat, jak je autor scenáře nad věcí a bez předsudků, prostě ne-politicky korektní, ale v podstatě jsou dost hrozné (ačkoliv u "Vlastním 21 podniků Kuřecí ráj" jsem se zasmál). Jo a Jonah Hill vyrostl do neuvěřitelných rozměrů a není radost se na něj dívat. Russell Brand zase zjevně umí jen jednu pózu, jak lze vysledovat už z Kopaček, ale nic proti tomu, je to prima póza. (30.07.2010)

Dvě paka, z nichž jednomu by prospěla odvykací a druhému pro změnu odtučňovací kůra, vás poučí o tom, co je v životě skutečně důležité. Nebojte, jde samozřejmě o přátelství, lásku a 'jeffreyho'. Jen se k tomuto zásadnímu zjištění musíte v kině za 109 minut prochlastat, prošoustat a profetovat. V případě akutního nedostatku humoru pak prosím použijte chlupatou zeď. Příjemným bonusem jsou potom Lars 'Enter Sandman' Ulrich, sebeparodující se Puff Diddy a úderný soundtrack stavějící na pomyslný piedestal ta nejprovařenější rocková klišé. 3 a 1/2 * (14.12.2010)

Sice dobře typově obsazené (můj oblíbenec Jonah Hill, rozkošná Elisabeth Moss, tradičně výborná Rose Byrne a naprosto mě rozsekalo cameo Larse Ulricha), i když Russell Brand mě moc nebere a nebaví, ale obecně rozpačité - chvíli zábavné, chvíli nuda. Vzhledem k tomu, že v tom má prsty Apatow se divím, že je to tak krátké. (09.12.2017)

Po Kopačkách další decentní komedie, která je i přes své zaměření na mladé diváky schopna udržet si určitou úroveň. Než sklouzávat k trapnostem, či přespříliš drsným vulgárním/sexuálním vtipům, vnesl Stoller do vyprávění příjemnou lehkost, nadsázku a udržel všudypřítomnou pohodu. Navíc i Russell Brand, jako prvotřídní šašek, přitom i charismatická a příjemně ujetá postava, dokál předvádět neuvěřitelné kousky, aniž by vyzněl vyloženě stupidně. On si jen chtěl hrát... Stejně jako celý film si chce hrát s vámi. Není to komediální bomba typu nejlepších Smithovek a možná se u ní nedá zasmát ani tolik jako u Superbad, ale jednak působí o třídu vyspěleji, než podobné komedie a také nemá ani příliš klišoidní a/nebo násilně poučný závěr. 7/10 (03.10.2010)

Krok (a kousek) zpátky.. Asi každý bude nový snímek Nicholase Stollera srovnávat s předchozími Kopačkami. Může za to logicky Russell Brand ve vedlejší roli excentrického zpěváka s dokonale úchylnými pohyby a nechutně dlouhým jazykem. Coby Aldous Snow se objevuje i tady a k němu tvůrci přihodili podržtašku Aarona z nahrávacího studia. A hlavně dosud i Aldousova skalního fandu. Tenhle tlouštík musí pološíleného zpěváka dostat z kolébky fotbalu na výroční koncert do Ameriky. Stihnou se solidně vylít, několikrát poblít, leckoho zurážet a ještě si pokecat o životních pravdách. Těšil jsem se, a to moc. Ale tohle šlo místy úplně mimo mě. Zklamala mě totální nevyrovnanost snímku. Někdy se divák popadá smíchy za břicho, jindy jen čeká co přijde, a ono nic nepřichází. A to jsou třeba i desetiminutové pasáže. A to už je sakra problém. Chemie mezi nimi ústřední dvojicí sice jakž takž funguje, ale co naplat, když mě scénář humorem i tím pověstným feelingem prostě minul. Vážné momenty navíc nefungují. Herecky bez větších výhrad, překvapí Rose Byrne k ní netypické roli. (02.11.2010)