Den D

Má oblíbená náplň úterních večerů. A krásná demonstrace toho, že nápad nestačí... Líbilo se mi, že obyčejný smrtelník mohl trochu nahlédnout do světa byznysu a že se mohl z první ruky dozvědět něco o roztodivných zlepšovácích a potenciálních novinkách na českém trhu. Zároveň bylo pozitivní, že to nebyla charita. Investoři investovali svoje peníze a tudíž je vráželi pouze do projektů, ve kterých viděli budoucnost... 100% (12.06.2010)

Konfrontace všelijakých zajímavých nápadů, vynálezů i bizarností se světem podnikatelských plánů a čísel. Na rozdíl od jiných diskutujících bych si netroufl účastníky pořadu nazvat exoty, byli to šikovní a vynalézaví lidé, ale právě tento pořad ukázal všem, kdo by chtěli na podnikání pohlížet trochu naivně, že nápad nestačí a že to další přemýšlení a plánování, jak se prosadit, je tou podstatně náročnější (ale o to důležitější) částí podnikatelského plánu. Symbolem toho všeho je pro mě věta, kterou často používal Tomio Okamura: "A teď se pojďme bavit o číslech." (14.01.2020)

Pořad se mi líbí. Ale nelíbí se mi, že vlastně podle těch investorů jsou všichni účastníci neschopné paka. Byly ochotni investovat jen do rozjetého produktu na němž je zisk 40 tisíc na kus. Já myslel, že ten pořád bude o ochotě investovat do dobrého nápadu. Ale bohužel je to o něčem jiném. Tak kdo pak jsou všichni ti úspěšní malí živnostníci a podnikatelé v ČR, když tedy nikdo nemá pořádný nápad hodný investice? >> Je docela sranda sledovat lidi, kteří jsou přesvědčeni, že jim nějaká kravina dokáže vydělat peníze. (07.04.2009)

Standardní sociálně psychologická konfrontace zkušební komise vs. zkoušený objekt, kdy racionální argumentace a kontrola převažují pouze zdánlivě - vše, jak si mnozí pamatujeme z osobních zkušeností ve školství. Je zřejmé, že nejde pouze o strojové vyhodnocení životaschopnosti přednášeného projektu a jeho protagonisty; i přehrávková komise sama je totiž složena z lidí, bytostí rozhodně nestrojových a neracionálních, z nichž některým se svou podstatu daří kompenzovat více, některým se ji daří zastírat méně. Tímto krkolomným výkladem chci jen poukázat, že hodnocení komise je vším možným, reálným zhodnocením představovaného projektu však často minimálně. Nicméně výše popsaná zápletka, která je podstatou scénáře tohoto (myslím, že britského?) formátu, simuluje klasickou životní situaci, jak ji všichni známe a jak v ní všichni v různých periodách a intenzitách figurujeme; hysterické excesy např. Dany Bérové nezbývá než překousnout - v životě i v televizi. Konverze formátu do českého prostředí je patrně dostatečná. Jinak co se mě týká, pořad nevyhledávám, příliš mi navozuje vzpomínky na osobní a výrazně neoblíbené zážitky; spolu s Okamurou tedy: To se mi zrovna nelíbí. (07.04.2011)

Malý televizní kurs o tom, jak rychle a spolehlivě odradit investory. 1) U reality show oceňuji nejenom zábavu, zajímavé aktéry, ale rovněž i nenápadné poučení pro život. To všechno pořad Den D nabízí v rozsáhlé míře. Můžeme, pravda, nesouhlasit s jednáním investorů, s jejich argumentací i s jejich přístupem k soutěžícím, ale nic to nezmění na skutečnosti, že jsme tu konfrontováni s postoji a myšlením skutečných podnikatelů a to je chvílemi velice poučné. 2) Pořad lze použít i jako dobrý cvičný materiál pro všechny, kteří se chtějí naučit správně prezentovat své myšlenky a získávat pro ně stoupence, zvláště v byznisu. (10.04.2011)