Habermannův mlýn

Smíšené pocity převládají, ale na druhou stranu je to na české poměry vážně slušný film. Spíš než na válku je ale zaměřený na mezilidské vztahy a na to, jak válečné hrůzy dokáží zpřetrhat veškerá pouta..Navíc ukazuje, že nic není černobílé a i ta ublížená strana se může zachovat krutě a nelidsky (viz.začátek a konec filmu). Právě to mi na filmu připadalo nejsilnější a nejstrašnější. I když to vlastně, ať už účelově nebo ne, krásně vystihlo českou povahu (hamty hamty pro sebe, závist bohatým, předsudky..), ale kdo ví, třeba by se tak zachovala většina lidí. Každopádně mě trochu mrzela role Rodena, neměl pořádně šanci se předvést, ale příjemně překvapily i neznámé tváře jako Hannah Herzsprung (výborně nadabovaná Kateřinou Lojdovou) nebo Mark Waschke. Dost mi vadila hromada vedlejších postav, nebo situace, které do filmy vůbec nezapadaly (např.jak se Roden se svoji ženu snažil o dítě), pak z toho vychází taková prapodivná překombinovaná podívaná. Kdyby si tvůrci dali více záležet na postavách, tak by to zkrátka bylo mnohem lepší, ale protože je to jeden z těch lepších českých filmů, dám slabší 4.. (22.06.2012)

Po hvězdě za kameru, hudbu a herecké výkony: To není u Herze překvapivé, jelikož byl vždy v tomto perfekcionalista. Nejsilnější scény jsou paradoxně na začátku a konci, tedy závěr, jelikož koncem film začíná. Připomněly však mrazivější záběry z Herzova staršího Zastihla mě noc (stejně jako ranění a umírající ve vlaku, kdy v pokusné nemocnici v Zastihla mě noc přidal režisér i gore v podobě červů rozežírajících ,,pacienty"). Přes silné téma se nedaří zcela vytvořit atmosféru strachu a hrůzy. Herz vždy miloval horrory, zde však jako by si na ně vzpomněl v tak malinkatých střípkách, že očekávané mrazení v zádech se nedostavuje. Není to špatný film, ale příběhem mi přišel jako TV inscenace na nedělní večer. Dobrá, leč snadno zapomenutelná. To Lidice jsou jiné kafe....škoda. Formálně dokonalé. (04.02.2012)

Juraj Herz bol vzdy specialista na vazne, temne filmy alebo dramy a aj tento z obdobia 2. sv. vojny sa mu vydaril. Bolo neuveritelne divat sa na Nemcov, ako si vsetko prisvojovali, ale to je smutna historia, ktoru pozname, len takto detailne, ako to bolo v tomto filme, to az tak casto nevidim. V kazdom pripade film sa mi pacil a stoji za to ho vidiet. ________ Mark Waschke - (August Habermann) +++ Karel Roden - (Karel Březina) +++ Ben Becker - (Sturmbannführer Kurt Koslowski) +++ Hannah Herzsprung - (Jana Habermannová) +++ Radek Holub - (Mašek) +++ Wilson Gonzalez Ochsenknecht - (Hans Habermann) +++ Zuzana Krónerová - (Eliška Mašeková) +++ Jan Hrušínský - (Václav Pospíchal) +++ Franziska Weisz - (Marta Březina) +++ Andrej Hryc - (Starosta Jan Hartl) +++ Oldřich Kaiser - (Brichta) +++ (11.04.2011)

Juraj Herz je zpět a dokazuje, že nezapomíná. Habermannův mlýn má sice slabší místa (hlavně díky horlivému střihači, který některé scény hodně špatně utne, takže nemají šanci vyznít tak, jak by měly) ale jinak - klobouk je dole. Waschke, Roden, Hrušínský, Holub (dejte mu roli pořádného psychopata a garantuju vám, že hned si více lidí všimne, jaký on je geniální herec!) a v menších rolích Kaiser, Stránský a Hryc - ti všichni dokazují, že je z cesty generalizování. Ano, za války byli nuceni dobří lidé dělat špatné věci. Nicméně je hodně slepé (jak zde čtu některé komentáře) vidět pouze Čechy jako ty špatné (stejné by bylo špatné generalizovat Němce jako "ty hnusné svině"). Tenhle film nám totiž sděluje něco, co někteří, zdá se, nepochopili. Nezáleží na tom, jaké jste krve, národnosti či vyznání, ale jak se kdo v konkrétní situaci zachová. Nejsou "špatní Češi" nebo "špatní Němci". Jsou, byli a vždy budou pouze špatní lidé. A je jedno, jakým jazykem na vás mluví nebo kterého Boha vyznávají. A za tuhle myšlenku musím dát plný počet. (10.01.2011)

Přelomová doba konce války v květnu 1945 vysvětluje mnohé a atmosféra byla hustá. Buď jak buď, na rozdíl od předchozích podobných filmů je jedna věc u tohoto filmu neoddiskutovatelná, a to že zobrazuje zcela ojediněle poválečný stav odsunu sudetských Němců. Jak už vyplývá z děje, skutečný zločin na Hubertu (Augustu) Habermannovi by měl podmiňovat celý příběh. V tomto smyslu se dílo ne zcela zdařilo. Tím spíše, když už na první pohled výsledná fabulace celého díla zamrzí o to víc, když si člověk uvědomí, že to bylo vlastně úplně jinak a takhle se to vůbec nestalo. Obraťme se k dobovým reáliím, které nelze opominout, a uveďme věci na pravou míru. Pozor! Následuje možný spoiler! Za prvé jeho žena nebyla vůbec židovkou. Za druhé podle reálných faktů mlynář Habermann byl zastřelen někým ze samozvané revoluční gardy z osobní nenávisti, tudíž se vykonstruovaný lynč ve starém mlýně na řece Moravě nekonal. Pravdou ale je, že zastávat se Němců bezprostředně po skončení druhé světové války bylo téměř nemožné, protože lidé hledaly viníky napáchaného zla, včetně svých bolestí a křivd a měli chuť odplaty. Za třetí jak snadno pomluvit. Podle scénáře ve filmu radil starý farář nacistovi Koslowskimu k útěku, ale to je hloupost. Protože podle dochovaných dokumentů ve skutečnosti pomáhal v odboji, za což byl zatčen a následně zemřel pár dnů před koncem války v Terezíně. Mimochodem nelze u filmu vyloučit, že umělecké pojetí nemusí vždy odpovídat pravdě, ale v tomto případě filmová konstrukce uvádí v hluboký omyl a překrucuje, proto způsob díla či objasnění zločinu nemohu vyzvednout lepším hodnocením než s rozpaky ** Herecké výkony shrnu kladnou větou, nepochybně zahráli dobře. (28.11.2010)