Habermannův mlýn

Ano, je to kontroverzní film a jestli bylo cílem režiséra vyvolat všeobecnou debatu na toto téma, věřím, že u mnohých diváků se mu to mohlo podařit (zdravím Bluntmana :-) ). No, k nejnovějšímu Herzově počinu jsem byl značně skeptický, ale po zhlédnutí musím uznat, že Habermannův mlýn se mu celkem podařil. Jako historické válečné drama to prostě funguje a výsledný dojem sráží pouze fakt, že se mohlo mnohem více tlačit na pilu (pravdou také je, že zde, jak píše třeba Enšpígl, chybí vývoj jednotlivých postav a větší sblížení diváka s hlavními hrdiny) a také určitá jednostrannost, které se (k mému zklamání) bohužel tvůrci nevyhnuli. Ale kromě technické stránky filmu, se kterou jsem spokojen, musím vyzdvihnout některé herecké výkony např. Rodena, Beckera, Kaisera a hlavně Hrušínského (toho normálně moc nemusím, ale role mu byla napsána přímo na tělo a jeho "vedlejší" postava pro mě patřila ke stěžejním). Hodnotit Habermannův mlýn je pro mě opravdovým oříškem, ale celkově je to z mé strany za 4*. (01.12.2010)

Juraj Herz bol vzdy specialista na vazne, temne filmy alebo dramy a aj tento z obdobia 2. sv. vojny sa mu vydaril. Bolo neuveritelne divat sa na Nemcov, ako si vsetko prisvojovali, ale to je smutna historia, ktoru pozname, len takto detailne, ako to bolo v tomto filme, to az tak casto nevidim. V kazdom pripade film sa mi pacil a stoji za to ho vidiet. ________ Mark Waschke - (August Habermann) +++ Karel Roden - (Karel Březina) +++ Ben Becker - (Sturmbannführer Kurt Koslowski) +++ Hannah Herzsprung - (Jana Habermannová) +++ Radek Holub - (Mašek) +++ Wilson Gonzalez Ochsenknecht - (Hans Habermann) +++ Zuzana Krónerová - (Eliška Mašeková) +++ Jan Hrušínský - (Václav Pospíchal) +++ Franziska Weisz - (Marta Březina) +++ Andrej Hryc - (Starosta Jan Hartl) +++ Oldřich Kaiser - (Brichta) +++ (11.04.2011)

na české poměry velmi dobrý film, s uvěřitelnými hereckými výkony a pro mně jako čecha dost nepříjemným dějem. Když jde lidem o peníze, nezastaví se před ničím ani ti celou dobu slušně vypadající jedinci. A ani Češi. Krutý příběh, smutný příběh, ale jsem rád, že byl připomenut. Všechny národy mají svou temnou část historie. Technicky zvládnuto taky výborně, bylo zajimavé sledovat německé herce mluvit. (27.06.2011)

Instantní slepičí vývar z pytlíku, který má do pořádné domácí bramboračky hodně daleko. Problém je v tom, že natočit takhle časově rozsáhlý příběh se musí umět. Tucty tuctových scén a jen tu a tam záblesk momentu, který zaujme. Na český film vcelku slušná atmosféra, ale jinak - vcelku o ničem. K tomu totálně tragický dabing, nechápu, proč tu musí Němci šišlat, proč prostě nemluví německy? To láme uši! Je to, jakobych sledoval německé gay porno. Tahle látka šla natočit jinak. Malarkey: nechápu ten tvůj pozérský komentář, piš o filmu, ne o lidech. (27.04.2011)

Efektně vystavěný film se zřejmým protičeským ostřím, byť v tomto případě i s patrnou snahou o vyváženost, ztroskotává - podobně jako Jakubiskova báthoryovská látka - na doložených faktech a skutečnostech, jež ani zdaleka nejsou černobílá a Čechům jednoznačně příznivě nakloněná. Je to o to horší, že právě závěr filmu, odkazující na hajného Březinu, se do formy uměleckého dokumentu vávrovské ražby přímo tlačí a vnucuje. Skutečný Habermann z Bludova byl o zhruba 10-12 let starší, během války jednoznačně pročeský a v mnoha ohledech tajemný. Jeho žena byla "árijská Němka" ze smíšeného manželství. Oba se během První republiky hlásili k oficiálnímu aktivistickému československému němectví. Habermann byl zavražděn Čechy, nestal se však obětí pogromu a davové psychózy, ale pokoutní a nesmyslné vraždy. Jméno vraha je známé a soudně i policejně doložené, ale nepotrestané pro vrahovo člemství v KSČ (?). Transfer rodiny Habermannových byl podle všeho v rozporu s tzv. Benešovými dekrety. Ředitel Pospíšil byl odbojář, dokonce předseda ilegálního okresního Národního výboru a posléze komunistický politický vězeň, propuštěný z vězení až v r. 1966. Starý farář byl ve skutečnosti před koncem války nacisty zatčen pro svou odbojovou činnost. Mladší Habermannův bratr je výmyslem; Habermann měl ve skutečnosti dva starší bratry, kteří tragicky zahynuli ještě před válkou, do wehrmacht však museli narukovat oba jeho synové. Hajný Březina byl ve skutečnosti místní vysokoškolsky vzdělanou celebritou, která udržovala kontakty např. s ilustrátorem Němcové BABIČKY, ilustrátorem Adolfem Kašparem. V tomto výčtu by se dalo dále pokračovat. Um, který vložil Herz do svého díla, je tak závažně devalvován mizerným scénářem, který šustí výpůjčkami a papírem. Ve filmu zcela zanikají události druhé světové války, ale také velmi dobré herecké výkony představitelů titulních postav. Nebýt Herze, skončil by MLÝN v uměleckých rozvalinách. Zůstává otázkou, v co nakonec rozporuplný pocit, vyvolaný tímto nedopečeným příběhem virtuální tragédie, nakonec ve veřejném mínění vyústí. (31.10.2010)