Habermannův mlýn

Když jde o mlýn, vždycky se něco semele. Ač je toto téma omíláno stále dokola, ukazuje pan Srdce zdařile i odvrácenou půlku prdele - národ ustrašených přizdisráčů a vymleté lůzy, kteří umí "ušlechtile" spustit náhon jen v případě, kdy jim nikdo nestojí na krkavici a jsou v přesile. To je pak docela mela a všichni jsou nemilosrdně hozeni do jednoho pytle. Na oddělování zrna od plev nikdo ani nepomyslí a jen ten opravdový, jedovatý námel přežije bez úhony každý režim, aby mohl dál mlít naprázdno pantem o národní hrdosti a vyšších ideálech. (18.11.2010)

Efektně vystavěný film se zřejmým protičeským ostřím, byť v tomto případě i s patrnou snahou o vyváženost, ztroskotává - podobně jako Jakubiskova báthoryovská látka - na doložených faktech a skutečnostech, jež ani zdaleka nejsou černobílá a Čechům jednoznačně příznivě nakloněná. Je to o to horší, že právě závěr filmu, odkazující na hajného Březinu, se do formy uměleckého dokumentu vávrovské ražby přímo tlačí a vnucuje. Skutečný Habermann z Bludova byl o zhruba 10-12 let starší, během války jednoznačně pročeský a v mnoha ohledech tajemný. Jeho žena byla "árijská Němka" ze smíšeného manželství. Oba se během První republiky hlásili k oficiálnímu aktivistickému československému němectví. Habermann byl zavražděn Čechy, nestal se však obětí pogromu a davové psychózy, ale pokoutní a nesmyslné vraždy. Jméno vraha je známé a soudně i policejně doložené, ale nepotrestané pro vrahovo člemství v KSČ (?). Transfer rodiny Habermannových byl podle všeho v rozporu s tzv. Benešovými dekrety. Ředitel Pospíšil byl odbojář, dokonce předseda ilegálního okresního Národního výboru a posléze komunistický politický vězeň, propuštěný z vězení až v r. 1966. Starý farář byl ve skutečnosti před koncem války nacisty zatčen pro svou odbojovou činnost. Mladší Habermannův bratr je výmyslem; Habermann měl ve skutečnosti dva starší bratry, kteří tragicky zahynuli ještě před válkou, do wehrmacht však museli narukovat oba jeho synové. Hajný Březina byl ve skutečnosti místní vysokoškolsky vzdělanou celebritou, která udržovala kontakty např. s ilustrátorem Němcové BABIČKY, ilustrátorem Adolfem Kašparem. V tomto výčtu by se dalo dále pokračovat. Um, který vložil Herz do svého díla, je tak závažně devalvován mizerným scénářem, který šustí výpůjčkami a papírem. Ve filmu zcela zanikají události druhé světové války, ale také velmi dobré herecké výkony představitelů titulních postav. Nebýt Herze, skončil by MLÝN v uměleckých rozvalinách. Zůstává otázkou, v co nakonec rozporuplný pocit, vyvolaný tímto nedopečeným příběhem virtuální tragédie, nakonec ve veřejném mínění vyústí. (31.10.2010)

Další plný počet. Naprosto typické pojetí filmu ala Juraj Herz. Tohle je fenomén současné filmařské elity. Juraj Herz točil perfektní filmy před 50ti lety a točí je i dnes. Film který v podstatě chyběl a možná završuje celou neuvěřitelně bohatou československou válečnou kinematografii. Snad pochopitelné chování lidí, kteří v sobě dlouhá léta zadržovali zlost. Pohled na různorodé povahy Čechů a Němců, i v lehce humorné formě, (postava pana Hrušínského), jsou zde vylíčené do detailu. Možná, že realita té doby a tehdejšího Habermanna byla trošku jinde, nebo dál, ovšem jako film, je to skvělá podívaná. Juraj Herz v plný formě. (23.02.2012)

V časech, kdy se místo věšení obrazů Führera na ně močilo......ale pojďme na začátek..... 1937..... SUDETY – místa plná emocí, kde si před sebou Čech a Němec nemohli bejt ničím jisti. Koho je jaká vlast? Kdo je větší svině? ,,Jen pokračujte vážení, ALE NĚMECKY!“ Mám radost, že vidím další český film, kterej je o ,,něčem“. J. Herz nevymýšlí a vypráví. O Sudetech , o Němcích, o Češích, o sviních. Výborně obsazený a dobře udělaný český film, na jehož konci má člověk problém řešit filmařinu namísto příběhu. A tak ji neřeším. Protože na to budu mít čas u jinýho filmu plnýho vztahů. OKUPANTI PŘICHÁZEJÍ A ODCHÁZEJÍ. JEN MY ČEŠI ZŮSTÁVÁME.... Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Jsem zvědavý, jestli ve mě (ještě) dokáže český film vzbudit emoce. 2.) Chci se přesvědčit, že Habermanna měl hrát K.Roden. 3.) Po válce jsem..... ale co...seru nato.... PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ** Víte, že? Film byl natočen na motivy literárního díla Habermannův mlýn který napsal Josef Urban? (01.11.2010)

Palčivá otázka českých dějin se dočkala i své filmové podoby a zdálo by se, že nikdo lepší než Juraj Herz tuto látku dostat nemohl. Pravda je to, bohužel, ale tak napůl. Režijně jde o Herzův nejlepší film za posledních cca 20 let. Kamera je výborná, některé scény jsou správně napínavé a emotivní, a s herci umí pracovat také výborně. Po řemeslné stránce tedy v pořádku. Bohužel ale dosti pokulhává scénář, který mohl být, vzhledem k tématu, daleko lépe a podrobněji rozebrán, hlavně co se postav týče. U Habermanna či Březiny se ještě daří charaktery dobře vykreslit, u vedlejších českých či německých postav se to ale nedaří a vyznívají tak proto jako jednoduché a místy tupé figurky, které na konci pochopíte jen těžko. Chápu, že to byl zčásti Herzův záměr, ale mohl k tomu dojít daleko lepším způsobem a vyždímat z toho daleko emotivnější scény. I tak jde nejspíš o jeden z nejlepších českých filmů roku. Konkurence totiž letos Herz ani famózně hrající Roden moc nemají.70% (17.11.2010)