Todo modo

Už jen samotná podoba luxusního církevního bunkru je působivá. A co teprve, až se rozjedou Gian Maria Volontè a Marcello Mastroianni. Film sice cílí na stav v Itálii před pětačtyřiceti lety, ale v tomto ohledu se opravdu změnilo minimum. Možná nejméně mi sednul apokalyptický závěr, který na mne působil dojem, že tvůrci nepřišli na to, jak tenhle film rozumně zakončit. Elio Petri každopádně patřil k nejzajímavějším italským autorům 60. a 70. let (a že jich bylo dost). (31.05.2021)

K aktuální covidové situaci je část námětu zcela totožná. Populaci ohrožuje neznámá epidemie a pro občany se připravují očkovací pasy, které budou muset mít KAŽDÝ, nikoho nevyjímaje. Toť úvod filmu. Pak se už veškeré dění odehrává mezi poslanci, papaláši a černoprdelníky, kteří se sjedou do zvláštního komplexu, kde význačný kněz pořádá exercicii. Někdo mezi nimi začne vraždit a ve finále je to solidní bodycount. Je to docela těžko stravitelnej kousek, ale díky nápadité kameře, varhanní hudbě mistra Morriconeho a v neposlední řadě bezvadných hereckých es Mastroianniho, Volontého a krásné Melato snímek drží divákovu pozornost. Restaurovaná verze, kterou vysílala ČT ART je potom opravdovou pastvou pro oči!! (26.05.2021)

Mysteriózní bunkrová psychodetektivka s prvky extrémního křesťanského moralismu se snaží o socialistickou kritiku zkorumpovaných společenských vazeb mezi mocnými a jejich deformovaného nahlížení na obyčejný svět. Kvůli přílišnému soustředění na konkrétní vraždy však snímek vyznívá trochu jinak a dopadá spíše jako nábožensky ujetý mix Fantomase a Čtyři vraždy stačí, drahoušku. I přesto se však jedná o originální a napínavý film, který mě u plátna udržel až do poslední minuty. 7/10 [KVIFF 2014] (11.07.2014)

Toto Gottesverdämmerung (Soumrak bohů) evokuje přízemní dotaz: o kolik je dnešek lepší? Kde a v čem by měla spočívat pozitivní změna? Velkorysá výprava, mysteriozní obal připomínající nedávný papežský seriál a vynikající výkony Mastroianniho a Volonteho, který je v prvním případě až zjevením potenciálu schopností tohoto velikého italského herce dávají zažít mimořádný divácký prožitek. Myslím, že odkaz na uměleckost (artovost) tohoto filmu a jeho diváckou konzumní neatraktivnost není tou správnou odpovědí. (12.06.2022)

Začátek se mi hodně líbil - neznámá epidemie, povinné očkování, politici v bunkru, kde mají proběhnout ignaciánské exercicie. Jenže s první vraždou jde poselství filmu tak trochu do kopru, protože pak jde už jen o vinu a trest, a to celou únavnou hodinu. Zcela nejlepší jsou - v tradici nejen italského, ale i francouzského pohledu na Boha jako socialistu, milovníka chudých - scény s donem Gaetanem a jeho naprosto přesné a trefné komentáře ("bude Bůh poslouchat vás?" - "Nejsi ani studený, ani vřelý." - "Bůh se nepřepočítává na peníze.") současně s kritikou jednotlivých politických rozhodnutí a snah sjednocovat za každou cenu opačné protiklady (co mi to jen připomíná?) a samozřejmě kritikou hrabivosti (a potažmo sexuální zvrácenosti). Jenže tahle břitká a velmi dobře natočená kritika nejenom korporací a politiků, ale vlastně i církve, která si přihřívá polívčičku, je ve druhé polovině nahrazena onou vyvražďovačkou, oněmi tresy za hřích, a prostě to není ono. Volonté je tady jako slabošský a zženštilý prezident naprosto dokonalý, kdybych ho neznal z jiných film, naprosto mu věřím, že takový skutečně je. (24.04.2023)