Miloš Forman: Čo ťa nezabije...

Kdo četl Formanovu biografii "Co já vím? aneb Co mám dělat, když je to pravda", tomu tento dokument nic moc nového neřekne. Ale stojí za to si stejné historky poslechnout přímo z úst M.F. Dokument je možné rozdělit do čtyř úrovní, které se sice navzájem dobře propojují, aby vytvořily přehledný obraz Formanova života, nicméně jejich úroveň poněkud kolísá a lze je do jisté míry považovat za diskutabilní. 1. Vlastní Formanovo vyprávění á la "mluvící hlava", 2. Forman vypráví v kruhu své rodiny, 3. Forman v hospodě s Jean-Claude Carrierem a dalšími kolegy a 4. Kolegové vypráví o Formanovi. Tyto čtyři úrovně jsou tmeleny vhodnými ukázkami z režisérových filmů a celek působí velmi kompaktně, svižným dojmem, informativně poměrně hutně. Ovšem nelze se ubránit dojmu, že snímek trpí mýtizací hlavní postavy. Ne že by si to Forman nezasloužil, ale některé pasáže jsou až zbytečně servilní a přehnaná chvála ze strany např. Javiera Bardema či Annette Bening je jaksi nadbytečná... Jako audiovizuální verze a protějšek ke zmíněné knize je však tento dokument více než uspokojivý. (29.07.2010)

Přiznám se, že naprosto nezvládám oddělit mou lásku k Milošovi Formanovi od tohoto dokumentu a tak jediný vodítko pro mé hodnocení je jiný a jinak zaměřený dokument s Milošem Formanem, Drž se toho snu. Miloš Forman je neuvěřitelný vypravěč. Všechno co povídá říká tak jak si to myslí, žádný "bacha abych někoho nenasral" "budu radši říkat co mě napíšou moji agenti, kvůli mé image", ne nic takovýho. Forman je svůj, co srdce, to jazyk a to se mě na něm neuvěřitelně líbí. Když si k tomu připočtu co všechno dokázal, že v Americe se vypracoval od hovna k trůnu jen díky svému neuvěřitelnému talentu necítím nic jinýho než obrovský respekt a úctu k tomuhle chlapovi. To jak o něm mluvili všechny ty filmové stár bylo fakt nádherný. Javier mě úplně dojal, on sám je skvělej chlap, takže takováhle upřimná poklona na adresu Miloše je o to krásnější. Já osobně beru tento dokument jako setkání s někým koho si vážím a jehož vyprávění mě nikdy nebude nudit. (28.12.2010)

Příběhy ze života českého velikána světového filmu, který utáhne režisér svým vyprávěním (přestože jde o historky už stokrát vyprávěné, bez puncu spontánnosti) a řada spolupracovníků dodává potvrzení skutečného. Dokumentaristicky ale o velký zázrak nejde. Potěší hlavně vzpomínky na etapu života v hotelu Chelsea (08.08.2014)

Kdyby se mě někdo zeptal, jakou profesi obdivuji ze všeho nejvíce, bude to zcela jistě režisér, zejména takový, který je zároveň i vizionářem. A jsem opravdu pyšný že i český národ má jednoho takového, který splňuje všechna možná kritéra, že může být považován za velikána světového filmu. Dokument „Co tě nezabije…“ není špatný, ale řekl bych že je velice obecný. Občas se dozvíme nějaké zajímavosti, ale jsou zde i věci, které zde vůbec být nemusely. Například pasáže z rodinného oběda bych oželel a naopak bych uvítal více informací z profesního života. Paradoxně nejvíce se mi z DVD líbily bonusové rozhovory, které obsahují velké množství skutečně zajímavých informacáí o natáčení atp. Přijde mi, že Miloš Forman by si zasloužil něco komplexnějšího a obsáhlejšího v ideálním případě něco podoného jako Stanley Kubrick: Life in Pictures. Moc mi nesedl ani hudební doprovod, který má někde až příliš velkou ambici ilustrovat atmoséfru jedntlivých momentů. To mi nesedlo zejména u historky s Jaws. (20.02.2012)

O životě Miloše Formana jsem toho zas až tolik nevěděl, takže pro mě byla novinka i to, že v dětství přišel o rodiče. I přesto neustále v dokumentu několikrát zmiňuje velkou podstatu rodiny. A když už pro nic jiného, tak pro ten jeho nezaměnitelný český přízvuk v angličtině určitě stojí za shlédnutí (BTW – nechápu, jak může stále tak dobře mluvit česky, když např. Ivan Lendl po pár letech v Americe všude cpe anglický přízvuk…). (31.12.2010)