Obsahy(2)
Jméno Karla Kyncla bývá spojováno především s jeho prací dlouholetého zahraničního zpravodaje Českého rozhlasu ve Velké Británii. V rozhlase sice začínal už v letech 1943-1948, ale to nejprve pouze jako člen Dismanova rozhlasového dětského sboru. Nedlouho poté už však nastoupil do zahraniční redakce a stal se zpravodajem nejprve v New Yorku. Jméno si získal sérií reportáží o atentátu na prezidenta Johna Kennedyho. Posléze se již přemístil do země, jemu srdcem i duší nejbližší, kromě vlasti, Velké Británie. Pro mnohé posluchače se stal symbolem britského gentlemana. Mohl si dovolit komentovat britské vlastnosti s takovou lehkostí a elegancí jako málokdo. Karel Kyncl ostatně nebyl jen rozhlasový novinář a svá léta působení na půdě britského impéria zužitkoval také v několika velmi úspěšných knížkách složených z reportáží, které odvysílal v rozhlase - Moje Británie, V Buckinghamu otevřeno, Gardenparty u královny, V Manchesteru nemají manšestr, Londýnský zpravodaj se hlásí. Sedmadvacet dílů televizních Postřehů Karla Kyncla, při nichž spolupracoval s osvědčenými tvůrci ostravského televizního studia - dramaturgem Karlem Bělohlavým, kameramanem Zdeňkem Úlehlou a režisérem Jaroslavem Večeřou, je připomínkou velké osobnosti české žurnalistiky, ale i země, která si už po staletí uchovává své osobité tradice. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (8)
Karel Kyncl mi přijde velmi moudrý, vzdělaný a inteligentní člověk. Stejně tak jeho britské postřehy. Vystupuje sebevědomě, přesto ne arogantně. Proto plné hodnocení. ()
Životní moudrost v televizní kostce... ()
Milé odlehčené zpravodajství tehdejšího emigranta do Británie, pana Kyncla, neslo nádech dobré cestovatelské dokumentaristiky. ()
Velmi zajímavé už tím, jaké množství informací autor posbíral a do jaké hloubky přitom dokázal jít.. Jejich sdělování je velmi příjemné, zvlášť zaujme zvláštní kombinace obdivu k Velké Británii sdělovaného bez servilnosti a vyrovnaného nepatetického sebevědomí Čecha. ()
Atmosféru Londýna Karel Kyncl postupně přenesl na papír, zaznamenal pro rozhlas a natočil "Postřehy" také pro televizi. Karel Kyncl byl výborný rétorik, který navíc dokázal na malém prostoru předložit velký příběh s množstvím informací a přitom příjemce (čtenáře, posluchače, diváka) nezahltit. Petrá paleta cestopisných črt. Nejnejuvěřitelnější příběh: O jedné Angličance do české čítanky - díky zdravotní sestře Frances Meacham zachováno dílo českého básníka Ivana Blatného. ()
Moudrý pán, který se dělí o své zážitky s námi ostatními... ()
Chvíli před tím, než jsem poznal tvář fenomenálního Karla Kyncla, znal jsem jeho hlas z éteru. To bylo v první polovině devadesátých let 20. století a mě bylo nějakých náct. A od té doby je každé setkání s Karlem Kyclem pro mě velmi milým zážitkem, i když už jsem to viděl víckrát. ()
Původně jsem slýchával hlas Karla Kyncla jen v Zápisníku zahraničních zpravodajů, kde jeho repotáž dávali vždycky až na závěr, jako zlatý hřeb celého vysílání. A oprávněně! Tato televizní verze si s tou rozhlasovou v ničem nezadá. Charisma osobnosti, uhrančivý hlas a špetka česko-anglického humoru. Žádný z dílů jsem si nenechal ujít. ()