Réžia:
Marco FerreriScenár:
Marco FerreriKamera:
Mario VulpianiHudba:
Philippe SardeHrajú:
Marcello Mastroianni, Michel Piccoli, Philippe Noiret, Ugo Tognazzi, Andréa Ferréol, Florence Giorgetti, Maurice Dorléac, Monique Chaumette (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Legendárna filmová provokácia je príbehom štyroch úspešných mužov v strednom veku, ktorí sa rozhodnú prejesť sa až na druhý svet. Marcello je švihácky pilot, Michel prestížny televízny producent, Ugo exkluzívny šéfkuchár a Philippe vysoko postavený sudca. Všetci štyria sa tešia na dlho plánovaný víkend v odľahlej vile, ktorý sa napokon zvrhne na smrteľné holdovanie tonám jedla, pitiu a orgiám. Ferreriho podobenstvo o prežranosti civilizácie konzumu je plné podvratného humoru a anarchie. Kvôli nihilistickému podtextu, nekompromisnej kritike modernej spoločnosti a explicitnému zobrazeniu jedáckych orgií rozpútal film pri svojej premiére škandál. K búrlivému prijatiu prispela aj účasť hviezd francúzskeho a talianskeho filmu, ktoré dovtedy zosobňovali prevažne kultivovaných intelektuálnych hrdinov - Marcella Mastroianni, Michela Piccoli, Uga Tognazzi a Philippa Noiret. Napriek problematickému prijatiu udelili filmoví novinári na MFF Cannes snímke Cenou FIPRESCI a Veľká žranica sa zakrátko stala kultovou klasikou. (STV)
(viac)Videá (1)
Recenzie (192)
Velká žranice patří mezi mé oblíbené francozské filmy. Jedná se o film, který v polovině sedmdesátých let šokoval svým obsahem a otevřností. Marco Ferreri vyprávý příběh o čtveřici mužů, kteří nepřestanou ve žranici dokud nezemřou. Film si mě získal svými neturalistickými scénami a nadčasovou metaforou. ()
Nemůžu říci, že jde o film, který by byl špatný. Naopak, jde o skvěle udělaný řemeslný kousek, který je i dnes koukatelný. Ale zároveň je to snímek, který mi stačí vidět jen jednou. Jsou v něm pasáže, u kterých jsem slintal nad krásně připraveným jídlem. Ale i scény, které byli natolik morbidní, až nechutné. Ano, je to art se vším co k tomu patří. Ovšem jeden z těch lepších artů. 70% ()
Co má film za úkol? Vyvolat nějaké pocity, vytrhnout nás z naší reality a ukázat nám jiný náhled na život? Pobavit, postrašit, dát téma k hovoru? Velká žranice mě znechutila, přenesla na mne pocit maximálního přežrání a na chvíli mne zbavila chuti do jídla i do života. Prostě jsme jen tak po obědě leželi a dívali se jak ve filmu dělají takřka to stejné. Takže jak to jen zhodnotit? Výborné. ()
Nehodlám tvrdit, že věřím Ferreriho slovům o tom, že tohle jeho půvabné nestárnoucí dílko v sobě opravdu nese nějaké závažné poselství, a že sleduje nějaký vyšší cíl, než "jen" pobavit diváka. Nicméně leckterého dušezpytného jedince může vskutku přimět k zamyšlení nad 'otázkou života, vesmíru a vůbec'. Já si například vzpomněl na Klímova památná slova "člověk jest jen jitrnicí naditou hovny". Poprvé a naposledy jsem Velkou žranici viděl před dvaceti lety v pražském Ponrepu a vryla se mi do paměti tak dobře, že jsem až dodnes necítil potřebu zkouknout ji znovu. Ale stalo se a pobavila mě ne méně než poprvé. Ať už chtěně ("Když nebudeš jíst, neumřeš."), nebo nechtěně ("Pane, vy jste Arab?" "Nejsem, neboj se.") (ach, kde jsou ty blažené časy, kdy Arabové byli v Paříži raritou). Ovšem nejvíc jsem se nachechtal při stejné scéně jako kdysi v kině: Ugo futruje do hekajícího, nafouklého, OBLUDNĚ PŘEŽRANÉHO Michela pyré, zatímco Philippe ho povzbuzuje k polykání slovy: "Představ si, že jsi malý hladovějící Ind v Bombaji." Tak takovýhle humor já můžu! Skvěle natočeno, skvěle zahráno, překrásná ústřední melodie (Philippe Sarde). Minimálně 90%. ()
Paradoxně jsem zůstal nenasycen. Jako divák jsem hladověl a marně čekal na svůj dezert. Přitom vše, co běhá, létá nebo je oploutveno, leží zpracované na talíři a čeká na svého gurmána. Téma bylo velmi lákavé. K tomu ještě polonahá, přírodně všude vnadná děva, provozující lásku ve stylu hippies. Co víc si přát? Tu třešničku, kterou ani přítomní bohémové nekonzumovali. Pointu. Hlubší důvody jejich jednání, vůči čemu? Komu? Mám jenom hlad. I když tématicky, herecky i režijně výborné, není tento snímek jedním z těch, které bych někdy zařadil znovu do programu. Chvílemi skutečně až nudné. ()
Galéria (21)
Zaujímavosti (12)
- Pokrmy prezentované ve filmu pocházejí z pařížské restaurace Fauchon. (classic)
- Film je ostrou kritikou konzumní společnosti a odcizení, které způsobuje a které vede k nejrůznějšímu zneužívání a excesům až k sebedestrukci. Námět se zrodil v hlavě Marca Ferreriho během jedné z velkých večeří pořádaných Jean-Pierrem Rassamem a bratry Philippem a Alainem Sardeovými. (classic)
- Marco Ferreri, který vystudoval veterinární medicínu, sám svůj film označil za „fyziologickou frašku“, „příběh čtyř fyziologických strojů“, který popisuje zvířecí stránku člověka. Ve skutečnosti se čtveřice přátel chová jako prasata a psi, kteří v závěru filmu vtrhnou do zahrady. (classic)
Reklama