Nórske drevo

Tak tohle se mi dlouho při návštěvě kina nestalo, abych zhruba hodinu po začátku filmu začala sledovat čas a odhadovat kdy už by mohl být konec. Možná na tom mělo svůj podíl prostředí - zakouřený sál kina Lucerna mi vážně nevyhovuje - ale asi mě k tomu nutil spíše Anh Hung Tran. Vleklé (asi umělecké) záběry na statické prostředí či lidské tváře byly v tomto filmu naprosto zbytečné a zbytečně ve mě vzbuzovaly naději, že už je konec. Ale abych jen nekritizovala. Ve filmu mě zaujalo zvláštní střídání barev. Jako by mezi sytě zelenou a šedo-bílou nic nebylo. Takže buď je člověk šťastný, stále obklopen radostí, užíváním si života a nadějí, že vše to tak zůstane a léto nikdy neskončí a nebo je obklopen jen šedí, studeným sněhem, neštěstím, nemocemi, beznadějí, smutkem a smrtí. Nic mezi tím není. Není možný žádný kompromis. (28.01.2011)

Murakamiho "Norské dřevo" patří k mým nejoblíbenějším knihám. Na její zfilmování jsem se proto moc těšila i s vědomím, že tato kniha je prakticky nezfilmovatelná, protože to hlavní se odehrává mezi řádky. Film je své předloze maximálně věrný, i když něco muselo být samozřejmě vynecháno. Dovedu si představit, že by se příběh složitého hledání lásky a jejího naplnění dal na plátno přenést i lépe, ale v rámci daných možností jsem s prací Anh Hung Trana docela spokojená. (04.06.2011)

Věřím tomu, že za filmem byla snaha vytvořit věrnou adaptaci jedné výjimečné knihy. Problém je, že kniha hodně pracuje s nevyřčeným, tedy s tím co je řečeno "mezi řádky". To já jsem ve filmu neviděl. Místo toho jsem měl problém neusnout. To nevyřčené se opravdu nedá nahradit dlouhými záběry na lesní krajiny, kde na pozadí hraje smutná a pomalá píseň. Možná je to prostě tím, že kniha je nezfilmovatelná. Navíc film je určen opravdu jen pro čtenáře, běžný divák si po shlédnutí bude ťukat na čelo a říkat si, že ta kniha musí být blbost. (14.11.2014)

má oblíbená předloha nebyla sice úplně zprzněna (líbila se mi hodně výprava, tak nějak jsem si to představoval, když jsem knihu četl), režisér to však bohužel příliš nezvládl, příběh tak trochu svlékl, uřezal mu končetiny a hodil na mráz, film je chladný, hodně jeho částí k divákovi ani nepronikne, nakonec zůstává jen pocit smutku bezůtěšnosti, který ale nepramení z toho, co se na plátně stalo, ale z toho, že ten film není tak dobrý, jak mohl být... 6/10 (14.05.2011)

Prvním faktem je to, že jsem nečetl knihu a tím pádem nemůžu zahrnout komparační stránku. Film je zpracovaný velice dobře od kameru až po zvuk. Střih není zas až tak propracovaný. Občas bych vystřihl nesmyslné flashbacky. Film má zatraceně zbytečně dlouho stopáž, která škodí filmu a myslím, že film by šel sestříhat a pro neznalce knihy určitě k dobrému. Film bych určitě doporučil, ale sám bych se na něj podruhé nepodíval. To bych Vám radši doporučil Moment to remember z Korejské produkce, který mě dostal mnohem víc. Mnoho lidí potěší. Mnoho lidí zklame. Já jsem uprostřed. (05.06.2011)