Greenberg

Komedii nečekejte v žádném případě, o drama tam nějaké pokusy jsou. Ve skutečnosti je to, ale film o člověku, který se snaží nic nedělat a i když by se tohle téma dalo zpracovat mnohem poutavěji, tohle zpracování je doslova a do písmene o ničem. Se Stillerem už jsem viděl leccos, ale tohle bylo suveréně to nejhorší. Jedna hvězda za z rámce filmu poněkud vybočující závěr, ale to je vše. (24.07.2010)

existenciální drama,které ovšem krom výborného Stillera,který se vážné role chopil se ctí (a sedí mu víc než jeho pitvořící komediální role),nenabízí vůbec nic a já osobně sem jím pouze proplul bez toho abych si z něj cokoliv odnesl.Snad jen zjištění,že právě Stiller,nebo Rhys Ifans jsou schopni i jiných než bláznivých,nebo ujetých postav...40% (01.04.2011)

Keď sa spoja Noah Baumbach s Gretou Gerwig, môžeme počítať s dobrým filmom. A "Greenberg", ktorý skutočne odzrkadľuje osobnosti oboch. Nebudem už ani hovoriť, že Greta je úžasná, lebo to môžem hovoriť donekonečna. Osobne mám vždy pocit, že keď sa dostane do nejakej postavy, tak si ju vie podľa seba prispôsobiť a dať jej svoju vlastnú osobnosť. A nikde to nie je vidno lepšie, ako keď hovorí Benovi Stillerovi svoj zážitok s kamoškou, kde sa rozhodli správať trošku inak ako normálne. Spôsob, akým to hovorí pôsobí, ako keby skutočne taký zážitok mala a teraz si naňho spomínala a rozprávala nám ho všetkým. A to je podľa mňa tak skvelé, že o chvíľu som sa na tom smial tiež. Ben Stiller je tiež super a osobne mám pocit, že je to opäť film, ktorý nenadchne divákov, ktorí čakajú bežnú americkú komédiu. Má to dobré momentky, má to srdce, má to dobre napísané dialógy a atmosféru, ktorá funguje. Osobne by som si vedel predstaviť sa s Florence stretnúť, porozprávať sa s ňou a byť veľmi spokojný. Funguje veľmi dobre. A vo všetkých scénkach mám pocit, že tomu dáva emočne svoje maximum a vie sama, čím by si jej postava prešla. Je to skutočne zvládnuté. Možno by som chcel iba aby mal film lepší spád, a aby jeho vedľajšie postavy fungovali lepšie. Inak som zhodnotil, že tento film mi vynikajúco ukazuje, aký je rozdiel medzi Gretou Gerwig a Juno Temple. Kým jedna dokáže byť sympatická v každom filme, z druhej neustále mám pocit, že je to "bad girl". Rozhodne si myslím, že film stojí za pozornosť. Hodnotenie: B+ (20.01.2018)

"Mám rád starý věci. Jednou mi cvokař řekl, že mám problém s žitím v přítomnosti, takže setrvávám v minulosti, protože se cítím, jako kdyby nikdy ani nežil." Greenberg se může zdát jako běžnej romatntickej film (jak očividně mnohejm zde připadá), ale pro mě je naopak vyjímečnej. Baumbach vypráví o dvou nezajímavejch, nefilmovejch, neefektních lidech a jejich vztahu - Stiller je zahořklej, notorickej kverulant a stěžovač, potížista, cholerik, neempatickej sobec, žárlivec a člověk neschopnej praktickýho života tady a teď; a Greta je zas nádhernym příkladem opaku sexy filmový ženský s nějakym atraktivnim bonusem - je prostě normální; jako kdyby to byla naše sousedka, spolužačka... Ale mně tenhle přístup neuvěřitelně baví a fakt se mnou hejbe; opravdu neznám jiný filmy, který by se v mejch očích točily kolem tak "banálních", ale přesto pro mě aktuálních problémů. Kolem tak normálních a filmově "nezajímavejch" fóbií, strachů, záseků ("Tohle byla ta nejhorší historka, co jsem kdy slyšel. Jdu, čau.") - takže to jsou právě tyhle Baumbachovy mikrovztahový filmy, u kterejch snad poprvý v životě mám pocit, že by mluvily o opravdovskym a skutečnym životě tak, jak ho znám třeba i já. Takový množství postřehů, na který ve filmu (ale nejen tomhle) přijde řeč, to by podle mě uneslo x dalších filmů nebo námětů... Jenže Baumbach se na tom nijak neotáčí - dialog proběhne, myšlenka uplyne, hádka skončí a film, život i vztah jede dál. ("Kolikrát ještě tohle budu muset zažívat? Mě už to nebaví! V tuhle dobu bych měl bejt s rozvedenou 38 letou ženskou od dětí s nízkejma nárokama - já už tohle nechci řešit, kolikrát si tim ještě budu muset projít?") On i ona, Stiller i Gerwig, hledaj sami sebe i cestu k tomu druhýmu - nevěděj, jak na to jít, nejsou si jistý, jestli to vlastně chtěj, nikam a k nikomu nepatřej - a mě tohle jejich (ze Stillerovy strany občas až aspergerovský) sbližování se neuvěřitelně táhlo. Líbilo se mi i to (a připomnělo mi to While We Were Young), jak na konci udělal Stiller přesně ten americky filmovej průlom, kterej možná každej trochu čekal a kterýmu fandil (párty s mladejma, cool rozhodnutí jet s nima do Austrálie...) - aby si to ale zase zpátky sedlo na prdel s tim, že tohle ale on přece neni. On už neni mladej a mezi mladý nepatří, on neni bezprostřední, nechová se impulzivně, ale právě takovejhle on prostě je a jen takhle může začít bejt autentickej - i když to znamená, že o ten jeho osud se žádný scénáristi nejspíš prát nebudou. A všechno podtrhává (zase) skvělá hudba. Za mě jednoznačně mezi 4 a 5*. Hurt people hurt people. (18.04.2020)

Roger Greenberg je ve svý bizarnosti úchvatná postava. Ano, i on je, ač línej jak veš, věčně ve vzpomínkách na rádobyzašlouslávu, partnerky, co si ho nepamatují, a kamarády, co nikdy neměl, pevně sám sebou. Dychtí po životě, ale jistotu vidí v "teď zrovna nic". Jak na první pohled působí zoufale, tak na druhý půvabně (stejně jako Ben), jak tuší, ale neví, jak se bojí, jak si dodává odvahu a zas jí odhazuje. Přese všechno ale dává nemocnému psovi pravidelně a prefikaně prášky a nezapomene, kde má koho vyzvednout. Moje sklenka s jednouzačas bublinkama (a podiv nad tou bídou = 51%?). (06.09.2010)