Série(4) / Epizódy(12)
Obsahy(1)
Kurt Wallander (Kenneth Branagh) vede kriminalistické oddělení Ystadské policie. Jeho denní náplní je výslech podezřelých a vyšetřování vražd, ani po letech ale nedokáže ze své podstaty pochopit násilí, které ho stále obklopuje. Do svého zaměstnání je však maximálně ponořen, což v důsledku vede krom obdivuhodného nasazení a schopnosti empatie s oběťmi také k věčné únavě a faktu, že mimo práci nemá krom dospělé dcery nikoho; manželka ho opustila a na budování přátelských vztahů není čas.
Filmová série o třech devadesátiminutových dílech byla v roce 2008 natočena ve Švédsku podle novel švédského spisovatele Henninga Mankella. Vzhledem k příznivému ohlasu kritiky i publika by v příštích letech mělo dojít k natočení dvou dalších třídílných sérií.
(StarsFan)
Videá (7)
Recenzie (224)
Galerie severské bolesti. Tak zní nadpis jednoho článku o Wallanderovi. Zcela přesně vystihuje všechno. Kurta Wallandera musíte poznat sami. Už bylo dost všech těch kriminálek s uhlazenými, spořádanými, "obyčejnými" detektivy, kde bylo více hlavních postav, ale žádná "ta" výrazná, a kde hlavním cílem bylo prostě "jen" vyřešit případ. Nastupuje nová generace sociálně "odloučených" hrdinů, kteří se zcela obětují práci, provází je prázdnota a často neschopnost navazovat citové vztahy, či slušně vycházet s ostatními. Je to generace komplikovaných, nadřazených, cynických, samotářských, utrápených, pomuchlaných a vyčerpaných chlapíků. Jenže jsou to géniové a my diváci je milujeme. Chceme jim porozumět, poznat jejich uvažování, vcítit se do jejich postavy, do jejích pocitů a celkově jsou nám svou odloučeností, samotou a jakousi vnitřní bolestí velmi blízcí. Kenneth Branagh a jeho Wallander je jedním z takových mužů. Vizuálně i obsahově vytříbený koncept celého seriálu s utrápeným hlavním hrdinou se více než účelně prolíná se stejně tak melancholickým a depresivním prostředím a přírodou Švédska. Do těchto dvou silných stavebních prvků všech epizod prorůstá ještě ten poslední. Krutost a tragičnost spáchaných zločinů. To vše v Kurtovi vyvolává smutek, zdrcení a nepochopení, co se to vlastně se světem a lidmi děje. Zároveň však na ně i na jejich zoufalé zločiny dokáže pohlížet s jistým porozuměním. Je to tak, že člověk hroutící se pod tíhou vlastní bolesti a melancholie dokáže nad jiným utrpením, ač v podobě zločinů a těch, co se jich dopouštějí, projevit větší míru vcítění? Jsme šokováni a zdrceni nad chováním lidí, často nás míra hrůzných činů už nechává chladnými, jindy je dokážeme pochopit či se do nich vcítit. Šílená doba nutí lidi k šíleným činům. A nebo, šílení lidé dělají svými skutky ze světa šílené místo. Myslím, že platí obojí. Ve všech epizodách jsem v určitém okamžiku doslova cítila Wallanderovo rozpolcení a utrpení a často jsem měla doslova pocit, jako bych cítila jeho vnitřní bolest jen při pouhém pohybu či pohledu. Kenneth je jednoduše geniální. Osobitá a nádherná hudební stránka vždy jakoby mlčenlivě a jemně objímá celý děj. Stejně jako ty velké, ve větru se vlnící lány... Plus si mě získalo Kurtovo vyzvánění:) ()
Preceňované. Branagh je skvelý, takisto postava, ktorú hrá a od veci nie je ani pochmúrna severská atmosféra, ale po stránke akcie je v porovnaní s tým aj Komisár Rex Skala 2. To by ale nevadilo. Vadí, že scenáre sú, česť výnimkám, veľmi slabé až podpriemerné, predvídateľné a miestami výslovne hlúpe. Prvá séria povedzme 70% s prižmúrenými očami, ale v druhej a tretej to šlo výýýýrazne dole (40%?) a poslednú sériu zachránilo snáď len tragické a smutné (hoci logické a desivo nevyhnutné) Wallanderovo "dedičstvo". ()
"Wallander" těží nejen z výborných hereckých výkonů (kromě K. Branagha vyčnívá především David Warner v roli Kurtova otce), ale především z výrazné atmosféry, jak je ostatně pro severské detektivky (ať už filmové či literární) typické. A britská koprodukce také rozhodně nebyla na škodu. Seriál se svým pojetím drží ducha knižní předlohy a při jeho sledování jsem si nemohl nevzpomenout nejen na romány H. Mankella, ale i Pera Wahlööa a Maj Sjöwallové (kteří Mankella ostatně svojí tvorbou znatelně ovlivnili), A. Indridasona nebo třeba Johna Harveyho či Reginalda Hilla. ()
Výborná série kriminálních příběhů, kde v roli policistů neuvidíte po zuby ozbrojené, svalnaté drsoně ani jasoně s kapacitou a výkonem mozku směle konkurujícími zařízením v NASA. Tyto příběhy ale mají jednu velkou výhodu, přibližují se postavě a práci policisty co nejblíže to jde. O to drsnější pak detektiv Wallander řeší případy. Přes zdánlivou obyčejnost si však Kurt Wallander rozhodně připíše dvě NEJ. V kategorii "nejubrečenější policista" prostě nemá konkurenci a taktéž bych ho ráda nominovala i do kategorie "policista s nejprotivnějším vyzváněním v mobilu". Stále však doufám, že bude plakat i zvonit v dalších příbězích, protože tohle je opravdu skvělé dílo. ()
Díly z první série byly trochu nesourodé a trochu obtížněji jsem se do nich vžíval, neřešilo se tolik vnitřních démonů ale i přesto to byla vynikající série. Druhá série je o poznání lepší, více se zabýváme Wallenderovou psychikou a jednotlivé díly jsou podány lépe. Je obdivuhodné, že se tvůrci pustili do seriálu s chutí zabývat se komplikovanou osobností hlavního hrdiny a zároven natočit vynikající krimi filmy. A to že všech šest dílů nenudí je důkazem toho, že práci dělají velmi dobře. Krásné studené prostředí Švédska dodává exteriérům na vážnosti a skoro až intimnosti v kraji okolo Ystadu. Jedinou výtku bych možná směřoval k někdy moc brzy odhalenému charakteru vraha (nebo spíš téměř odhalenému), osobně mám rád když si zločinec s policisty hraje, ale v hodinu a půl dlouhé stopáži asi mému přání nemůže být vyhověno. ()
Galéria (122)
Zaujímavosti (7)
- Při vyšetřování v lotyšské Rize jsou v několika záběrech vidět tramvaje české výroby typu T3, které byly do Lotyšska vyváženy. (fabecc1222)
- Téma agentů KGB v díle „The Dogs of Riga“ je dané tím, že knižní předloha „Hundarna i Riga“ vyšla v roce 1992 – pouze rok poté, co se Lotyšsko definitivně odtrhlo od Sovětského svazu. (Ezis)
- Natočeno podle knihy „Ve slepé uličce“ od Henninga Mankella. (LaCasita)
Reklama