Komisár Clouseau na stope

Nejlepší film série, i když nejméně známý. Jako jediný u nás neběžel v kině a televize ho uvedla až dlouho po revoluci. Teprve tady dostal Clouseau (INSPEKTOR, milý distributore, ne KOMISAŘ) své tři sparingpartnery - Herberta Loma, Burta Kwouka a Grahama Starka, ale změnil se i on sám. Je to vzásadě nešťastník, který má na první pohled ego jako záhon Narcisů,ale uvnitř je osamělý, nejistý a prací u Surreté si naplňuje klukovské sny. Peter Sellers ho tentokrát vybavil "profesionálními rekvizitami, zálibou v převlecích a úžasným přízvukem ("Cože dělal? Chytal muly?" "Ne, moly." "Ahá, vy myslíte MULY, ten létavý hmyz!"). Tak rád by byl všemi vážený a obdivovaný, jenže se zas a znovu dostává do situací, které mu srážejí hřebínek. Každý všední předmět denní potřeby se pod jeho rukama mění v nevyzpytatelnou zbraň hromadného ničení, jeho šéf ho chce zabít a zdá se, že jeho milovaná má na rukou krev... Je to možná nadutý žabožrout, ale řekněte: můžeme mu nefandit? 100% (24.11.2005)

Nevím no. Nadšení z dětských let začíná po dnešním shlédnutí opadat. Už první díl mě celkem zklamal a nebyl jsem si jistý, jestli jsem ho vůbec tehdy viděl. Nějaké střípky jsem si však pamatoval, tady nikoliv. A musím podotknout, že tady byly ty scény ještě mnohem víc natahované, humor sice kvalitní, ale ne tak častý a to Clouseauovo závěrečné šaškování mi přišlo až trapné :(. Malarkeyi... překvapivě vtipné rozuzlení? Vždyť se nakonec ani pořádně v tom zmatku nevědělo, kdo koho zabil... Opravdu jsem přemýšlel, že tomu dám 3 hvězdy a to si přece tahle série nezaslouží. Doufám, že ty další díly jsou lepší, aspoň co si pamatuji. Tohle si podle mého 80% vážně nezaslouží. ... Balon, bujón, burbon, bimbas, piloun. (23.06.2014)

Vydařené oživení slapstickové tradice (a slovu slapstick je ve scéně s tágy navrácen jeho původní význam). Těžko si tenhle film představit bez Petera Sellerse, který na rozdíl od jiných pokračovatelů zlaté éry grotesky nenapodobuje konkrétního komika, ale vytvořil si vlastní styl. Komisař Clouseau na stopě je ideální k jeho letmému rozebrání, pár následujících řádků každopádně předpokládá znalost filmu. Základ Sellersovy postavy tvoří její proměnlivá idiocie. Clouseau je schopen strčit si do kapsy hořící zapalovač, ale také vymyslet plán, jenž by po vyeliminování několika desítek proměnných teoreticky mohl fungovat. V zásadě ale klame tělem, resp. svou funkcí. U většiny postav, vyjma zamilované (tzn. zaslepené) dívky, to po počáteční snaze o smysluplný dialog vede k rezignaci. Pro ostatní se stává nedůležitým, lhostejným, což výborně vystihuje scéna, jíž by měla každá detektivka vrcholit – odhalení vraha. Vrazi se začnou „odhalovat“ navzájem a bezradný Clouseau se obrací na kameru, hledaje pochopení alespoň u diváků. Záruku smíchu představuje u Sellerse, stejně jako u komiků němého období, konfrontace s objekty, ať neživými či živými (pták, ženská nožka), které mu přijdou do cesty a které při svém šíleném egoismu vnímá jako nepřátelské. Neustále je zrazován také okolním prostředím, jež se mu nepřizpůsobuje a jemuž se on sám přizpůsobit nedokáže. Proto neustále padá do fontány, stojící stále na tomtéž místě. Méně zábavné jsou opakované Katovy útoky. Poprvé je jeho chování vtipné pointou (jenom zkouška), podruhé tím, že pointu známe, ale další scény stejného typu jen naplňují známé pořekadlo o opakovaném vtipu… Sellers neopomíjí ani hlavní výsadu zvukového filmu, slovní humor zde však nestaví ani tolik na legračním hlase (to spíše ve Večírku) jako na obsahu promluv, které sice dávají smysl, ale pouze nahlížené clouseauovskou převrácenou logikou. Jakoby trucovitě odmítal věřit zažitým pravdám a vymýšlel si vlastní. Osamělý bojovník, či zkrátka idiot? Rozhodně muž budící smích. 75% Zajímavé komentáře: Marigold, Oskar, bloom (05.06.2010)

Druhý film s postavou komisaře Clouseaua, ale první plnohodnotně "clouseauovský". A i když od prvního dílu uplynul pouhý rok, jsou to dva naprosto odlišné kousky. Posun od extrémně nudné statické konverzační pseudokomedie ke ztřeštěné komedii francouzského stylu se suchým britským humorem, je myslím posunem tím správným směrem. Clouseau je tu už ve své obvyklé formě, takže poráží a demoluje nábytek, naráží do zdí, padá z oken, mele nesmysly a leze na nervy svému nadřízenému Dreyfusovi tak silně, že ten se postupně mění v lidskou trosku a několikanásobného vraha. A představí se i zavilec Kato, moje postava v dětství nejoblíbenější. A jelikož mám konečně celou sérii o Růžovém panterovi v originálním znění, tak teprve až teď zjišťuju, že Kato byl celou dobu vlastně Keito! No a ještě nesmím zapomenout na nádhernou úvodní píseň: https://www.youtube.com/watch?v=tH25Baubkew (21.04.2021)

Před dávnými věky se mi komedie s komisařem Kluzó líbily. Dnes? Nezasmál jsem se ani jednou (!). A to se nedá omluvit dětskými vzpomínkami. Výkon Petera Sellerse v kombinaci s českým dabingem místy až fyzicky bolí, chvíli je vám skoro trapně, chvíli je vám herce líto... Kluzó padá na tisíc způsobů a rozbíjí rozličné předměty na jeden způsob. Ani při dvou promile v krvi toto vtipné není. Dvě hvězdy jako upřímná soustrast Herbertu Lomovi, který byl nejvtipnější postavou filmu. Šéfovat tomu nemehlu, dopadnu stejně. (07.04.2020)