Watchmen

Rozpohybovaný obrázky geniálního komiksu rozdělený do 12 epizod podle jednotlivých kapitol. Pro fanoušky předlohy povinnost a pro ty, co komiks číst nechtějí, tak zajímavá alternativa (mimo hraný film, kde přece jen není úplně vše, byť adaptace je to výborná a žádný zásadní momenty nebo myšlenky v ní nechybí). Dojem kazí pouze audioknižní způsob vyprávění, kdy všechno vypráví jediný mužský hlas, což místy působí komicky. (06.10.2020)

Až po několika trailerech na filmové Watchmeny jsem se začal zajímat o původní komiks, jenže času na čtení a vůbec shánění papírové verze jsem bohužel neměl. Jednou jsem ale narazil na těchhle 12 dílů, kopírujících přesně 12 kapitol komiksu téměř vším. Jsou to vlastně obrázky přímo z papíru, jemž je vdechnut lehký pohyb a do pozadí zasazena hudba. Jsou zde i bubliny s textem, které předčítá jeden jediný člověk, což vůbec není nevýhodou. Je to prostě pocta komiksu, která mě totálně navnadila na Snyderův film. (14.03.2009)

Who watches the Watchmen? aneb brilantní přepis [v podstatě motion-comic, rozhlasová hra i animovaný seriál v jednom] revoluční grafické novely od britského vizionáře Alana Moora, která redefinovala chápání komiksového žánru jakožto brakové literatury a etablovala jej na plnohodnotné umělecké médium – paradoxně díky radikální a extrémně nekonformní dekonstrukci superhrdinskýho fenoménu, která ničí stanovené mýty i konvence prostřednictvím anti-žánrových anti-tezí a nuancí, ale i žánrových stereotypů. Ať už jde o to jak Alan Moore geniálně pracuje s meta-žánrovým konceptem [jde o provokativní politickou satiru, temnou noir detektivku ze starý školy, vědecko-fantastický supehrdinský spektákl, i hloubavý filozofický drama], revizionismem alternativní historie, fikčními prvky, mnohovrstevnatou komplexností příběhu [ať už jde o nelineární naraci či vnitřní monology], to vše v pomyslný tvůrčí synergii kreslíře Davea Gibbonse naprosto překonává všechny myslitelný i nemyslitelný standardy (nejenom) komiksové potažmo literární tvorby. Jedním slovem: nepřekonatelný! (26.08.2022)

Je trochu nefér srovnávat to se Snyderovou hranou verzí, ale upřímně, kdybych si měl vybrat mezi Zackovou vyleštěnou a myšlenkově vykleštěnou nudou, anebo šestihodinovou rozpohybovanou (a hlavně doslovnou) verzí Mooreova majstrštyku, je jasné, že bych se Matthew Goodeovi a jeho gay oblečku vysmál a šel si raději číst hýbající se bubliny. Motion Comic totiž nepostrádá atmosféru statického comicsu, má na takový projekt nečekaně dobrý soundtrack a místy citelně vyplouvají na povrch i emoce (věc, kterou Snyderův film nezná). Interní comicsovou vložku bych klidně vystřihl, absence Under the Hood zamrzí kvůli lehkému zploštění příběhu (rozsah několika dekád se vytrácí), ale i tak Watchmeni v téhle formě fungují, baví a zajímají. Pro ty s odporem k tištěnému slovu imho ideální. (11.03.2009)

U mě pořád vyhrává samotný tištěný komiks, který si můžete ohmatat a rozpohybovat po svém, jako rozpohybovaný tímto stylem už sice nemá takovou sílu (ale přiznávám spíš moje chyba, protože i knihu si radši sám přečtu, než jí poslouchat někým čtenou ve formě audiobooku), ale i tak je pořád předloha geniální a s přivřenýma očima dávám této verzi 80%, obzvlášť když tady nejde využít některé obrazové a stránkové hrátky. (19.02.2011)