Divoch

Se starymi filmy mam trochu problem... nedokazu se vzit do doby, kdy vznikly, neumim si predstavit, co v divacich tenkrat vyvolavaly, co jim mely sdelit. A dneska mi samozrejme tehdejsi poselstvi pripada ponekud smesne. Marlon, ktery si hraje na drsnaka a vubec mu to nejde, hloupoucke dialogy... ale na druhou stranu to ma sve kouzlo a jsem rada, ze jsem to dokoukala az k uzasnemu zaverecnemu usmevu. (22.11.2010)

Jeden z prvních filmů o v té době právě vznikající motorkářské subkultuře. Aneb, když vojáci přišli zpět z válka a hledali bratrství a vzrušení, tak zakládali motorkářské gangy, a o tom to je. O společenstvu a loajalitě. Mladý Brando a jeho kamenná tvář byla perfektní, to se ovšem už nedá říct o zbytku motorkářů. (05.02.2013)

Na svou dobu dosti netypický film. Hollywood začal pomalu dávat prostor revoltujícím rebelům. I když byl Marlon Brando výborný herec a v toto filmu byl ještě ve skvělé formě, nedá se říct, že by sledování hlučných motorkářů a rádoby spořádaných občanů, chtějících zjednat pořádek, bylo něčím, co dokáže strhnout. Spíš bych řekl, že se mohlo z námětu dostat mnohem víc, což se však nepodařilo. (16.10.2011)

Otrasný film o bande motorkárskych primitívov, ktorí sa ani nesnažia vyznávať nejaké ideály slobody, nespútanosti a pohŕdania konvenciami. Im postačuje k spokojnosti túrovanie motoriek, silácke reči, strašenie obyvateľov a zanechávaný bordel. Okrem toho nemôžem tých prezretých tridsiatnikov vnímať ako teenagerov, u ktorých by ich postpubertálne správanie bolo ako-tak pochopiteľné. A hviezdny Marlon Brando ma zaujal iba dobre zvoleným outfitom a výrazom. Akonáhle sa pohol alebo dokonca prehovoril, kúzlo osobnosti zmizlo. Chápem, že v danej dobe a v danej konkurencii mohol aj tento film vzbudiť rozruch. Dnes už vyvolá nanajvýš nechápavý úškľabok. Normálne mám strach z opätovného zhliadnutia Rebela bez príčiny, ktorý je v mojej Top100. (19.12.2010)

Divoch tematizuje osud, jelikož ze svobody motorkářů, kteří vlastně nikam konrétně namířeno nemají, paradoxně utváří predestinaci nevyhnutelné katastrofy. Ovšem spíše než by film reagoval na Sartrovo „odsouzen k svobodě“ a Nietzscheho, který upozornil na obtížnost a nepohodlí svobodného života, vyčkává a objektivisticky finguje vědeckou nezúčastněnost. Nejvíce to dává najevo postavami na hraně, jako třeba pragmatický policista nebo děvče zaseklé v místním zapadákově. Tyhle postavy fungují jako soudci Brandona a jeho party a na nich záleží, kam se osud přikloní. Jsou tak svobodnější než motorkáři. (20.07.2008)