Detoroito Metaru Shiti

Jsem trošku zklamaná - čekala jsem od toho větší komedii. Než že bych se občas nezasmála, ale tohle mělo docela nevyčerpanej komediální potenciál, drželo se to dost při zemi a dobro pekelské nakonec zvítězilo. Tak nějak se mi film zdál prázdný, poskládaný z nějakých částí a slepený Klebstoffem (a co si budeme povídat, zase tak úžasné lepidlo to není :D). Každopádně se jdu podívat na anime; každý říká, že je lepší :-) (07.12.2010)

Tak teď fakt nevím, jestli tomu mám dát odpad, nebo plný počet. Animovanou dvanáctidílnou předlohu jsem (zatím) neviděl, pač k tomu nemůžu splašit vůbec žádné titulky (což je u japonského seriálu docela problém, že), ale z ukázek to vypadá, že si to je docela hodně podobné. Tenhle hraný film je v podstatě vyprávění o hledání sebe sama a krkolomné cestě k naplnění svých snů. Jenže to je zabaleno do tak kýčovitého a mnohdy až absurdního obalu, že jsem místy nevěřícně valil bulvy na monitor. Negishi se v civilu chová jako NAPROSTÝ IDIOT, no nezlobte se na mě. Ale jako Krauser je celkem v pohodě. :-) A taky nechápu, proč z metalistů musí všude dělat vymaštěné blbečky, kteří mlátí hlavou všude kam přijdou, chovají se jako divoká zvěr a vzývají pekelné démony. A jen tak btw, jako oddaný fanoušek deathmetalu mohu s klidným svědomím říct, že ta kapela DMC je přeukrutně pozérský shit. Ale Japonci mají asi jiný vkus. :-) S hodnocením jsem v rozpacích, pač na jedné straně je to neskutečná krávovina, ale na straně druhé jsem se u toho dobře bavil a navíc mám pro japonské filmy slabost. Nakonec volím zlatý střed – tím snad nikoho neurazím. (20.10.2010)

Od Japonců jsem očekával více humoru a bláznivějších situací, jak naznačuje již samotný obal k filmu. Jenže nic tak světoborného se nedělo. Navíc rozpoznávání herců mi dělá velké problém a tak jsem se někdy i celkem ztratil. Jako celek bych to viděl tak na 50%. Milovníci japonských příběhů si přidají jednu hvězdu. (07.12.2014)

Zábavná a hodně šílená záležitost. Kontrast mezi stydlivým klukem, jenž miluje přeslazené zamilované písničky, a jeho drsným a sprostým alter egem, hrajícím v metalové kapele, byl zkrátka úžasný a hodně vtipný. Sice jsem nečetla mangu ani neviděla animovanou verzi DMC, ale myslím, že Ken'ichi byl pro tuhle roli velmi dobrá volba. ~(4,4★)~ (29.11.2009)

"I am the devil. Don´t get too close." Sojči, nesmelý mládenec z vidieka sa túži presadiť ako hudobník so svojimi zamilovanými indie popovými popevkami v tokijskej trendy hipsterskej scéne. Namiesto toho ale vzýva démonov, smrť a násilie v metalovej kapele Detroit Metal City čoby maskované alter ego Johannes Krauser II. Prechody medzi týmito odlišnými osobnosťami mu spôsobujú značné problémy, komplikujú mu pokusy o ľúbostný život a frustruje ho aj fakt, že jeho hudba zo srdca je každému na smiech, paradoxne k tomu s odporom hraný metal má hordy oddaných fanúšikov. Skončiť v kapele mu okrem existenčných dôvodov zabraňuje vulgárna a agresívna šéfka a manažérka, hodnotiaca kvality hudby a koncertu úrovňou vlastného zvlhnutia. Kedysi som videl vtipné anime, momentálne finišujem ešte lepšiu mangu a na záver som si dal z tejto trojice najslabší film. Jeho problémom je, okrem radikálne osekaného príbehu, vynechania dôležitých postáv (kde je Pig of Capitalism?!) a istého skrotenia úchylného humoru (tešil som sa na znásilňovanie tamburíny!), aj to, že veci zábavné v kreslenej podobe tak nemusia pôsobiť v hranej verzii. Ďalej sa tu často operuje termínom death metal, ale v skutočnosti sa jedná o pomerne krotšiu hudbu, mejkap a kostýmy skôr než extrémne metalový imidž evokujú kapelu Kiss, inšpiráciou názvu bol ich song "Detroit Rock City", taktiež ich spevák, basák a žijúca legenda mejkapového rokenrolu Gene Simmons si vo filme zahral amerického metalistu menom Jack ill Dark. Dve celé a jedna nahryznutá čízutaruto. (01.08.2024)