Bez mena

Puta madre... První polovina tohohle fláku je drsnější než šmirgl čtyřicítka a depresivnější než pondělní ráno. Cidade de Deus, Trash nebo Metro Manila jsou proti němu limonády. Škoda jen, že se jeho děj v půli druhé drobet latinskoamericky ztelenovelizuje. Ale můj celkový dojem je vysoce nadprůměrný a nemyslím, že by se mi film už za pár dnů (či dokonce hodin) vykouřil nenávratně z hlavy, jako se mi to stává s leckterými horrory a akčňáky, kterými si tak rád propírám mozek... Film, který diváka přiměje ke gnostickým úvahám o tom, jestli ono takzvané "peklo" není přímo tady na naší matičce Gaie. Třeba někde v Latinské Americe. Fakt nevím, kdybych se narodil v nějakém přelidněném zaflusaném chudinském barriu mezi samými pologramotnými mestici, jestli bych si radši nechal pokérovat ciferník a stal se marerem, nebo bych si z nějaké příšerné nádeničiny nasušil trochu šušní a "nasedl" na střechu nákladního vlaku do země zaslíbené, do země dollarů... kde bych dál dělal nějakou příšernou nádeničinu, ovšem aspoň v civilizovaném prostředí. Obě volby jsou dost bezútěšné a já jsem najednou docela rád za ten náš klidný český zaprděný chlíveček. / A ostatně soudím, že plánované cenzurování "sprostých" slov v komentářích musí být KURVA zničeno! (06.10.2015)

Moc hezky to vypadá a jsou tam zajímaví herci. Pokud máte rádi tetování bude to váš životní film :) Příběh mě zaujal a líbil se mi nápad vykreslit trable uprchlíků na pozadí problémů s gangy, protože ty vám z filmu utkví nejvíc. Akorát postavy mi přišly malinko bez života. Nejspíš to bylo tím, že tam jsou všichni už tak otrkaní, že jim je už všechno jedno. A ano, je úplně jasné jak to skončí. (13.09.2009)

Svým námětem mě tento film absolutně odrazoval, protože nemám příběhy lidí z chudinských vrstev jakéhokoli zapadákova vůbec v lásce. V kině jsem jej před dvěma lety s klidem vynechal, ke zhlédnutí mě přesvědčilo až to, jak zajímavě si Fukunaga poradil s Janou Eyrovou. A výsledný dojem je přesně podle očekávání: rozpačitý. Velmi dobře natočený film, který mě svým dějem a realistickým snímáním mexického prostředí, gangů a uprchlíků z Hondurasu ani trochu nezaujal. (04.08.2011)

Mexický příběh o cestě do Ameriky a dívce, která se zachrání paradoxně tím, že se sama vystaví ještě většímu nebezpečí po boku mladého chlapce, který nechtěl přihlížet zbytečnému násilí a krutostem a zradil svůj klan. Z filmu jasně prýští poselství "Podívejte se, v ostatních končinách země se žije mnohem hůř a lidi řeší opravdové problémy" a zřejmě bych tak měl film hodnotit s přihlédnutím k tomu o hodně výš, ale mě to prostě nijak nikam nezasáhlo, asi se ozvala ta cynická část mozku. Chvíli se brebentí, chvíli střílí mexické gangy vymaštěných potetovaných lebek, ale výsledný dojem obětování se vlastnímu přesvědčení a pro dobro druhých jako očista od svých hříchů to na mě nepůsobilo. Příště prosím vymyslet něco trochu jiného, než procitnutí zlodějíčka z opravdu ošklivého místa. (23.04.2011)

Ve srovnání s několikrát zde již zmiňovaným (nutno podotknout, po právu) City of God scénáristicko-režisérského dua F. Meirelles-K. Lund, postrádá jejich mladší „bratříček“ pro ně(j) tolik typický přímočarý tah na branku. To ale ještě nutně neznamená, že by o s(u)yrové momenty (ne)byla nouze a zejména C. Fukunaga vyznává poněkud odlišnější (filmové) prostředky (výraziva) než jeho brazilští předchůdci, jako jsou umírněnost s důrazem na samotné postavy a tak se paradoxně? může velké části zdejšího osazenstva lehce stát, že tento snímek bude pro ně „líbivější“, neboť se snadněji ztotožní s hlavními postavami a tudíž samotný příběh bude v jejich očích uvěřitelnější. Byť u mě vyhrává prvně zmiňovaná syrová „pohlednice“ z brazilských slumů, nutno jedním dechem dodat (to aby nedošlo k omylu) i tato Fukunagova mexická pouť za svobodou je dostatečně autentická, navíc laciných gest (a s tím spojeným zbytečným ždímání divákových emocí) prostá. Jednoduše snímek nikoliv na efekt, ale od člověka, který problematiku dostatečně zná, nepotřebuje (za každou cenu) šokovat, pouze předkládá svoji vizi a je ochoten se o ni s divákem podělit. To samo o sobě není zase tak málo, nebo ano? Přesto musím dodat: prvně zmiňované režisérské duo je (filmařsky) přecejenom vyzrálejší. P.s. začíná mě čím dál tím více unavovat, jak je současný divák zhýčkaný (viz neustálé zdejší výtky na předvídatelnost děje) na úkor autenticity. Možná by si měl napříště Fukunaga přizvat na pomoc Nolana a výsledek Memento- Sin Nombre by dostatečně ukojil touhy zdejší většiny. Já byl spokojen. SPOILER „Oko za oko, zub za zub“ a zákon ulice opět vítězí. Navíc, jako bonus, naděje v..... P.p.s. na závěr si neodpustím malé (nemístné) rýpnutí. Absolovali by dotyční tuto (ne)konečnou pouť, kdyby věděli, co je ve vysněném „Edenu“ čeká?! Jeden boj končí, druhý začíná, přičemž těžko říct, který z nich je těžší. Zde je alespoň nepřítel viditelný a dostatečně předvídatelný (myšleno v kontextu chování se podle nepsaných pravidel jednotlivých gangů). Who knows 78% (11.07.2012)