VOD (1)
Obsahy(2)
Britsko-francouzský animovaný film vznikl na základě nerealizovaného scénáře francouzského herce a režiséra Jacquese Tatiho z roku 1956. Tati jej tehdy věnoval své nejstarší dceři a vypráví v něm příběh zestárlého iluzionisty, který putuje se svým uměním od vesnice k vesnici. Jednoho dne v zapadlé vísce narazí na mladou obdivovatelku, která opravdu věří tomu, že dokáže dělat zázraky. Toto setkání oběma změní život... Hlavní postavou filmu je animovaná postavička Tatiho v podobě Pana Hulota, který herce proslavil po celém světě. Režisérem snímku byl Sylvian Chomet, autor oceňovaného Tria z Belleville (2003). (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (227)
Veľmi zaujímavo podaný "obyčajný" príbeh... ()
Je to milé, nostalgické, s dokonale sladěnou hudbou a brilantně napodobující dobu krásných padesátých let. Zatímco u nás by se tato doba dala označit za dobu temna, v Evropě se tehdy dalo obdivovat krásné butiky, varieté, kavárny a vůbec veškerý městský život. A pro ujištění: "Zázraky existují!" ()
kouzelníci existují, ale i oni se musí nějak živit. Pod pomalu, snad až příliš pomalu plynoucím dějem se skrývá smutek z toho, co pomíjí, a pro mne i z velmi povrchně se jevícího mládí. ()
Krásně posmutnělý a precizně zanimovaný film od režiséra TRIA Z BELLEVILLE, který vznikl podle nepoužitého scénáře slavného francouzského komika Jacquese Tatiho (úryvek jednoho jeho filmu probleskne snímkem ve chvíli, kdy se starý kouzelník snaží ukrýt v promítajícím kině). Detailní a do posledního puntíku promakaná animace (evokující poctivou evropskou komiksovou školu) se hravě obejde bez mluveného slova a zazní-li zde nějaké, není mu třeba ani titulkového překladu (film je v naší distribuci opravdu bez titulkové výbavy), tak je každá emoce dokonale vybavena obrazem. Film je tak velmi vítaným protipólem počítačově animované produkce (především té americké) posledních let. Hudba: Sylvain Chomet. 100% ()
Veľmi príjemne nakreslené, hudbička k tomu pasuje a divák i popremýšľa. Už len kvôli tej atmosfére a neokukanému štýlu sa oplatí vidieť. ()
Výborná animace, na kterou se mi strašně dobře koukalo. Ale co mi vadí je atmosféra, která se za celý film nezmění a na můj vkus příliš citově "vydírá". Bohužel, za srdce mě to nechytlo... ()
Bezeslov s pár gegama se tady vypráví melancholický, místy smutný, ale nádherně animovaný příběh. Snad ani není možné, že v dnešní době lze natočit tak klidný a kouzelný nenásilný film. ()
Nádherné, hravé, melancholické...smutné. Mám slabost pro tuhle detailní kreslenou animaci. Více myšlenek, pocitů a emocí než ve většině hraných filmech. ()
Chometovi filmy jsou jako vážky, křehké, krásné, hýří barvami, nepřehlédnutelné, vzbuzující emoce, se známými rysy a přesto jedinečné. Tentokrát to navíc obohatil o postavu a humor francouzské legendy (a mého oblíbence) Tatiho. Animace je opět o krok (a pořádný) dál, její výpravnost při rozpočtu 20mil. USD je fakticky neuvěřitelná. Vizuální nápady jdou jeden za druhým, ale disciplinovaně, nic na efekt, žádné přeřvávání. Poetika a atmosféra jsou opět hlavním těžištěm filmu a opět udělají z diváka Pavlovova psa, který slintá přesně tak, jak tvůrci písknou. Na druhou stranu je pro Chometa zase důležitější sdělení než vyprávění a to já jako milovník dobrých příběhů nemůžu přehlédnout (třeba se časem navzájem přiblížíme). Pokud dokážete film nejen vidět, ale i cítit, neváhejte! Starší kouzelník poznává, že život už není jako dřív a to nejen na jeho podiu, ale i na ulicích a i u něj doma... 90% ()
Kouzelná animace, minumum slov a nádherná hudba, která prakticky nesleze z plátna. Příběh vysloužilého Iluzionisty, který trpý nezájmem diváků, kteří raději vyhledávají nastupující mladé hudební skupiny. Proto cestuje od vesnice k vesnici a od města k městu, aby si vydělal alespoň na to nutné. Na své cestě potká mladou dívku, která je jeho uměním unešena a podniká s ním další cestu. Vytvoří se mezi nimi jakýsi vztah, jako mezi otcem a dcerou. Nakonec však každý vyráží svou cestou. Hravé, krásné, ale smutné. Nádherný závěr! [80%] ()
Krásný animovaný film, který měl dostat Oscara, když je tu slov minimálně, protože by to zapadalo do celého ohodnocování snímků Oscar 2012. ()
Wow... wow.... ()
Když jsem před nedávnem u staršího snímku pana Chometa (Les Triplettes de Belleville) psal, že se v něm nepohybují žádné skutečné postavy ale spíše kreaturky, v koutku duše jsem snil o tom, že v dalším snímku pan Chomet vystřihne nějakou skutečnou postavu a do své nezaměnitelné a mistrně zpracované tvorby otiskne i trochu více té lidskosti. A to se stalo - bohužel v míře větší než vrchovaté. Byla to opět filmová lahůdka a krásná podívaná, nicméně dokonalým Chometovým dílem by pro mě byl jakýsi kompromis mezi hravou karikaturou Tria a striktní realitou Iluzionisty. Tak třeba příště. ()
Kromě pořád stejně uchvacující vyšperkované animace nemá Iluzionista moc z toho, co se mi líbilo na Triu z Belleville - jmenovitě výborný kabaretní/jazzový/swingový soundtrack (jeden z mých vůbec nejoblíbenějších), důvtipně vymyšlená zápletka, specifická poetičnost, ale i dávka nadsázky. Iluzionista oplývá podobnou poetickou atmosférou, z čehož těží především, ale chybí mi tu lepší nápad, který by film dokázal táhnout dopředu. Stejně tak vymizela nadsázka, vystřídána jen a jen sklíčenou náladou deštivých večerů. Ani nápaditost bellevillovského soundtracku se neopakuje. Takže jednoduše a zkrátka, Iluzionista je pěkný, ale za Triem z Belleville u mě značně pokulhává... ()
Prvé čo musím spomenúť je krásna animácia. Tá si ma získala hneď od začiatku a brutálne ma hypnotizovala, že som tomu animáku dokázal odpustiť aj slabší dej. 75% ()
Stylově a settingem se film strefil do mého vysněného prostoru uchovávaného v hlavě. Ty útulné kabarety, ale hlavně zapršené skotské pobřežní městečko je mysl uklidňující materiál. A ten opilý skot, ten je radostnou třešničkou na dortu. ()
Pokud se na film dívám jako na autobiografický dopis Jacquese Tatiho jeho dceři, dostává další (a hlubší) rozměr. I bez této indície je tenhle animovaný skvost pohlazením po duši, od atmosférické animace (která svou paletou barev a statickým pojetím prostoru připomíná první dva díly pc hry Broken Sword) po mile sentimentální scénář. Není třeba vysvětlujících gest nebo zbytečných slov, takový přístup přinutí diváka vstoupit do hry a účastnit se. Vnímat a nechat se unášet poetikou. Nebo poezií? ()
Asi jsem barbar nebo nejsem mentalne pripraven vstrebat dlouhy animovany film temer bez promluveneho slova, ale v tomto pripade at se na me nikdo nezlobi, protoze zapletka neni schopna utahnout cely ani ne hodinu a pul trvajici film, jinak nechapu premiru pozitivnich reakci, kdyz ma hodnoceni brat film jako celek. Technicky samozrejme precizni. I tak velkorysych 45% ()
Pekelně smutný příběh se super hudbou a úžasnou animací. ()
Asi zase to umění. Pro mě tohle byla hodina a čtvrt nudy a nebýt té výborné hudby, tak to v půlce vypínám. ()
Reklama