Skrytý

Zdejší hodnocení mi poněkud uniká, rozhodně je to mnohem lepší, než jak se z tohoto procenta jeví. Řekla bych, že je to jen o kousek horší, než Villmark, a to hlavně kvůli chaosu ve vyprávění a podle mě dosti neobratně podané nejednoznačné pointě - něco jako co divák, to názor, jak to vlastně skončilo. Jinak ale nemám co vytknout. Od začátku skvělá atmosféra i vizuálno, tajemno a stísněnost se doslova valí z každého filmového políčka. Dokonce jsem se v pár chvílích fakt bála, což se mi nestalo ani nepamatuju. A nakonec hodně dobrý výkon Kristoffera Jonera, který se mi líbil už ve Villmarku. Doporučuju nenechat se hodnocením zmást, kdo má rád severské horory z lesa, neměl by být zklamaný. (13.02.2011)

Ó ty finský horore.¬         Včera shlédnul jsem snímek "Vražedná terapie" ve scénáři a režii conneticutského tvůrce Brada Andersona, známého nejspíše svou režií podařeného thrillerového snímku "Mechanik" natočeného tři roky po oné. Horror "Skrytý" neliší se stavbou děje, režijními postupy ani konečným vyústěním prakticky nijak od "Vražedné terapie" — kromě toho, že ta je natočena o něco lépe díky Andersonově osobnosti. O co mi jde? Tyto tak řečeno "zajímavě" natočené snímky, jimž ona "zajímavá spletitost" má zaručiti úspěšnost, mohou býti opravdu dobré a vybočující z řady pouze tehdy, je-li k oné "zajímavosti" podání přidána také vysoká tvůrčí invence jiná, jako ze jména velmi dobrý scénář spolu s režijním vedením, pak kamera a herecké výkony atp.; příkladem může býti ani ne tak pouze slušně zpracovaná už zmíněná "Vražedná terapie", jako spíše zvláště podařený snímek španělského tvůrce A. Baize "La Cara oculta" nebo velice zvláštní snímek kanadského tvůrce D. Villeneuveho "Nepřítel". — Jinak zůstává pouhá kostra nápadu, dnes už všedního.¬                 Snímek "Skrytý" nedoporučuji; je to lákadlo, které vás připraví o čas, aniž by vám připravilo odpovídající zážitek. Že můj názor není v tomto případě odlišný od názoru divácké masy, lze doložiti procentuální úspěšností na ČSFD výše zmíněných snímků: "La Cara oculta" 81; "Mechanik" 78; "Nepřítel" 66; "Vražedná terapie" 65; "Skrytý" 51. Ostatní uvedené snímky vám mohu doporučiti, při čemž "Vražednou terapii" až na místě posledním.¬                 Případné opoznámkování: uživ. J*A*S*M; Plangi. (22.08.2018)

Režisér bezesporu umí pracovat s atmosférou opuštěného domu a lesa, vyvolat napětí či mrazení v zádech. Bohužel, kde není scénář na utáhnutí celovečeráku, tam ani smrt nebere. Sestříhat z toho kraťas, mohla to bejt povedená žánrová jednohubka, takhle tu máme akorát jedenapůlhodinovou nudu s několika světlými místy. (19.02.2012)

Rád a často pozerám filmové horrory. Väčšinou tie zámorské. V USA a Kanade sa ich natočili stovky. Časom som úplne zanevrel na azijské snímky. Tie ma vôbec nebavia. Hodne som si však obľúbil európsku horrorovú produkciu. Staré talianske klasiky sú geniálne. Ale i v súčastnosti sa dobré veci točia v Anglicku, Španielsku a občas sa aj Francúzom zadarí. No dnes ma potešili a postrašili Nóri. Pozrel som si titul "Skjult" a bol som celkom spokojný. Pribudol mi ďalší horrorový zárez. Trojhviezdičkový severský horror. *** (02.10.2016)

Skjult je pozoruhodný svou urputnou snahou strašit diváka minutu co minutu, od začátku do konce, bez nejmenšího výdechu. A dokud si člověk neuvědomí, s jakou zpatlanou krávovinou má vlastně tu čest, docela se mu to daří. Pål Øie by měl přestat psát a zůstat výhradně u režie, tam odvádí dobrou práci. U Villmarku mi slabší děj nevadil - vystačil si de facto s jedním lesem a neznámým zabijákem (a scénář má na svědomí někdo jiný, Pål stojí za jen za tím prostinkým příběhem), z čehož se dokázalo vykřesat maximum. Ale Skjult, to je úplně jiný případ. V úmyslu nejspíš bylo natočit děsivý horor, kde jedna hrůzná scéna střídá druhou, no naneštěstí scénář působí dojmem nekonzistentního guláše, co v sobě míchá neuvěřitelně mnoho motivů, postavy se chovají způsobem, aby mohly vznikat zajímavé scény, ale nikoli tak aby dění působilo uvěřitelně, natož smysluplně. Za těch 90 minut jsem se teda párkrát leknul, sem tam jsem ocenil velmi dobrou atmosféru, ale film jako celek mě málem umořil. Ukrutného blonďatého hrdinu bych v klidu už teď pasoval na nesympaťáka roku a Skjult na jeden z nejbolestivějších hororových zážitků. Protože nejhorší je, když se plýtvá očividným talentem. (20.10.2009)