O Elly

Skupina přátel se vydává ke Kaspickému moři, kde chtějí strávit několik klidných dní. Drama začíná, když jedna z dívek zmizí neznámo kam a skupinka mladých lidí začne řešit jak se s nejistou situací vyrovnat. Předností filmu jsou určitě skvěle napsané charaktery postav a pomalu vygradované konverzační scény. S ubývajícími minutami filmu odhaluje skupinka dříve zatajované informace ukazující tragickou událost ve zcela nové perspektivě. A právě to, že se postupně dostáváme k racionálnímu vysvětlení, postupně ubírá filmu na jeho zajímavosti, protože pokud byl zpočátku divák držen v pozornosti tím, že měl jen minimum informací, jejich osvětlení mu pomalu celý film zplošťuje do tuctového dramatu s nádechem detektivky. (10.07.2009)

Nemám sice co bych těm dvěma hodinám stopáže vytkl, ale i tak mám neodbytný pocit, že tomu něco chybí. Konkrétně (minimálně) hodina děje. Když to totiž začne být vůbec nejzajímavější, tak je rázem konec. Někam tento přístup sedne (pro příklad ostatně není třeba chodit daleko); sem však nikoli. (28.12.2011)

Typický Farhadi. Pomaličky a citlivo rozpracováva príbeh, ktorý stavia na základných ľudských prejavoch. Na civilnosti a hereckom prejave a zároveň v sebe nesie akýsi skrytí smútok a melanchóliu. Jeho filmy mám rád. Ťahajú ma do sveta, kde nič nie je ľahké a kde akékoľvek drobné rozhodnutie môže mať nedobré následky. Je to akási óda na život. Snaha nájsť tam niečo silné a skutočné. Hoci samotná téma má toho pramálo spoločného s niečim krásnym. Kamaráti a dialógy. Šum mora, ktorý ako zlovestný umieračik začne výrazne liezť na mozog a akási snaha pochopiť, prežiť a akceptovať pocit, ktorý nastal a nikdy už nezmizne. Zanechalo dojem. Golshifteh Farahani si zaslúži viac takýchto rolí. (19.04.2019)

Ani památky po zaprášených pustinách, tragických osudech bídných vesničanů, dojemných dětských kukadlech či všudypřítomné poetické symbolice. Farhadi se pokusil o převrat v íránské kinematografii a natočil psychologické drama, které se dlouho tváří jako hollywoodský thriller. Vidíme moderní Írán, společnost, která se na první pohled neliší od té naší. Mladí lidé střední vrstvy, kteří se oblékají, baví, užívají všech radostí života stejně jako my. Ženy už nejsou poslušné, nesvéprávné marionetky, zahalené po špičku nosu nekonečnou metráží látky, ale vzdělané, mužům rovné myslící bytosti. Jenže v nábožensky fanatickém státě to nikdo, komu je život milý nesmí s liberálností přehánět. Farhadi si je toho dobře vědom, proto podržel politický podtext na uzdě a v závěru raději přeskočil rapidně žánry a napínavě vybudovanou zápletku zlikvidoval zatuchlými mravními výčitkami. Musel prostě své hrdiny za jejich západní životní styl pokárat, nechat je stanout nad propastí mezi modernem a tradicí a polapit je do sítě morálních dilemat. Protože takové je i v 21. století žalostné jádro Íránu, kde cenzura čouhá z každého kanálu a cesta za mříže je neuvěřitelně snadná. (05.12.2011)

Natočené je to skvěle, herci hrají taky dost dobře, ale problém je v příběhu. Samotný námět je zajímavý a mohl by ve filmovém podání vypadat dost dobře. Jenže tady se to bohužel strašně vleče a vůbec to není silné. Nedokáže to udržet nějaké napětí, protože se to prostě vleče. A když už přijde zajímavá část, skončí to. Někomu tenhle styl vyprávění sedne, mě bohužel ne. Ale kromě příběhové stránky je ten film dobrý. Takže 3* (10.06.2018)