Počiatok

Scénář: Christopher Nolan .. Podobně jako po první projekci Dark Knight: chci to vidět znovu. Možná ještě ze silnějších důvodů než u netopýřího muže. A nejen v tom... Precizní, zejména technicky dokonalé a velice přehledně zrežírované dílo, ovšem zase chladné, vrstvené, ale ve svých nekonečných možnostech trochu omezené a svým podáním bohužel né tak strhující. Sen ve snu. Pohlcující ano, ovšem důsledné v postupném podávání informací až jsou ty koleje příliš svazující a koridor překvapivosti omezený. Herecká sestava je výtečná, ale ani Leonardo DiCaprio zde nemá ten prostor (či sílu) urvat si něco víc. Prostě jen silná sestava pracující na plné obrátky, kde hodně zaujme (herecky!) Ellen Page.. Hudba (zvláště když si vzpomenu na excelentní podkres traileru) má sice úroveň, ale emocionálně nevytrhne. Tečka v podobě "snově nejednoznačného" rozměru je však super mystifikace... ___ Matrix kód padá ze svých výšin nerušeně i nadále. ___ Díváte se pozorně 2 (22.07.2010)

Žádná bomba tentokrát. Fajn žánrovka vystavěná na originální premise - ale i to může u Nolana po dvou majstrštycích znamenat zklamání. První půlka je skoro až nezáživně vysvětlující, v druhé se do puntíku naplňuje plán, a proto je Počátek poněkud mechanický a ne-zas-tak-moc strhující. Je obdivuhodné, jak Nolan prolíná klidně i pět různých vrstev děje, po jejich složení se ale vyjeví poměrně banální kompletní obraz. Počátek není vychytrale rafinovaný jako Dokonalý trik, ani dramaticky vyhrocený jako Temný rytíř. Vlastně jde možná o první film, kde Nolan není o krok před divákem, ale "jen" s ním stylově proplouvá zajímavými kulisami, aniž by měl v rukávu nějaký trumf - samozřejmě vyjma vytrvalé divácké paranoie, jestli jsme zrovna v realitě, snu nebo v páté vrstvě snu ve snu. (15.07.2010)

V první řadě bych chtěla konstatovat, že z Inceptionu nejsem pokakaná nadšením jako mnozí, ale pro jistotu jsem si do kina náhradní plenky pampers v kabelce donesla. Netajím se svou láskou a obdivem k Nolanově práci, takže i když od jeho filmů očekávám kvalitu, byla bych mu schopná odpustit ledacos. Jenže u Vnuknutí (čeští distributoři prominou) nemám, co odpouštět. Vychvalovat každičký prvek filmu nemusím, stačí si přečíst jiné 5* komentáře, ale nedá mi jinak než vyzdvihnout opravdu strhující herecké výkony Leoparda (zařazen do oblíbených herců) a Marion. Ti, když se spolu ukázali na plátně, dokazovali, že film není postaven jen na vrstveném příběhu a efektech(dokonalost), ale i na (i když si to většina nemyslí) emocích. Mnohé to asi překvapí, ale opět jsem plakala a varuji, nechci slyšet, že je to u mě normální! :o) Upřímně přiznám, že film není ničím ohromujícím, že by z toho měli všichni přestat dýchat, ale rozhodně je výjimečný a zaslouží si chválu. Jistě budu mít pár bezesných nocí, jistě budu budoucí originální DVD několikrát pouštět a jistě budu ráda vzpomínat na kino zážitek, který mi právě Inception zařídil. (27.07.2010)

(The conscious mind may be compared to a fountain playing in the sun and falling back into the great subterranean pool of subconscious from which it rises. S.F. ) Narativní mrakodrapová architektura Inception je natolik dechberoucí a samotná filozofická premisa vnuknutí tak božsky fascinující, že jsem si v prvním poblouznění připadala jako svědek stvoření nových světů, jako myšlenkový tulák v labyrintu Nolanovy mysli. Jenže v okamžiku, kdy vstoupíme dovnitř oněch složitě větvených struktur, úrovní a dimenzí a setřeseme ze sebe onen snový pel, přichází lehounké zklamání z poněkud přímočarého a jednorozměrného vnitřku a cesta do hlubin duše se najednou stane mechanickým transferem bez postranních uliček, slepých ramen a skrytých symbolů. Ariadne tentokrát ani nepotřebovala klubko, aby se z onoho zrcadlového bludiště projekcí dostala, protože to vlastně žádné bludiště není. Nejslabším článkem je postava DiCapria (jako jediný z bezchybného ansáblu se nedokázal rozpustit ve své postavě, užívá stejných hereckých mimiker jako v Letci nebo Shutter Island, jeho hraniční postavy mezi normalitou a šílenstvím působí předvídatelně) Jeho podvědomí, ve kterém podvědomě čekáme freudovský oceán démonů a pudů, je na rozdíl od vší kolosální a spletité architektury nad ním konstruováno až bolestně jednoduše a banálně a nebýt Zimmera, ztratil by se i onen naléhavý imperativ osudovosti. Racionálně vzrušující, emočně impotentní. Genialita Nolana spočívá v tom, že i přes výhrady k druhé části, kdy doslova žene svoje postavy ve třech/čtyřech levelech po úzké, lineární dráze jako zvěř na porážku, mě Inception omámil. Zasel myšlenku. Jen trochu jinou, než chtěl. P.S. Viděno dvakrát ve dvou dnech. Napodruhé je Inception v mnohém působivější a dráždivější. Jen vztah Doma a Mal je stále zoufale plochý, kýčovitě melodramatický, v duchu sebedojímavého homo sentimentalis nebo třeba Fontány. Nolan je geniální architekt, ale v interiérech se má ještě co učit. 90% (24.07.2010)

Jen skutečně málokdy mívám u podobných hollywoodských filmů pocit, že ta kvanta milionů byla utracena za něco, co má smysl a přetrvá déle, než jen jednu sezonu. Počátek je doslova dokonalým (a tak trochu i intelektuálním, nejde-li v podstatě o protimluv) blockbusterem, který v sobě konečně spojuje vše, co dělá dobrý film dobrým filmem a tím pádem překračuje hranice svého stínu. Nolan je bravurním režisérem, ale navíc i geniálním scénáristou, jeho tvůrčí rukopis se řídí především myšlenkou a triková stránka je jen dokreslením příběhu, ne samotným nositelem významu filmu. Medium filmu je vlastně snem, ke kterému opakovaně utíkáme a mnohý z nás věří, že zobrazovaný příběh je skutečností, ta paralela je možná zásadním prvkem tohoto snímku. Počátek je hlubší podobenství o podstatě naší reality, tak trochu filosofickým zkoumáním poznání světa, gnoseologickým důkazem zpochybnění naší reality. Ta pochybnost o podstatě toho, co nás obklopuje, se táhne už od dob Platonova Podobenství o jeskyni a dnes ji opět přiživují vývody moderní kvantové fyziky. Realita není jedna, realit je více, možná tisíce, miliony, nekonečno. Záleží na pozorovateli (solipsismus), záleží na mnoha okolnostech, na subjektu, kočce, která je zavřena v krabici. Matrix ve filmové vulgární rovině otevřel tuto debatu i v rastru reality virtuální a Nolan teď přichází s mnohaúrovňovou realitou uvnitř snů. Jistě, Nolanův styl je dle železných zákonitostí hollywoodského filmového průmyslu až příliš okázalý, vše je nakombinováno až příliš na efekt, navíc tak trochu hypertrofované akční finále mírně pozapomene na hloubku v dešti kulek a výbuchů, to aby se investované miliony stoprocentně vrátily, ale i přesto nelze přehlédnout tu vyloženou snahu diváka NUTIT myslet, zpochybňovat jeho klidné bytí ve ztemnělém sále, orientovat se ve spletitém ději...to se cení, pane režisére. Proto má Počátek takové hodnocení a ohlasy, jaké má, proto je událostí nejenom této sezony. Předpovídám, že tohle bude v audiovizuálním kontextu nový Matrix... Podobné filmy: Matrix, eXistenZ, Třinácté patro, Pan Nikdo, Věčný svit neposkvrněné mysli, Osudový dotek (08.08.2010)