The Doors - When You're Strange
When You're Strange
When You're Strange
Réžia:
Tom DiCilloHrajú:
Johnny Depp, John Densmore (a.z.), Robby Krieger (a.z.), Ray Manzarek (a.z.), Jim Morrison (a.z.), Adolf Hitler (a.z.), Janis Joplin (a.z.) (viac)Obsahy(2)
Dokumentárny film o legendárnej skupine The Doors prináša dosiaľ nezverejnené zábery z rokov 1966 - 1971, zobrazujúce obdobie od vzniku kapely až po záhadnú smrť Jima Morrisona. Významná postava amerického nezávislého filmu, režisér Tom DiCillo mieri hlbšie pod povrch ich príbehu, spätý so slávou, ale aj drogami a alkoholom, a snaží sa zobraziť Doors ako skupinu, ktorej dôraz na umeleckú slobodu a odmietanie kompromisov boli zdrojom inšpirácie pre celé generácie muzikantov i milovníkov dobrej hudby. (STV)
(viac)Videá (1)
Recenzie (165)
Opäť jeden smutný príbeh a viac ako jeden skvelý hit... Miestami sa na to ťažko pozerá, ale v kontexte konca 60tych a prelome sedemdesiatych rokov - pochopiteľné, možno nenaplánované rebelstvo. Typické rodinné pozadie - o nepochopení synových ambícií, otec - vojak. The Doors sú určite symbol. Nenávidení a milovaní. Jim nenávidí a miluje. A žiadna reklama na auto sa nekoná! ()
Snad až příliš krátký dokument dobře zachycuje to, co mám tak rád na muzice The Doors, tj. podmanivou atmosféru a temný snový opar v souladu s jedinečně vypjatou dobou Vietnamu, Mansona, střetu generací, LSD a atentátů. Ve středu se složitou a neudržitelnou osobností Jima Morrisona. +bod za volbu Deppa jako vypravěče, další za užití úryvků z HWY: An American Pastoral. / "I’m interested in anything about revolt, disorder, chaos, especially activity that appears to have no meaning. It seems to me to be the road toward freedom." (JM) ()
Pokud skupinu milujete, asi budete vrnět blahem, ale v konečném důsledku je tohle jen všechno, co se dá najít na internetu a nic moc navíc, jen je to dáno do jedné koláže, kde je odvyprávěn ani ne tak příběh The Doors jako příběh Jima Morrisona. Skvělý zpěvák, skvělá skupina, zajímavé osudy, ale tohle je prostě jen takový nijaký tribut. ()
Je chvályhodné, že sa podarilo vytvoriť dokument uplne bez hovoriacich hláv, pre hudobnú skupinu je to takto aj vhodnejšie. Autori si naozaj dali záležať a neobišli nič z búrlivého Jimovho života. K dokonalosti mi tu akosi niečo chýbalo. –––– Kdyby dveře vnímaní byly čisté, člověk by uzřel vše, jak to je: nekonečné. ()
A zase ten Freud... Kde jinde se lze stát přes noc hvězdou, vystoupat vzhůru a padat dolů rychlostí volného pádu, být milován a nenáviděn během okamžiku, mít štěstí a smůlu životního významu, zažívat blaho a bahno slávy, než v Zemi neomezených možností! Jinde by byl Jim možná nicka a sestava Doors by patrně ani nespatřila světlo světa. Tak to má asi být, tak se tvoří dějiny, legendy, nesmrtelnost. Co na tom, že stojí na vratkých základech předem z(a)traceného osudu dalšího z frustrovaných malých chlapečků, co jen toužili po lásce a uznání. TEN jeden z mála dostal malinkou, krátkou, přesto úžasnou šanci... ()
Reklama